Veřejné mínění je nabroušené na řadu neduhů dnešní doby. Zhoršené je životní prostředí, hůře jsme na tom, zdá se, i s životní úrovní, alespoň v porovnání s okolními západními a jižními státy, pohoršujeme se stále více i nad morálkou naší společnosti. V běžném slovníku zakořenilo slovo korupce. Ptáme se, co to je, a pokud to víme, zda korumpujeme také.

Nabídky, sliby a výhody
    Korupce obecně zahrnuje jak úplatkářství, tak nepotismus a klientelismus, což je zvýhodňování na základě příbuzenských a přátelských vztahů, místo na základě schopností. Podle návrhu konvence OSN o postupu proti korupci se za korupční jednání považuje "nabídka, slib nebo jakékoli výhody v něčí prospěch jako nepřiměřené pohnutky pro výkon nebo nevykonání povinnosti". Dalším charakteristickým znakem korupce je, že při ní obvykle není personifikována oběť. Obětí je ve většině případů společnost jako taková. Absence obětí pak samozřejmě hraje roli při obtížném odhalování tohoto jevu. Jste už z toho moudří? Zeptejme se přímo. Korumpujete například lékařku – stomatoložku, když jí za vytržený zub čili za něco, co vám provedla, neboť to bylo její lékařskou povinností, přinesete koupené květiny ? Asi v tomto případě nejde o korupci, a navíc o zub jste přišli. Platí totiž vžité pravidlo, že když korumpuji, musím něco získat. Pravda, oteklá pusa vám splaskla, získali jste pocit klidu. Čelist už vás nebolí, takže se ptejme dál a vážně. Chce to však zajít na nějaký úřad. A proč ne zrovna na katastrální? Zkorumpujete úřednici na KÚ, když jí před předpokládaným urychlením nějaké úřední činnosti předáte drahou bonboniéru, tři tisíce dolarů nebo půlkilogramový perlový náhrdelník? Ať se na to budete dívat ze všech možných stran, ve všech těchto případech jde již o korupci. Asi to všechno vězí v tom, že úplatek, ať už je v podobě peněz nebo naturálií, kterými jsou bonbony v krabičce či perly na šňůře, byl předán před úředním výkonem. Ke stejné korupci dojde, když si tentokrát úředník, aby viníky nebyly jen ženy, o úplatek, naturálie nebo protislužbu řekne při vaší první návštěvě na úřadě. Výzva k úplatku může být už v podobě tichého postěžování: "To víte, máme toho tady takovouhle hromadu a jsem na to docela sám." nebo přímou informací: "To bude drahé."
    "Úplatky na KÚ nebo na obchodních soudech kvůli zápisu do rejstříku jsou veřejným tajemstvím a rozhodně nepomáhají podnikatelskému prostředí," píše se v úvodníku hospodářského a podnikatelského listu Profit. Stejné informace, hlášky a stížnosti musí přece znát i kompetentní lidé v rezortu ČÚZK, ale Úřad se zmohl jen na určitá dílčí opatření, která lze vyčíst například z novely katastrální vyhlášky č. 190/96 Sb. Je to však všechno, co lze učinit?

Finančně nedoceněná státní správa
    Odborníci tvrdí, že korupce se u nás rozšířila nejen nedostatečnou mírou profesionality transformované státní správy, orgánů činných v trestním řízení, ale i v nově vzniklých bankovních a pojišťovacích či jiných podobných finančních institucích. Navíc mechanizmy kontroly jsou často buď nedostatečné, nebo nemají žádné pravomoci. Materiál OSN uvádí, že hlavním faktorem korupce je prostá lidská hrabivost, dále koncentrovanost moci, těžkopádná byrokracie, nadměrná správní kontrola, protekce, monopoly, špatně organizovaná a finančně nedoceněná státní služba a slabá kultura ve společnosti. Když si poznatky z OSN přeneseme do podmínek rezortu ČÚZK, všechno platí. Lidská hrabivost je všeobecně známá a proč by si nezahrabali i někteří z 6 000 pracovníků rezortu ČÚZK. Příkladem koncentrovanosti moci může být pravomoc ředitelů, kteří na některých KÚ osobně rozhodují například o tom, která žádost o vklad do KN se z důvodu získání úvěru urychlí a která se bude vyřizovat měsíce. Těžkopádná byrokracie je na KÚ rovněž, neboť správný úředník musí mít na všechno pokyn. Vyloučit na KÚ nemůžete ani protekci. Stačí zvednout telefon. Tajemný soudružský hlas přímo z okresního výboru sice nyní nahradil suverénní sametový hlas z okresního úřadu, ale požadavky se liší jenom skladbou slov. Zatímco možná i titíž funkcionáři dříve zdůrazňovali: "Strana to potřebuje," nyní provolávají: "Naše demokratická společnost to vyžaduje." – "Tito lidé dokáží vytvořit takový tlak, že nepodlehnout mu vyžaduje silné nervy," postěžoval si nám jeden katastrální úředník. KÚ totiž má v jistých rozhodnutích ze zákona monopol a nelze jej jinak obejít. Dokument OSN se trefil i v případě monopolu KÚ. Finančně nedoceněná státní správa je dokonce žhavým problémem současnosti, když se odboroví předáci zastupující státní zaměstnance v poslední době nepřehlédnutelným způsobem bouří. Špatná organizace státní správy nota bene i KÚ vyplývá už z toho, že se několik let připravuje zavedení změn správního rozdělení státu. V bezchybný systém řízení KÚ dnes nemůže na ČÚZK věřit ani Jasánek.

Korupce ve světě
    Mezinárodní organizace Transparency International v září 1998 zveřejnila index vnímání korupce. Česká republika se v něm objevila na 37. místě z 85 států. První příčky obsadily státy Dánsko, Finsko, Švédsko, naopak poslední místa patří zemím Honduras, Paraguay a Kamerun. V roce 1997 byla ČR na 27. místě, ale hodnotily se jenom 52 země. Nejnovější přehled vnímání korupce lze podle expertů číst dvojím způsobem. Buď jako důkaz, že korupční země nemohou zbohatnout, anebo že úplatky jsou jedním ze způsobů, jimiž bohaté země udržují své bohatství. Vyskytl se i názor, že pořadí dopadlo pro chudé země negativně, protože korupční index zachycoval ochotu úplatky přijímat. Pokud by se sledovala ochota úplatky dávat, asi by se do třetí ligy dostaly i bohaté země. Výzkum v ČR zase ukázal, že korupce je nejvíce rozšířena v úřadech státní správy a na zastupitelstvech (24,5 %). Následuje policie (18 %), zdravotnictví (14,6 %), banky (10,6 %), politika (9,8 %), privatizace (7,4 %).

---

Z časopisu Zeměměřič č. 9+10/98