Katedra mapování a kartografie ČVUT zveřejnila na internetu anotace diplomových prací studentů oboru geodezie a kartografie. Naleznete zde i několik zajímavých prací vyvěšených v plném znění ve formátu PDF i html.
Tento chvályhodný počin ještě více propojí akademickou půdu s praxí. Diplomové práce se jistě stanou výlohou studentů, kteří po škole budou hledat práci. Firmy zde zase mohou "draftovat" (oblíbený termín např. v NHL) své nové posily. Zájemci o další informace z diplomové práce mohou okamžitě kontaktovat příslušného vedoucího nebo autora diplomové práce a seznámit se s problematikou podrobněji. Tato aktivita katedry je příkladná i pro další školy našeho oboru a věřme, že na www.zememeric.cz naleznete brzy příslušné odkazy na další školy. Když se dobrá věc podařila prosadit v Praze, jistě to půjde i jinde. Doba zveřejňování pouhého seznamu názvů diplomových prací je díky autorovi systému ing. Josefu Hnojilovi dávnou minulostí.
Jako ukázku citujeme z diplomek Výpočet přibližných souřadnic bodů v C ++ a Společné zpracování měření totální stanicí a GPS. (rp)

Výpočet přibližných souřadnic bodů v C ++
V současné době je při zpracování výsledků geodetických měření kladen stále větší důraz na automatizaci. Díky modernímu přístrojovému vybavení není výjimkou nadbytečný počet měření pro určení polohy bodů. Tato měření vstupují do procesu vyrovnání spolu s přibližnými souřadnicemi bodů. Cílem programátora je vytvořit takové algoritmy, které by umožňovaly projít celým procesem vyrovnání s minimem zásahů od uživatele. K tomu je zapotřebí získat přibližné souřadnice bodů, které se použijí jako vstupní hodnoty pro další výpočty.
V naší republice je dlouhá tradice automatizovaného zpracování dat, především zásluhou Ing. Františka Charamzy, CSc., dlouholetého vědeckého pracovníka VÚGTK. Rád bych připomněl jeho práci v oblasti využití Gramm-Schmidtovy ortogonalizace a ve vyrovnávacím počtu.
Předkládaná diplomová práce navazuje na jednu z dílčích úloh, které byly řešeny při tvorbě programového vybavení počítačů SMEP - jedná se o výpočet přibližných souřadnic bodů. Tato práce se snaží uvedený problém řešit prostředky objektového programování, které v době vzniku původního programového vybavení (70. léta) nebylo k dispozici.
Vzhledem k tomu, že na naší fakultě se stále učí jednotlivé typy protínání jako samostatné úlohy, věřím, že mnou předložená práce naznačí poněkud odlišný přístup k algoritmizaci výpočtu souřadnic bodu. (převzato z úvodu – pozn. redakce) Spojením s programem pro vyrovnání rovinné sítě vzniknul silný nástroj pro geodetické výpočty. Jako vstupní hodnoty totiž slouží pouze seznam měření, seznam souřadnic a informace o typech bodů. Ostatní operace již probíhají automaticky a geodet pouze rozhoduje o případném vyřazení některých bodů nebo měření z procesu vyrovnání.
(převzato ze závěru – pozn. redakce) červen 1999, Ing. Jiří Veselý

Společné zpracování měření totální stanicí a GPS
V posledních letech nachází družicový systém NAVSTAR GPS stále větší uplatnění i v oblastech geodezie, kde jsou kladeny zvýšené požadavky na přesnost měřických prací. Systém GPS je využitelný pro celou škálu prací – budování geodetických základů, údržbu a aktualizaci BP, v oblastech IG zejména pro (účelové sítě, dokumentace skutečného provedení liniových staveb a omezeně s ohledem na požadovanou přesnost pro vytyčovací práce a sledování posunů a přetvoření). Díky novým moderním metodám je technologie využitelná též v oblastech katastrálního vyměřování, mapování, fotogrammetrie (určování polohy vlícovacích bodů a polohy kamery při snímkování). Kontinuální měření technologií GPS se používá pro geodynamické studie. V neposlední řadě lze určením výšek bodů nivelačních sítí pomocí GPS zjistit převýšení geoidu.
Měření technologií GPS má oproti klasickým geodetickým metodám řadu výhod. Nemusí být zajištěna vzájemná viditelnost bodů (nezbytná pro úhlové a délkové měření), nezávisí na počasí a denní době, vzdálenost mezi body není omezujícím faktorem jak je tomu při klasické geodézii. Měření je méně náročné na čas, čímž se snižují ekonomické náklady měření. Nevýhodu systému – nutnost poměrně velkého otevřeného výhledu na oblohu – lze v dnešní době snížit používáním aparatur, které jsou schopné přijímat signál nejen z amerického systému NAVSTAR GPS, ale i z ruského systému GLONASS. Při použití těchto aparatur se zdvojnásobí počet pozorovatelných družic. Oproti těmto nesporným výhodám stojí vysoké pořizovací náklady měřicích aparatur, výpočetního software a nutnost přípravy kvalifikovaných pracovníků. Dle dnešních cenových trendů v této oblasti lze předpokládat, že pořizovací náklady budou klesat.
Účelem této práce je na základě zaměření účelové sítě terestrickými a GPS metodami, porovnání dosažených výsledků. Pro tento účel byla vybrána vztažná síť přehradní hráze Nechranice, která slouží ke sledování posunů a přetvoření hráze. Pro vyhodnocení výsledků měření, terestrickými a GPS metodami je k dispozici několik zaměřených etap z let 1996 – 1998. Ve všech těchto etapách byla proměřována vztažná síť hráze Nechranické přehrady, která je tvořena 11 body (měření GPS probíhalo pouze na čtyřech nejdůležitějších bodech). V některých etapách byly k tomuto počtu přidány další body, nacházející se mimo vztažnou síť za účelem případného zjištění posunu celé sítě.
K danému úkolu byl využit GPS Postprocessing Software GEOGENIUS od firmy Spectra Precision, který nabízí širokou škálu funkcí pro řešení těchto problémů. Hlavním přínosem výpočetního systému je možnost kombinace GPS a terestrického měření při výpočtu. Pro vyrovnání sítě je tak k dispozici větší počet nadbytečných měření. Sledování posunů a přetvoření přehradních hrází patří do oblasti prací požadujících vysokou přesnost určení souřadnic bodů a je proto nutné dostatečně posoudit, zda technologie GPS plně nahradí terestrické metody. (převzato z úvodu – pozn. red.)

    Jan Koukl
    1.10.99

---

Z časopisu Zeměměřič č. 8+9/99