Katedra mapov�n� a kartografie �VUT zve�ejnila na internetu anotace diplomov�ch prac� student� oboru geodezie a kartografie. Naleznete zde i n�kolik zaj�mav�ch prac� vyv�en�ch v pln�m zn�n� ve form�tu PDF i html.
Tento chv�lyhodn� po�in je�t� v�ce propoj� akademickou p�du s prax�. Diplomov� pr�ce se jist� stanou v�lohou student�, kte�� po �kole budou hledat pr�ci. Firmy zde zase mohou "draftovat" (obl�ben� term�n nap�. v NHL) sv� nov� posily. Z�jemci o dal�� informace z diplomov� pr�ce mohou okam�it� kontaktovat p��slu�n�ho vedouc�ho nebo autora diplomov� pr�ce a sezn�mit se s problematikou podrobn�ji. Tato aktivita katedry je p��kladn� i pro dal�� �koly na�eho oboru a v��me, �e na www.zememeric.cz naleznete brzy p��slu�n� odkazy na dal�� �koly. Kdy� se dobr� v�c poda�ila prosadit v Praze, jist� to p�jde i jinde. Doba zve�ej�ov�n� pouh�ho seznamu n�zv� diplomov�ch prac� je d�ky autorovi syst�mu ing. Josefu Hnojilovi d�vnou minulost�.
Jako uk�zku citujeme z diplomek V�po�et p�ibli�n�ch sou�adnic bod� v C ++ a Spole�n� zpracov�n� m��en� tot�ln� stanic� a GPS. (rp)
V�po�et p�ibli�n�ch sou�adnic bod� v C ++
V sou�asn� dob� je p�i zpracov�n� v�sledk� geodetick�ch m��en� kladen st�le v�t�� d�raz na automatizaci. D�ky modern�mu p��strojov�mu vybaven� nen� v�jimkou nadbyte�n� po�et m��en� pro ur�en� polohy bod�. Tato m��en� vstupuj� do procesu vyrovn�n� spolu s p�ibli�n�mi sou�adnicemi bod�. C�lem program�tora je vytvo�it takov� algoritmy, kter� by umo��ovaly proj�t cel�m procesem vyrovn�n� s minimem z�sah� od u�ivatele. K tomu je zapot�eb� z�skat p�ibli�n� sou�adnice bod�, kter� se pou�ij� jako vstupn� hodnoty pro dal�� v�po�ty.
V na�� republice je dlouh� tradice automatizovan�ho zpracov�n� dat, p�edev��m z�sluhou Ing. Franti�ka Charamzy, CSc., dlouholet�ho v�deck�ho pracovn�ka V�GTK. R�d bych p�ipomn�l jeho pr�ci v oblasti vyu�it� Gramm-Schmidtovy ortogonalizace a ve vyrovn�vac�m po�tu.
P�edkl�dan� diplomov� pr�ce navazuje na jednu z d�l��ch �loh, kter� byly �e�eny p�i tvorb� programov�ho vybaven� po��ta�� SMEP - jedn� se o v�po�et p�ibli�n�ch sou�adnic bod�. Tato pr�ce se sna�� uveden� probl�m �e�it prost�edky objektov�ho programov�n�, kter� v dob� vzniku p�vodn�ho programov�ho vybaven� (70. l�ta) nebylo k dispozici.
Vzhledem k tomu, �e na na�� fakult� se st�le u�� jednotliv� typy prot�n�n� jako samostatn� �lohy, v���m, �e mnou p�edlo�en� pr�ce nazna�� pon�kud odli�n� p��stup k algoritmizaci v�po�tu sou�adnic bodu. (p�evzato z �vodu � pozn. redakce)
Spojen�m s programem pro vyrovn�n� rovinn� s�t� vzniknul siln� n�stroj pro geodetick� v�po�ty. Jako vstupn� hodnoty toti� slou�� pouze seznam m��en�, seznam sou�adnic a informace o typech bod�. Ostatn� operace ji� prob�haj� automaticky a geodet pouze rozhoduje o p��padn�m vy�azen� n�kter�ch bod� nebo m��en� z procesu vyrovn�n�.
