Kam kráčí inženýrská geodézie
Ing. Petr Polák, Český svaz geodetů a kartografů
Inženýrskou geodézií se pro účely zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví ... (§ 2, písm. h)rozumí souhrn geodetických metod a postupů pro účely průzkumu, projektování, výstavby nebo montáže a při užívání stavebních objektů a technologických zařízení. S výjimkou nastupující mladé generace spojuje většina geodetů tuto speciální oblast zeměměřictví s extensivním rozvojem investiční výstavby socialistického Československa v 60. až 80. letech tohoto století. Tato etapa vývoje státu byla spojena s podmínkami, které bezprostředně ovlivnily obor zeměměřictví prakticky v celém rozsahu na trhu poskytovaných výkonů. Pro úvahu o budoucnosti inženýrské geodézie je třeba srovnat tehdejší stav státem řízeného investičního procesu se zásadními a snad již nevratnými změnami po roce 1990. Z takového srovnání vyplyne, že inženýrská geodézie se nepropadá někam do suterénu zeměměřictví, ale svým významem dnes nevyniká nad ostatní specializace oboru tak, jako tomu byla ještě nedávno.
Co tedy podstatně změnilo inženýrskou geodézii?
1) Stát, prostřednictvím svých institucí financovaných ze státního a veřejných rozpočtů, již není hlavním a rozhodujícím investorem staveb. Tvář měst, obcí a krajiny se mění čím dál více prostřednictvím investičních prostředků soukromých osob (fyzických i právnických). Objem nejen státních, ale i soukromých investiční prostředků, bude předmětem neustálé veřejné a soukromé kontroly bez ohledu na to, zda hospodářství bude vzkvétat či stagnovat. Nelze tedy očekávat, že se ve stavebnictví zachová tolik pracovních příležitostí všech profesí jako tomu bylo dříve. Mimo jiné i proto, že investiční cyklus staveb je dnes z ekonomických důvodů podstatně kratší.
2) Stát podstatně změnil právní prostředí. Veškerá odpovědnost za zákonnost investičního procesu je dána stavebním zákonem stavebníkovi (investorovi). Zrušením prováděcí vyhlášky o dokumentaci staveb a vyhlášky o geodetických pracích ve výstavbě zanikly mnohé povinnosti přímo stanovené jednotlivým účastníkům výstavby. Stát tak ponechal jen na stavebníkovi, jak rozdělí své zákonné povinnosti smlouvou (smlouvami) na projektanty a jednotlivé zhotovitele (dříve dodavatele)staveb. V podstatě tedy závisí na tom, jak je stavebník schopen - mnohdy jako osoba ve stavebnictví zcela nezkušená - zajistit veškeré etapy přípravy a provedení stavby nejen finančně ale i odborně. Je pak diskutabilní, zda zrušení některých dříve předepsaných institutů, například pro stavbu jmenovaného hlavního inženýra projektu, odpovědného geodeta a obdobných autorizovaných osob, investorům a také stavebním úřadům pomohlo nebo naopak. Myslím si, že návrat zpět by nebyl chybou (prostřednictvím novel prováděcích vyhlášek stavebního zákona) a bez znatelných finančních nároků by byly lépe, prostřednictvím pro vybrané stavby (nikoliv drobné nebo jednoduché) jmenovaných autorizovaných osob, chráněny veřejné zájmy. Ukazuje se totiž, že do všech důsledků nedomyšlená liberalizace právního řádu je často provázena následnou neschopností osob, státních orgánů a soudů zajistit efektivně, tj. rychle a do všech důsledků, výkon zákonných práv a povinností. Stavební úřady, jako orgány státního stavebního dozoru, nemají hlavně z důvodů trvalého nedostatku finančních prostředků veřejných rozpočtů potřebnou odbornou kapacitu na zákonný dohled nad předepsanou úplností a kvalitou dokumentace předkládané k územnímu a stavebnímu řízení, dohled nad postupem provádění staveb a dohled nad předepsanými náležitostmi dokladů předkládaných ke kolaudaci staveb. Smutným potvrzením tohoto stavu jsou nedávné havárie některých staveb doprovázené škodami na zdraví a životech osob a na majetku, a to jen proto, že investorovi je dovoleno v rozpočtu stavby šetřit i tam, kde je to nejen neracionální, ale i společensky nebezpečné. Ani orgány zeměměřictví a katastru dnes nemají, tak jak tomu bylo dříve, působnost zákonného dohledu nad výkony inženýrské geodézie a nelze počítat s tím, že by tento dohled odborně zvládla většina objednatelů těchto speciálních zeměměřických služeb. Často dochází i k paradoxní situaci, že právě vlivem nekvality geodetické části projektů jsou geodeti investorem či zhotovitelem stavby nuceni k takovým úkonům, které jsou na - nebo za - hranicí zákonnosti. Odvolat se ovšem není kam a pravděpodobně žádná zeměměřická firma nebude riskovat spor s ostatními účastníky stavby, protože ti jsou většinou připraveni postavit vše projektované tzv. za každou cenu. I některé zahraniční investorské a stavební firmy (nelze zde jmenovat) se na našem území občas chovají jako skuteční "koloniální dobyvatelé" .
