V návaznosti na poslední novely katastrálního zákona, tedy zákona č. 344/1992 Sb., o KN ČR (katastrální zákon), byly novelizovány či nově vydány i některé prováděcí předpisy. Oprávnění autora prováděcích předpisů, tzn. ČÚZK, k vydání těchto předpisů, vyplývá z ustanovení § 30 zákona č. 120/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 344/1992 Sb., o KN ČR (katastrální zákon) ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.

Pro začátek si připomeňme alespoň ve stručnosti několik základních faktů týkajících se katastrální problematiky na území ČR. Především je potřeba zdůraznit, že KN ČR, vzniklý k 1. lednu 1993, vychází technicky z bývalé evidence nemovitostí, účelově preferující užívací vztahy k nemovitostem, ale svou filozofií se blíží pojetí dřívějších katastrů a veřejných knih.

Právní předlohou současného KN je bezesporu zákon č. 177/1927 Sb. z. a n., o pozemkovém katastru a jeho vedení (katastrální zákon), a jeho prováděcí předpisy vydané ministerstvem financí. Dalším právním zdrojem, a to v oblasti evidování věcných práv k nemovitostem, je obecný knihovní zákon č. 95/1871 Ř.z. (říšského zákoníku), doplněný zákony č. 92/1874 Z.z. (zemského zákoníku), č. 97/1874 Z.z. a č. 98/1874 Z.z., které měly charakter prováděcích předpisů. Již tehdejší způsob legislativního zabezpečení uplatňoval princip, že hlavní zákony se zabývaly zásadami problému, kdežto prováděcí předpisy řešily praktický způsob uplatňování zákonů.

Perfektní znalost obsahu prováděcího předpisu (v současné době je to vyhláška č. 190/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů) je nesmírně důležitá. Lze říci, že je naprosto nezbytná především pro tyto profese:

• zaměstnance KÚ při obnově katastrálního operátu, při všech činnostech souvisejících s vedením KN ČR (dále jen "KN") a při potvrzování výsledků zeměměřických činností využívaných pro KN a státní mapové dílo,
• zaměstnance ostatních zeměměřických a katastrálních orgánů při kontrole výkonu státní správy KN katastrálními úřady, při dohledu na ověřování výsledků zeměměřických činností, které jsou využívány pro KN a státní mapové dílo a při odvolacích činnostech a řešení stížností a podnětů,
• právnické a fyzické osoby odborně způsobilé k výkonu zeměměřických činností, jejichž výsledky jsou využívány pro KN a státní mapové dílo,
• fyzické osoby se zvláštním oprávněním k ověřování výsledků zeměměřických činností využívaných pro KN a státní mapové dílo, že náležitostmi a přesností odpovídají právním předpisům,
• projektanty a zpracovatele KPÚ a vyhotovitele upřesněných přídělových plánů.

Orientační znalost obsahu vyhlášky č. 190/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je potřebná pro všechny, kteří jakýmkoli způsobem disponují s nemovitostmi, především pro:

• vlastníky či správce nemovitostí,
• objednatele a přejímatele GP a vytyčování hranic pozemků,
• zaměstnance orgánů státní správy a místní samosprávy, v jejichž náplni práce je dispozice s nemovitým majetkem nebo činnosti nemovitostí se dotýkající,
• zadavatele a přejímatele KPÚ,
• zaměstnance realitních kanceláří,
• soudce, advokáty, komerční právníky a jiné právní specialisty, pokud předmětem zájmu při jejich činnosti jsou nemovitosti a způsob jejich evidence.

Základní normou, která kodifikovala nová pravidla evidování věcných práv k nemovitostem, je zákon ze dne 28. dubna 1992 č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. Zákon přijalo ještě tehdejší FS ČSFR. Následovaly republikové katastrální zákony. Pro ČR to byl zákon ČNR ze dne 7. května 1992 č. 344/1992 Sb., o KN ČR (katastrální zákon). Hned poté byl přijat zákon ČNR ze dne 7. května 1992 č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech. Všechny tyto zákony nabyly účinnosti dnem 1. ledna 1993. Následně byla souhrnná zeměměřická problematika legislativně zabezpečena zákonem ze dne 29. září 1994 č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1995.