(p�evzato ze z�v�ru � pozn. redakce) �erven 1999, Ing. Ji�� Vesel�
Spole�n� zpracov�n� m��en� tot�ln� stanic� a GPS
V posledn�ch letech nach�z� dru�icov� syst�m
NAVSTAR GPS st�le v�t�� uplatn�n� i v oblastech geodezie, kde jsou kladeny zv��en� po�adavky na p�esnost m��ick�ch prac�. Syst�m GPS je vyu�iteln� pro celou �k�lu prac� � budov�n� geodetick�ch z�klad�, �dr�bu a aktualizaci BP, v oblastech IG zejm�na pro (��elov� s�t�, dokumentace skute�n�ho proveden� liniov�ch staveb a omezen� s ohledem na po�adovanou p�esnost pro vyty�ovac� pr�ce a sledov�n� posun� a p�etvo�en�). D�ky nov�m modern�m metod�m je technologie vyu�iteln� t� v oblastech katastr�ln�ho vym��ov�n�, mapov�n�, fotogrammetrie (ur�ov�n� polohy vl�covac�ch bod� a polohy kamery p�i sn�mkov�n�). Kontinu�ln� m��en� technologi� GPS se pou��v� pro geodynamick� studie. V neposledn� �ad� lze ur�en�m v��ek bod� nivela�n�ch s�t� pomoc� GPS zjistit p�ev��en� geoidu.
M��en� technologi� GPS m� oproti klasick�m geodetick�m metod�m �adu v�hod. Nemus� b�t zaji�t�na vz�jemn� viditelnost bod� (nezbytn� pro �hlov� a d�lkov� m��en�), nez�vis� na po�as� a denn� dob�, vzd�lenost mezi body nen� omezuj�c�m faktorem jak je tomu p�i klasick� geod�zii. M��en� je m�n� n�ro�n� na �as, ��m� se sni�uj� ekonomick� n�klady m��en�. Nev�hodu syst�mu � nutnost pom�rn� velk�ho otev�en�ho v�hledu na oblohu � lze v dne�n� dob� sn�it pou��v�n�m aparatur, kter� jsou schopn� p�ij�mat sign�l nejen z americk�ho syst�mu NAVSTAR GPS, ale i z rusk�ho syst�mu GLONASS. P�i pou�it� t�chto aparatur se zdvojn�sob� po�et pozorovateln�ch dru�ic. Oproti t�mto nesporn�m v�hod�m stoj� vysok� po�izovac� n�klady m��ic�ch aparatur, v�po�etn�ho software a nutnost p��pravy kvalifikovan�ch pracovn�k�. Dle dne�n�ch cenov�ch trend� v t�to oblasti lze p�edpokl�dat, �e po�izovac� n�klady budou klesat.
��elem t�to pr�ce je na z�klad� zam��en� ��elov� s�t� terestrick�mi a GPS metodami, porovn�n� dosa�en�ch v�sledk�. Pro tento ��el byla vybr�na vzta�n� s� p�ehradn� hr�ze Nechranice, kter� slou�� ke sledov�n� posun� a p�etvo�en� hr�ze. Pro vyhodnocen� v�sledk� m��en�, terestrick�mi a GPS metodami je k dispozici n�kolik zam��en�ch etap z let 1996 � 1998. Ve v�ech t�chto etap�ch byla prom��ov�na vzta�n� s� hr�ze Nechranick� p�ehrady, kter� je tvo�ena 11 body (m��en� GPS prob�halo pouze na �ty�ech nejd�le�it�j��ch bodech). V n�kter�ch etap�ch byly k tomuto po�tu p�id�ny dal�� body, nach�zej�c� se mimo vzta�nou s� za ��elem p��padn�ho zji�t�n� posunu cel� s�t�.
K dan�mu �kolu byl vyu�it GPS Postprocessing Software GEOGENIUS od firmy Spectra Precision, kter� nab�z� �irokou �k�lu funkc� pro �e�en� t�chto probl�m�. Hlavn�m p��nosem v�po�etn�ho syst�mu je mo�nost kombinace GPS a terestrick�ho m��en� p�i v�po�tu. Pro vyrovn�n� s�t� je tak k dispozici v�t�� po�et nadbyte�n�ch m��en�.
Sledov�n� posun� a p�etvo�en� p�ehradn�ch hr�z� pat�� do oblasti prac� po�aduj�c�ch vysokou p�esnost ur�en� sou�adnic bod� a je proto nutn� dostate�n� posoudit, zda technologie GPS pln� nahrad� terestrick� metody. (p�evzato z �vodu � pozn. red.)
Jan Koukl
1.10.99