Vaše celá adresa je uvedena v řadě dokumentů. Součástí adresy je rovněž název ulice a orientační číslo budovy. Adresa se uvádí například i v listu vlastnictví, kde si ji přečtete z výpisu z katastru nemovitostí. Protože vaše jméno i s celou adresou si zaznamená rovněž úřednice na KÚ, když si pořizujete například kopii katastrální mapy, zapátrejme si s adresáři v ruce po původu a pravidlech udělování orientačních čísel.

Nová orientační čísla
    Všichni víme, že budovy jsou opatřeny čísly popisnými, ale ve větších městech byly kromě tohoto označení domy v ulicích, na náměstích a na nábřežích očíslovány ještě dalšími čísly, kterým se říká orientační. Pramen z roku 1948 uvádí, že se v té době tato čísla označovala rovněž jako nová čísla. Nová čísla se nepřidělovala nouzovým obydlím, domkům v zahrádkářských koloniích a podobným stavbám. Způsob číslování je v každém městě různý. Zachovává si však určitá pravidla, která jsou zpravidla podobná číslování v hlavním městě Praze.

Podle vody a světových stran
    V Praze číslování orientačními čísly se řídí tokem Vltavy, která, jak víte, teče od jihu k severu. Pro rovnoběžné ulice s tokem Vltavy se začíná číslování na jihu a končí na severu. Pro příčné se začíná na západě a končí na východě bez ohledu na čtvrtě, kterými ulice procházejí. Odchylky v odlišně nasměrovaném číslování ulic literatura zaznamenala například v Holešovicích - Bubnech, kde se číslování příčných ulic vedlo mimořádně od nádraží nejen směrem na východ, ale i na západ. V orientačním číslování domů v ulicích platí ještě další pravidlo stanovující, že všechny domy na levé straně mají lichá čísla a na pravé sudá. Pro úplnost doplňme jen, že se začíná na levé straně číslem 1 a na pravé číslem 2. Připomínku, že tato čísla jsou celá a kladná uvádíme už jen jako zcela vyčerpávající informaci. Domy na klasických náměstích se číslují postupně tak, jak čísla následují za sebou. Václavské náměstí ovšem není v tomto případě klasické náměstí, jako třeba Staroměstské náměstí. Zvláštním způsobem jsou ještě číslována nábřeží, která z jedné strany postrádají řadu domů.
    Pokud si chcete uvedené informace ověřit, zkuste to buď na vlastní adrese nebo (pokud nejste z Prahy) si prověřujte třeba adresy všeobecně známé. Jednou z velmi známých adres je například Vinohradská 12, kde má sídlo Český rozhlas. Budova se sudým orientačním číslem proslavená tím, že se kolem ní v minulosti již dvakrát střílelo z tanků, je skutečně napravo ve směru od Vltavy. Abychom si trochu šplhli u rezortní vrchnosti, tak nabízíme k prozkoumání rovněž i orientační číslo budovy, ve které v současné době sídlí ČÚZK. Ano, když se vydáte od Národního divadla (teče kolem něho Vltava) na východ k budově Úřadu, tak zjistíte, že Hybernská 2 (sudé číslo) je skutečně napravo.

Kuriozity v číslování
    Zmiňme se ještě o kuriozitách, které provázejí i naše číslování. Pražané jich mají poměrně dost. Zvláštnosti zaznamenáme třeba na Spořilově, kde se některé ulice nazývají podle toho, odkud vedou. Snad proto, že se určování světových stran naštěstí nemění jako třeba proklamované světové názory lidí, vznikly důmyslně názvy ulic jako Jihovýchodní I, vedle které vede Jihovýchodní II a ve Spořilově se dostanete třeba až k Jihovýchodní V. Sami uznáte, že říci někomu, že bydlíte v Jihovýchodní IV 4, čili na pravé straně ve směru stoupajícího číslování domů, vyžaduje každopádně další výklad. I z této zajímavosti vyplývá jen další pravidlo. Orientační čísla budov jsou tvořena jen arabskými číslicemi, a pokud se v adrese vyskytuje římská číslice, jde v Praze o ulice na Spořilově a na Farkáni. Tam se toti římskou číslicí označuje pořadí vedle sebe vedoucích ulic stejného názvu. V adrese pak v tomto případě po římské číslici musí následovat číslice arabská. Nejenom v Praze, ale i v jiných městech orientační číslo někdy tvoří číslici, která je navíc ještě doplněna písmenem, například Vršovická 66/b. S největší pravděpodobností půjde, jako ostatně v tomto případě, o rozlehlou budovu, do které lze vstoupit několika samostatnými vchody. Ty pak většinou bývají výrazně označeny uvedenými písmeny. V jiných případech půjde o budovy postavené v prolukách, ve dvorech nebo uvnitř bloků budov, ke kterým se dostanete pasáží nebo průchodem či průjezdem. Zmatky v orientačních číslech mohou nastat všude na sídlištích, kde výškové domy byly postaveny jinak než v centru města. Paneláky tu totiž netvoří klasické blokové ulice, a v tom je právě ten zakopaný pes. V tom případě pak na sídlišti pravděpodobně zakufruje i zdatný orientační běžec.