3) Na podkladě ústavou a občanským zákoníkem deklarované ochrany osobnosti a nedotknutelnosti soukromého vlastnictví se ve prospěch katastru nemovitostí podstatně změnily proporce potřeb a společenský význam státních služeb a služeb nově vzniklých soukromých zeměměřických firem. Ty tam jsou doby společenské a ekonomické nadřazenosti výkonů geodetů působících v investiční výstavbě nad mnohdy podceňovanou činností pracovníků dřívějších Středisek geodézie národních a posléze státních krajských podniků Geodézie. Proměna socialistické evidence nemovitostí ve standardní katastr, který v mapách zobrazuje a operátech eviduje vlastnická a jiná věcná práva k nemovitostem, navíc vyvolal několikaletou potřebu zeměměřických kapacit objemem podstatně převyšující běžný evropský či světový standard.
4) Konec nadnárodního embarga na dovoz technologií znamenal donedávna netušený pokrok v postupech vytyčování, v geodetickém sběru (šetření, měření, přepracování), zpracování a rozšiřování dat o území. Analogové technologie ručního zápisu a následného převážně ručního zpracování měřených dat se stávají minulostí a digitální on line technologie - kdy ruce mačkají jen příslušná tlačítka - dávají zapomenout na dříve uznávané odborné zručnosti zeměměřičů. A také relativně snadno, levněji a bez ztráty kvality, dovolují využívat při měření, zpracování a správě dat i ty absolventy škol, kteří nemají odborné zeměměřické vzdělání.
5) Rychle dostupná a věrohodná informace o objektech a jevech v území se na trhu stala fenoménem, který podněcuje tvorbu a využívání geografických a územně orientovaných informačních systémů a příslušných technologií. Bohužel se tak děje velmi překotně bez potřebné úrovně integrace a standardizace. Tedy procesů, které by měly být přímo či zprostředkovaně řízeny státem, a to nejen pro potřeby budoucí územně a organizačně reformované veřejné správy, ale zejména pro potřeby soukromého sektoru. V inženýrské geodézii to znamená u většiny staveb podstatný nárůst významu digitální formy geodetické části dokumentace skutečného provedení staveb před významem odborného prostorového umístění stavby v projektu a následným vytyčením. Avšak znamená to i neracionální opakované manipulace s týmiž geodetickými daty pro jednotlivé uživatele jednotlivých informačních systémů, kteří jsou správci jednotlivých objektů územní infrastruktury.
6) Technický dozor investora a stavbyvedoucí dnes z úsporných důvodů od geodetů vyžadují jen ta nejnezbytnější vytyčení prostorové polohy objektů s tím, že ostatní práce provedou - na rozdíl od dob nedávno minulých - samostatně bez účasti geodeta. Vytyčování staveb je dnes z hlediska čerpání financí rozpočtu stavby podstatně levnější etapou zeměměřické činnosti než geodetická dokumentace dokončené stavby. Bez nadsázky lze konstatovat, že tato úplná a korektní digitální dokumentace je jednou z nejdůležitějších podmínek přejímky stavby do provozu a zaplacení posledních splátek zhotovitelům stavby. Výrazně se z úsporných důvodů omezují požadavky na kontrolní investorská měření prostorového umístění, rozměru a tvaru objektů stavby v souladu s projektem a omezují se i požadavky na etapová měření posunů a přetvoření staveb. Odchylky prostorového umístění, rozměru a tvaru staveb pak projektanti, technický dozor investora a stavbyvedoucí řeší nejčastěji na kontrolních dnech formou dodatků projektu stvrzených zápisem ve stavebním deníku. A to i tam, kde by mělo být obnoveno stavebního řízení z důvodu změny projektu stavby, který byl posuzován v souvislosti s vydáním stavebního povolení. S nedokonalou statikou nově stavěných objektů bývá řešení obtížnější a způsob nápravných opatření nelze zevšeobecňovat.
Kam se tedy bude v nových podmínkách ubírat inženýrská geodézie a kdo může proces ovlivňovat?
