V rámci příprav digitalizace stavebního řízení vzniká nový zákon o předávání stavební dokumentace v digitální podobě.
Státní pozemkový úřad má koncepčně pečovat o krajinu i racionálně a transparentně nakládat se státní zemědělskou půdou. Státní pozemkový úřad vznikl k 1. lednu 2013 na základě zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu. Je příslušný hospodařit s nemovitostmi, které byly ve správě Pozemkového fondu ČR, a rovněž se stavbami využívanými k vodohospodářským melioracím pozemků a souvisejícím vodním dílům ve vlastnictví státu.
Na otázky redakce Zeměměřiče odpovídá Ing. Martin Vrba, ústřední ředitel Státního pozemkového úřadu.
Jak se připravovaná legislativa digitalizace stavebního řízení, ve které se do budoucna pro nadlimitní veřejné zakázky ve stavebnictví počítá s metodou BIM, bude dotýkat pozemkových úprav?
Pozemkové úpravy řeší z naprosté většiny jednoduché stavby co do finančního objemu i složitosti samotné stavby (většinou bez prací pomocné stavební výroby). Využití BIM by projekty a realizace staveb zbytečně zdražovalo a prodlužovalo jejich přípravu. Řada certifikovaných projektantů pozemkových úprav ani dosud není na metodu BIM připravena a tzv. knihovny prvků nejsou od výrobců dosud k dispozici. Z těchto důvodů vidíme možnost využití BIM v pozemkových úpravách až v delším časovém horizontu. Navíc Státní pozemkový úřad nezadává nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce.
Jak se na budoucnost s BIM chystá váš úřad?
Pracovníci Státního pozemkového úřadu zabývající se agendou veřejných zakázek, projektových dokumentací, kontrolou projektů a realizací staveb jsou obeznámeni s metodou BIM a průběžně se informují o novinkách k tomuto tématu.
V rámci novely stavebního zákona však BIM není povinné a ani s ohledem na možnou diskriminaci těch, kteří ho dosud nevyužívají, ho není možné uzákonit.
BIM se tedy spíše uplatní při velkých obytných komplexech, kdy objednatel pro budoucího uživatele připraví komplexní řešení od projektu, přes rozpočet (včetně možných variant řešení) až po vlastní realizaci včetně velkého množství subdodávek. Realizovaná stavba pomocí BIM pak umožňuje sledování životnosti jednotlivých částí objektu, inženýrských sítí a jejich vzájemné uložení, revize, opravy či posílení včetně konečné fáze, tj. buď rekonstrukce stavby po skončení její životnosti nebo optimální demolici s případným sekundárním využitím vzniklých odpadů. Takovéto stavby však Státní pozemkový úřad nerealizuje.