Brno je zlatá loď
    Ivan Mládek sice zpívá: "Brno je zlatá loď, za děvčaty z Brna choď." Ale jak? Zatímco v Praze teče jen jediná řeka - Vltava, v Brně teče kromě Svratky ještě Svitava. Chodec v Brně může být zmaten, ale i v tomto městě platí, že ve směru stoupajících orientačních čísel jsou lichá čísla nalevo a napravo sudá. Zásady pro číslování brněnských domů byly stanoveny již 24. 5. 1867 výnosem moravského místodržitelství a platí prakticky dodnes, protože byly převzaty do dalších právních norem. Podle normy z minulého století je možné číslovat bez komplikací pouze domovní bloky rovnoběžné s příslušnou ulicí. Problémy nastávají u bloků k této ulici kolmých, zejména když mají dvě nebo dokonce více domovních sekcí. Při větším množství těchto bloků vzniká orientační chaos. Chodec pak nemusí najít vždy příslušný vchod napoprvé.
    První domovní bloky kolmé k ulici byly v Brně postaveny v roce 1932 v dnešní ulici Tábor. Tehdy byl zvolen způsob číslování, podle kterého je každému bloku přiděleno jedno základní orientační číslo podle polohy v ulici, a následné sekce dostávají k tomuto číslu příponu podle latinské abecedy. Existují pak adresy jako například Tábor 28a nebo Tábor 28c. Stejně se postupovalo v Klusáčkově ulici, kde se vystavěly domy v roce 1948 a v ulicích Chládkově a Dvorské, kde stavební ruch vrcholil v padesátých letech. K tomuto číselněpísmenkovému označování domů asi dopomohl určitý zmatek, který panoval v té době u stejných budov i s přidělováním čísel popisných. Tápání, zda přidělit každému domu jen jediné nebo více čísel popisných podle počtu sekcí, bylo vyřešeno již v šedesátých letech. Bylo stanoveno, že každá sekce musí mít samostatné číslo popisné. Na brněnském sídlišti Lesná v šedesátých letech na označování budov orientačními čísly šli od lesa. Za základ číslování většiny ulic vzali deskový domovní blok očíslovaný řadou po sobě jdoucích lichých a sudých čísel. Číslování ostatních domů je pak vztaženo k číslování tohoto bloku. Výsledek ať posuzují ti, kteří na sídlišti Lesná nebydlí a někoho tam hledali.

Orientační čísla na plánech měst
    Orientační čísla slouží nebo lépe měla by sloužit už podle názvu k orientaci. Někde tomu sice tak není, proto se v poslední době snaží o lepší orientaci i kartografové. Zařazují do plánů měst u dlouhých ulic vybraná orientační čísla budov, například na rozích křižovatek. Bloudící chodec tento počin může jen vítat. Považte, jak vám tyto informace pomohou, když hledáte budovu, která má tříciferné orientační číslo. Nu a když v této ulici jezdí tramvaj, která při jejím průjezdu čtyřikrát zastaví, můžete si snadno při pohledu do plánu města určit nejvhodnější zastávku a nejbližší cestu ke svému cíli.
    Orientační číslo najdete i v občanském průkaze, kde je adresa uvedena pod nadpisem trvalý pobyt. V Praze úředníci v tomto řádku uvádějí nejdříve název ulice, pak číslo popisné, které lomí číslem orientačním. V souvislostí s tím byl nedávno v odborném tisku zaznamenán názor, zpochybňující dvojí číslování domů, které bylo zavedeno za Rakouska-Uherska. Autora k tomuto názoru vedla nejednotnost při označování budov orientačními čísly v terénu a malá snaha radnic zavádět orientační čísla, pokud je ještě nemají.

Ing. Petr Skála,ČZU, Lesnická fakulta, Praha

Literatura:
MAŠEK, R.:   Pozemkový katastr, Ministerstvo financí, 1948, s. 138.
VRÁNA, J.:   Problematika orientace ve městě Brně, Mezinárodní konference o městě Brno - Město uprostřed Evropy (2. - 4. 12. 1993) s. 200-201.
FASSATI, T.:   Zmatek s popisnými čísly, S?98, č.12/98, s. 21-22.

---

Z časopisu Zeměměřič č. 9+10/98