Je zřetelné, že zeměměřiči mohou ovlivňovat vývoj inženýrské geodézie jen z omezené části. Měli by, a jednoznačně ve vlastním zájmu, tak činit v podstatě dvojím způsobem. Jednak prostřednictvím iniciativy ke změně a vzniku vybraných zákonů (zákon o zeměměřictví, zákon o zeměměřické komoře, případně i stavební zákon?) a jednak odpovídající, novými zákonnými prostředky vymahatelnou změnou chování, zejména oprávněných (autorizovaných) osob. Oba způsoby by měly mířit výhradně jen k těmto cílům: vysoké odbornosti, kontrolovatelné jakosti všech a zejména zákonem vybraných výsledků zeměměřických činností a závazné etice chování. Chtít dosáhnout dalších cílů prosazováním úzce profesních zájmů postrádá smysl. Pro společnost takové cíle nebudou přijatelné. Rozhodující vliv na další vývoj inženýrské geodézie budou mít okolnosti, osoby a státní instituce zcela nezávislé na vůli zeměměřičů.
Inženýrská geodézie bude v příštích letech kráčet pravděpodobně touto cestou:
a) V období přípravy a projektování staveb a terénních úprav se budou postupně snižovat požadavky na objem, rozsah a podrobnost geodetických (mapových) podkladů. Území státu bude neustále zahušťováno digitálními mapami a navazujícími informačními systémy, které budou obsahovat objekty a jevy, které umožní v podstatě okamžité průzkumy a projektování provázené neprodleně splnitelnými požadavky účelových geodetických doměření chybějících vybraných objektů a jevů budoucí stavbou dotčeného území. Technologie měření a zpracování dat umožní zeměměřičům plnit požadavky investorů a projektantů ve velmi krátké době i pro velmi rozsáhlé stavby.
b) V období stavební činnosti bude účast odborně zdatných geodetů po celou dobu výstavby nezbytná jen na vybraných stavbách jako jsou mosty, dráhy, tunely, dálnice a rychlostní silnice, některá důlní díla, vodní díla, montované průmyslové objekty a obdobné specializované stavby. Tedy na stavbách citlivých na vysokou přesnost vytyčení, častá a přesná kontrolní měření prostorového umístění nebo posunů objektů. U ostatních staveb a terénních úprav budou geodeti potřební jen pro nejnutnější vytyčení prostorové polohy, rozměru a tvaru objektů. S jistým rizikem omylu lze předpokládat, že absolventi odborných škol stavebních profesí vlivem pokroku a zjednodušení technologie měření časem zvládnou potřebná doplňující měření, ke kterým jejich předchůdci volali skoro vždy geodeta. Nebudou-li se při ovládání vysoce automatizovaných měřických přístrojů dopouštět hrubých technologických chyb, bude jakákoliv polohová řádově decimetrová přesnost výsledků pro stavby dostačující.
c) Období zhotovení úplné geodetické dokumentace dokončené stavby v digitální formě v prostředí předepsaném již ve stavebním povolení s odkazem na předpisy právnických osob zpravujících konkrétní objekty stavby nebo konkrétní území (města, obce, účelové stavby) bude i nadále doménou především zeměměřické profese. Na GIS/LIS specializovaní zeměměřiči však budou nadále využívat spolupracovníky s jiným odborným vzděláním. Tito specializovaní odborníci budou také podstatně více než dnešní generace nuceni trvale spolupracovat nejen se stavebními (technologickými) profesemi, ale s odborníky na geoinformace a příslušné technologie. Tato nová oblast se bude rozvíjet tempem, v němž skutečný profesionál bude muset nemalou část svého pracovního i volného času věnovat neustálému vzdělávání tak, aby se udržel na úrovní diktované vždy další generací mladých a ambiciózních absolventů odborných škol. Bude uskutečňována také digitalizace stávajících analogových mapových podkladů veřejných nebo soukromých správců území (města, obce, Ředitelství silnic a dálnic, České dráhy, průmyslové a jiné závody, nemocnice, skladová zařízení atd.) spojená s nutnou aktualizací mapových děl. I zde lze očekávat čerpání zeměměřických kapacit v podmínkách obdobných jaké jsou uvedeny v předchozím odstavci.
Co uvést na závěr?
Nezvratným procesem v oboru zeměměřictví je znatelný posun významu konečného zpracování a šíření dat a informací. Vlastní dříve důmyslná a unikátní geodetická měření jsou dnes vlivem pokroku měřických přístrojů a navazující technologie zvládnutelná snáze, než tomu bylo předchozích bezmála sto let. Za určitých podmínek mnohá měření nevyžadují přímou účast geodeta a stačí, když geodet naměřená data pravidelně před výpočty a dalším zpracováním zkontroluje. Velký význam trh přisuzuje korektně zpracovaným datům o území a očekává, že hlad po aktuálních informacích uspokojí zeměměřiči (a navazující profese) soukromého i veřejného sektoru v co nejhojnější míře, v co nejkratším čase a pokud možno v levně dostupném systému a jednoduše ovladatelné formě.
Není to pro zeměměřiče výzva?