Vydáním ČSN ISO 7078 [1] byl v r. 1996 učiněn posun ve standardizaci názvosloví inženýrské geodezie, které dosud vycházelo z ČSN 73 0401 [2]. V tomto příspěvku, který je určen praxi, se komentují pojmy, které se teprve zavádějí a při jejichž používání mohou vznikat nejasnosti. Tyto pojmy jsou nejprve dány do souvislosti s teorií jakosti.

Jakost měření
Při prohlídce ČSN ISO 7078 [1] zjišťujeme, že její 2. kapitola je nazvána "Jakost měření", aniž by byl tento pojem v normě vysvětlen. Podle ČSN ISO 8402 [3] je jakost celkový souhrn znaků entity, které ovlivňují schopnost uspokojovat stanovené a předpokládané potřeby. Entitou se přitom rozumí vše, co je možné individuálně popsat a vzít v úvahu (v průmyslu je to např. technologický proces, výrobek, atd.). Další pojem - "měření" je samostatně definován a to v ČSN 01 0115 [4], jako soubor činností, jejichž cílem je stanovit hodnotu veličiny. Vezmeme-li v úvahu z téže normy ještě definici výsledků měření, což jsou "hodnoty získané měřením a přisouzené měřené veličině", lze za entity v inženýrské geodezii (popř. v geodezii) považovat činnosti při měření a výsledky měření. K těmto entitám lze vztahovat znaky jakosti, jako je např. "přesnost měření". Uvedené pojetí jakosti měření pro potřebu inženýrské praxe vyhoví. Jakost měření lze však rozšířit na management jakosti měření, který by jako systémové prvky obsahoval např. řízení jakosti návrhu [5], procesu [6], měřícího zařízení, použití statistických metod atd. podle principů ČSN EN ISO 9001 [7]

Znaky jakosti měření
V dosud vžité terminologii oboru geodezie (nebo jeho částí) se za jeden z hlavních znaků jakosti měření považuje přesnost charakterizovaná střední chybou. Tak např. vyhláška [8] uvádí jako "charakteristiku kvality bodu podle přesnosti" – "střední souřadnicovou chybu" – viz tabulka na str. 6878 Sbírky zákonů, roč. 1998. Pro oblast inženýrské geodezie, která výrazně komunikuje s dalšími technickými obory (stavebnictví, strojírenství atd.) však musí být používán i další přístup a to nejen ve shodě s ČSN ISO 7078 [1], ale i s tématicky nadřazenou ČSN ISO 01 0115 [4]. ČSN ISO 01 0115 [4] považuje "přesnost" za znaky jakosti měření:
a) Přesnost měření je těsnost shody mezi výsledkem měření a pravou hodnotou měřené veličiny.
b) Opakovatelnost výsledků měření je těsnost shody mezi výsledky po sobě následujících měření téže měřené veličiny provedených za stejných podmínek.
c) Reprodukovatelnost výsledků měření - těsnost shody mezi výsledky měření téže veličiny provedených za změněných podmínek měření (např. jiná metoda měření, jiný měřič, jiné místo).
d) Nejistota měření - znak přidružený k výsledku měření, který charakterizuje rozptyl hodnot. Tímto znakem může být výběrová směrodatná odchylka (v geodezii popř. výběrová střední chyba).

Diskuse
Shora uvedené, jednoznačně definované pojmy v poněkud jiném pojetí uvádí i ČSN ISO 7078 [1]. Z normativních odkazů bohužel nevyplývá, že by byly zohledněny výchozí důležité prameny citované v ČSN ISO 01 0115 [4]. Tato situace zřejmě vznikla v orgánech ISO, neboť obě normy byly vypracovány každá u jiné zahraniční technické komise. Další modifikace zřejmě vznikla i překladem do češtiny, který je odborně obtížný a vyžaduje přihlížet nejen k anglickému textu, ale i k ekvivalentům v němčině a francouzštině. Tak v českém znění ČSN ISO 7078 [1] se předkládá k diskusi ztotožnění pojmu "vnější přesnost měření" s "těsností shody měření" a dále "vnitřní přesnost měření", která je shodná s pojmem "přesnost měření". Přitom "těsnost shody měření" není v ČSN ISO 01 0115 [4] definována. Místo toho navrhujeme považovat v inženýrské geodezii za stejné tyto pojmy: Opakovatelnost měření – vnitřní přesnost (innere Genauigkeit); Reprodukovatelnost měření – vnější přesnost (äusere Genauigkeit). Pro podporu našeho názoru jsou v závorce německé ekvivalenty uváděné pro opakovatelnost a reprodukovatelnost v ČSN ISO 01 0115 [4] ve sloupci cizojazyčných výrazů. K diskusi lze předložit dále to, že ČSN ISO 7078 [1] bohužel neobsahuje pojem "nejistota měření", který je v technických oborech souvisejících s inženýrskou geodézií běžně používán (zejména ve strojírenství) a je i obsažen v nadstavbové ČSN ISO 01 0115 [4]. Lze však očekávat, že při revizi ČSN ISO 7078 [1] budou uvedené nedostatky vyjasněny.

Závěr
Pro porozumění a spolupráci se souvisejícími obory bude nutné zavádět v inženýrské geodezii normalizované názvosloví. Především při řízení jakosti se nevyhneme mezinárodně uznávaným pojmům nebo jejich spojení, jako je např. "výběrová směrodatná odchylka opakovatelnosti". Tyto pojmy by se měly přiřadit i k tradičnímu názvosloví teorie chyb a vyrovnávacího počtu, které se běžně používá.

Poznámka: Tento příspěvek souvisí s oblastí výzkumného úkolu č. J 01/98:21 000 000 1.

Literatura:
1) ČSN ISO 7078 (73 0230). Pozemní stavby. Postupy měření a vytyčování. Slovník a vysvětlivky. 1996.
2) ČSN 73 0401. Názvosloví v geodézii a kartografii. 1990.
3) ČSN ISO 8402 (01 0300). Management jakosti a zabezpečování jakosti. Slovník. 1995.
4) ČSN 01 0115. Mezinárodní slovník základních a všeobecných termínů v metrologii. 1996.
5) Vorel, V.: Zabezpečování jakosti služeb inženýrské geodézie metodou Design Review. Geodetický a kartografický obzor, 45, 1999, č. 5, obr., 15 lit., s. 97-99.
6) Vorel, V.: Kontrola geometrické přesnosti ve výstavbě a operativní řízení jakosti. Stavební listy, 3, 1997, č. 7, s. 22-23.
7) ČSN EN ISO 9001 (01 0321). Systémy jakosti. Model zabezpečování jakosti při návrhu, vývoji, výrobě, instalaci a servisu. 1995.
8) Vyhláška 179/1998 Sb., kterou se mění vyhláška č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí.

    Doc. Ing. Vladimír Vorel, Csc.,Katedra speciální geodezie FSv ČVUT v Praze
    5.10.1999

---

Z časopisu Zeměměřič č. 8+9/99