První dva zákony, tj. zákon č. 265/1992 Sb. a zákon č. 344/1992 Sb., byly doplněny společným prováděcím předpisem, kterým byla vyhláška ČÚZK č. 126/1993 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, a zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o KN ČR (katastrální zákon) (dále jen "vyhláška č. 126/1993 Sb."), která nabyla účinnosti dnem 8. dubna 1993. Vyhláška č. 126/1993 Sb. byla dvakrát novelizována: vyhláškou č. 277/1993 Sb. a vyhláškou č. 99/1994 Sb. Obsah vyhlášky č. 126/1993 Sb. byl postupem doby překonán a v současné době již nemá žádnou obsahovou relevanci. Není tedy potřeba se zmíněnou vyhláškou v tomto komentáři zabývat.

V roce 1996 byla vyhláška č. 126/1993 Sb. nahrazena novou vyhláškou. Touto vyhláškou je vyhláška ČÚZK ze dne 19. června 1996 č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon ČNR č. 344/1993 Sb., o KN ČR (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. (dále jen "vyhláška č. 190/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů").

Vyhláška č. 190/1996 Sb. byla k dnešnímu dni novelizována celkem třikrát:

• vyhláškou č. 179/1998 Sb.,
• vyhláškou č. 113/2000 Sb.,
• vyhláškou č. 163/2001 Sb.

S poslední novelou obsahově a logicky souvisí nový předpis, kterým je vyhláška ČÚZK ze dne 24. dubna 2001 č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z KN ČR. Pro úplnost je potřeba ještě uvést, že katastrální zákon č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, byl doplněn nařízením vlády ze dne 7. března 2001 č. 111/2001 Sb., o porovnávání a přejímání údajů KN ČR a evidence obyvatel.

Novela provedená vyhláškou č. 179/1978 Sb. byla značně rozsáhlá. Byla však mnohokrát předmětem různých seminářů i písemných komentářů, takže je veřejnosti dostatečně známa. Není tedy potřeba se jí věnovat v tomto komentáři.

Paragraf 7:

Novelou se mění některé údaje o parcele, které jsou evidovány v KN:

• druh a způsob využití pozemku,
• typ a způsob ochrany nemovitosti,
• popisné číslo nebo evidenční číslo budovy (vypouští se, upraveno novelou katastrálního zákona),
• příslušnost budovy k části obce (vypouští se, upraveno novelou katastrálního zákona),
• odkaz na položku výkazu změn (vypouští se).

Paragraf 7a:

Nově zařazený § 7a stanovuje způsob evidování údajů o budovách a bytech a nebytových prostorách. V podstatě upřesňuje a rozvádí skutečnosti, dosud popisované v §§ 4, 7 a 9 dosavadního znění vyhlášky.

Další úpravy:

V několika ustanoveních se formálně či stylisticky mění text. Úpravy vyplývají jednak z dopadu nově formulovaných §§ 7 či 7a, či mají původ v potřebě precizace textu nebo v zařazení některých doplňujících textových částí. Jedná se o tato ustanovení: § 8, odst. 1; § 9, odst. 1; § 18; § 28, odst. 1; § 28, odst. 2; § 28, odst. 3; § 29, odst. 3; § 34, odst. 3; § 36, odst. 5; § 61, odst. 3; § 69, odst. 3; § 78, odst. 4; § 85; a dále poznámky pod čarou č. 1), č. 54), č. 90).

