Vpadli jste střemhlav do deváté třídy, čtvrtého ročníku, pátého semestru nebo navštěvujete zajímavý kurz? Pak musíte, chtě nechtě, používat více paměť. Dodržujete sice při učení svá pravidla a máte zažité studijní postupy, přesto vám neuškodí, přečíst si další rady. Ty doporučují poté, co se nějakou dobu, například hodinu, učíte, udělat si přestávku. V jejím průběhu se věnujte jiným, fyzicky náročnějším činnostem. Ostře se projděte, zacvičte si, vyběhněte po delším schodi ti, přesuňte těžší krabice nebo zvedejte činky. Tohle všechno vám pomůže uložit si naučenou látku do dlouhodobé paměti. Nezapomeňte se však vrátit ke knihám, k zápisům či k počítači a naučenou látku, než se začnete učit něčemu novému, si zopakujte. Víte, že namáháte-li se s novým způsobem, jak uspořádat informace, které jste četli, nebo o nichž jste slyšeli, podstupujete určitý stres, který vám pomůže informace převést do dlouhodobé paměti? O informacích, které si chcete zapamatovat, si dělejte poznámky. Popište osobu nebo předmět, které si chcete zapamatovat, způsobem, jenž vám usnadní vybavit si, jak se jmenují. Pomáhají rovněž nejrůznější asociace a říkanky. Pomohou také vizualizační postupy, neboť obrazová paměť je dokonalejší než paměť slovní a paměť pro konkrétní pojmy je lepší, než je paměť pro abstraktní pojmy. Využívejte při studiu podtrhávání důležitého textu nebo si jej rozsviťte zvýrazňovačem, vytvářejte si kartičky, natočte si třeba i nahrávku s důležitými informacemi na kazetu a pak si ji při procházce lesem pouštějte do ucha. Nemůžete-li si někdy něco vybavit, soustřeďte se na místo a náladu, kdy jste se příslušnou informaci učili. Potřebujete si něco dobře zapamatovat? Učte se v podmínkách, které se dají snadno replikovat.
  (ps)

Zdroj: HOWARD, P. J.: Příručka pro uživatele mozku, Portál, 1998, 396 s.

---

Z časopisu Zeměměřič č. 9+10/98