Stále více nabýváme dojmu, že se bodová pole dostávají na okraj zájmu vedoucích pracovníků resortu. Přitom bodová pole tvoří základ všech map zpracovávaných resortem a soukromými firmami, ať již jde o katastrální mapy, či o mapy účelové. Bodová pole v obcích, kde jsou katastrální mapy v dekadických měřítkách, jsou většinou v dobrém stavu a je možno jich využívat pro další zeměměřické práce.

Otázkou je i vybudování bodových polí v obcích, kde jsou katastrální mapy v sáhových měřítkách. Bylo často diskutováno, zda digitalizovat katastrální mapy v těchto měřítkách, když je známo, že ve většině případů vykazují tyto mapy značné nepřesnosti. Správci inženýrských sítí v poslední době požadují do zaměření v měřítkách 1 : 1 000 či 1 : 500 provést zákres katastrálního stavu např. ze sáhového měřítka 1 : 1 440. U liniových staveb největší nepřesnost nastává při přechodu na další katastrální území. Je známo, že katastrální mapy v sáhových měřítkách jsou tzv. ostrovními mapami, které na sebe většinou nenavazují. Ještě před rokem 1989 byl zpracováván projekt zásobování Brna teplem z JE Dukovany. OÚGK Brno tehdy zpracoval pro tuto liniovou stavbu podklady z řady navazujících katastrálních map v různých měřítkách. Při porovnání s následným zaměřením leteckou fotogrammetrií byly prokázány značné chyby ve styku katastrálních území, největší dosahovala 40 m. (Na této hrubé nepřesnosti se mohlo podílet i uspěchané zpracování OÚGK Brno.) Požadavky správců inženýrských sítí na zakreslování katastrálního stavu do polohopisného zaměření jsou pochopitelné, neboť vědí, že resort katastrální mapy digitalizuje, avšak nevědí, že digitalizovaná katastrální mapa je v jiném souřadnicovém systému, který nelze jednoduše transformovat do JTSK. S digitalizací map sáhových měřítek by bylo možno souhlasit za podmínek, že se bezprostředně začne s novým katastrálním mapováním. Je otázkou, zda je v silách ČÚZK zdůvodnit a následně prosadit postupné nahrazení map v sáhových měřítkách mapami v měřítkách dekadických, vzniklých novým mapováním. Jde o práce velmi rozsáhlé, které mohou být rozprostřeny do desítek let. Jednou se s tím však musí začít! Takováto snaha ČÚZK by měla pak zcela jistě podporu celé naší profese. Váha takové podpory by jistě byla mnohem větší, kdyby existovala Komora ze zákona a profesní sdružení zeměměřických firem. Nové měření by jistě podpořily i naše vysoké školy. V každém případě je však třeba, aby uvnitř našeho oboru existoval konsenzus nejen v této, ale i v řadě dalších otázek. Existuje platforma (Zeměměřická oborová rada), na které by bylo možné se na společném postupu dohodnout.

Za poměrně nízkých nákladů mohla být prakticky ve všech obcích podrobná bodová pole ve 3. tř. přesnosti, kdyby se využilo měření pro Telecom a další správce inženýrských sítí, které prováděly soukromé zeměměřické firmy. Jestliže stát nemá prostředky na uhrazení těchto víceprací soukromým firmám, bylo třeba vytvořit takové předpisy, podle kterých by správci inženýrských sítí (jednalo se většinou o firmy, ve kterých převažovalo vlastnictví státu či obce) museli bodová pole předávat příslušným KÚ. Bodová pole bylo možno využít i v extravilánu a chatových oblastech. Pro trasy DOKů byly firmami zaměřeny tisíce km podél silnic a cest. Pro tato měření např. firma Hrdlička určila cca 3 000 bodů metodou GPS minimálně ve třetí třídě přesnosti. Pro tyto body byly vyhotoveny místopisy. Namátkovou kontrolu přesnosti prováděných prací jednotlivými firmami by mohly zajišťovat ZKI. Budou-li se PBPP odevzdávat k celostátnímu využití, firmy budou dbát na to, aby byly tyto body předávány ve velmi dobré kvalitě.

Domníváme se, že i když přicházíme s touto iniciativou poněkud pozdě, je možné ještě mnohé napravit. V obcích se ještě zaměřují inženýrské sítě a řada firem má podrobné bodové pole v obcích ve svých digitálních archivech. Tyto zeměměřické firmy však nemají v úmyslu je předat do dokumentace KÚ, neboť je to pro ně vícepráce, za kterou nedostanou zaplaceno. (Zpracovatel musí vyhotovit místopisy PBPP a body přečíslovat dle čísel přidělených KÚ.) Cena za odevzdaný bod by musela být stanovena předem. Myslíme si, že by tyto body, zvláště tam, kde jsou sáhové katastrální mapy, měly sloužit jako výchozí podklady pro obnovu katastrálního operátu novým mapováním.

Stále se diskutuje otázka - poskytovat geodetické údaje o základním bodovém poli a podrobných bodových polích zdarma či za úplatu. Přitom ročně např. firma Hrdlička zaplatí 40 - 50 tisíc korun za údaje o bodových polích. Tato firma však poskytla PBPP v několika městech katastrálním úřadům zcela zdarma v hodnotě nejméně o jeden řád vyšší.

Námitky proti poskytování podrobných bodových polí KÚ mohou vycházet ze samotných soukromých firem, které se mohou v některých případech oprávněně obávat, že jimi poskytnuté údaje budou sdělovány zdarma firmám či jednotlivcům spřízněným s KÚ. Mohou se domnívat, že tím podporují vlastní konkurenci v dané oblasti.

ČÚZK má ve svých řadách odborníky, kteří se zabývají bodovými poli. Myslíme si, že by měla být zpracována koncepce vybudování podrobných bodových polí ve všech obcích tak, aby mohlo být započato s postupným nahrazením sáhových map mapami v měřítkách dekadických. ČÚZK připravil v r. 1997 Návod pro obnovu katastrálního operátu novým mapováním. Tento materiál, z dnešního pohledu již zastaralý, by bylo nutno upravit tak, aby vyhovoval současnému stavu.

Na závěr bychom chtěli upozornit též na problém koncepce bodových polí v souvislosti se souřadnicovými systémy. Je známo, že JTSK vykazuje lokální deformace, které byly zjištěny již před cca 20 až 30 lety v době zavádění dálkoměrů. Dnes v době GPS jsme již schopni tyto deformace zjišťovat velmi přesně. Přesná měření provedená metodou GPS se transformují do JTSK pomocí lokálních transformačních klíčů. Naskýtá se otázka, zda systém JTSK, který by bylo nutno zpřesnit, se udrží jako jednotný souřadnicový systém v naší zemi, nebo zda bude nahrazen nějakým jiným systémem.

vyvěšeno: 3.září 2001

---

Z časopisu Zeměměřič č. 8+9/2001