Příloha:

• Mění se obsah bodu 2 - Způsob využití pozemku. Úprava spočívá v těchto okolnostech:
  • zavedení nových kódů pro jednotlivé názvy způsobu využití nemovitosti,
  • změna uspořádání a pořadí jednotlivých způsobů využití pozemku,
  • úprava textu (popisu) významu jednotlivých způsobů využití pozemku.
• Za bod 2 se vkládají nové body 2a až 2c:
  1. Typ budovy,
  2. Způsob využití budovy,
  3. Typ a způsob využití bytu nebo nebytového prostoru.
• Mění se obsah bodu 3 - Způsob ochrany nemovitostí. Úprava spočívá v těchto okolnostech:
  • změna názvu bodu; nový název zní Typ a způsob ochrany nemovitostí,
  • zavedení nových kódů pro jednotlivé názvy typu ochrany,
  • změna uspořádání a pořadí jednotlivých typů a způsobů ochrany,
  • úprava textu (popisu) významu jednotlivých typů a způsobů ochrany.
• Za bod 5 se vkládá nový bod 5a, který stanovuje kódy pro jednotlivé souřadnicové systémy (S-JTSK, gusterbergský, svatoštěpánský a místní).
• V dalších několika bodech se upřesňuje nebo stylisticky upravuje text. Jedná se o tyto body: 9.4; 10.3; 12.2; 16.16.

Tento článek stanovuje, že údaje podle ustanovení bodů 2, 2a, 2b, 2c a 3 přílohy se do katastru zavádějí postupně a určuje režim oznámení o zavedení a lhůtu pro přechodné využití možnosti dosavadního způsobu.

Je důležité si uvědomit, že novela se týká vyhlášky č. 190/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tedy včetně změn vyjádřených vyhláškou č. 113/2000 Sb. Nelze tedy následující novelu porovnávat pouze s tzv. Úplným zněním, které je v odborné veřejnosti známé jako modrá verze.

Paragraf 1:

• V odst. 1 se stanovuje, že technickým podkladem listin pro zápis skutečností určených zákonem je kromě GP i upřesněný přídělový plán.
• V odst. 2 se zrušují písm. b) a c), neboť definice stavební parcely a pozemkové parcely přešly do novelizovaného zákona.

Paragraf 3:

Upravuje se znění odst. 9 tak, aby bylo v souladu s novelizovaným zněním § 9 (viz dále).

Paragraf 4:

V závěru odstavce se zrušují slova o popisu a umístění bytu a nebytového prostoru v budově pro nadbytečnost.

Paragraf 5:

V odst. 1 se ustanovení Závazné je geometrické určení a nižším kódem kvality (bod 12.15 přílohy) nahrazuje zněním Závazné je geometrické určení s nižší střední souřadnicovou chybou podle bodu 12.15 přílohy. Důvodem je preciznější a korektnější vyjádření problému.

Paragraf 7a:

• V písm. e) se na konci odstavce zrušují slova o popisu a umístění bytu nebo nebytového prostoru v budově z důvodů shodných jako v novelizovaném § 4.
• Na konci § 7a se připojuje písm. j) stanovující uvádění spoluvlastnického podílu na společných částech domu. Obdobné ustanovení zatím v katastrální legislativě nebylo. Novela reaguje na vývoj předpisů o vlastnictví bytů a nebytových prostor.

Paragraf 8:

• Mění se název paragrafu na Údaje o vlastníku nemovitosti nebo jiném oprávněném z práva, které se zapisuje do katastru.
• Název paragrafu a text jeho prvního odstavce tedy precizují rozsah údajů o právech tak, aby dikce vyhlášky byla v souladu s ustanovením § 2 odst. 4 zákona č. 344/1992 Sb., v platném znění.
• V další části se pak stanovují některé identifikační a individualizující údaje.

Paragraf 9:

• Názvem se § 9 vrací k původnímu označení platnému před novelou provedenou vyhláškou č. 113/2000 Sb.
• V odst. 1 až 6 jsou podrobně vyjádřena jednotlivá práva a způsoby jejich vyznačení.
• V odst. 7 se stanovuje povinnost vyznačení plomby u každé dotčené nemovitosti nebo jednotky.
• Odst. 8 a odst. 9 se zabývají vyznačením údajů o BPEJ do KN.

(Dokončení příště.)

vyvěšeno: 3.září 2001

---

Z časopisu Zeměměřič č. 8+9/2001