Seminář - Aktuální problémy IG/99

Závazné souřadnicové systémy v ČR
Ing. Václav Čada, CSc.
Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd,
Katedra matematiky, oddělení geomatiky a geometrie

1. Geodetické referenční systémy v ČR
         Výsledky zeměměřických činností, využívané ve veřejném zájmu orgány zeměměřictví a katastru musí být podle § 17 zákona o zeměměřictví [2] ve stanovených územních celcích dokumentovány v geodetických referenčních systémech závazných na celém území státu. V těchto referenčních systémech musí být též dokumentovány stavby ve výstavbě, pokud je dokumentace jejich skutečného provedení využívána ve veřejném zájmu pro vedení kartografických děl. Geodetické referenční systémy na celém území státu a zásady jejich používání jsou stanoveny Nařízením vlády ČR č. 116 /1992 Sb. Zeměměřickými činnostmi (§ 4 odst. 1 [2]) závislými na geodetických referenčních systémech ve veřejném zájmu jsou zejména:

  1. budování, obnova a údržba základního bodového pole,
  2. budování podrobného bodového polohového pole,
  3. vyhotovení nového souboru geodetických informací (SGI) katastru nemovitostí,
  4. vyhotovení geometrického plánu a dokumentace o vytyčení hranice pozemku,
  5. plnění úkolů pro potřeby obrany státu včetně mezinárodní spolupráce a vědeckotechnického rozvoje,
  6. tvorba, obnova a vydávání základních a tematických státních mapových děl,
  7. vyhotovení zeměměřických podkladů a dokumentace pro výkon státní správy (územní plánování, využívání nerostného bohatství apod.),
  8. vyměřování státních hranic,
  9. vedení informačních systémů v zeměměřictví v oblastech 1.-8.,
  10. dokumentace a archivace výsledků zeměměřických činností.

Závaznými geodetickými referenčními systémy pro zeměměřické činnosti jsou:

            V §1 odst.2 Nařízení vlády č.116 [3] jsou přípustné pouze změny závazného geodetického referenčního systému v případě zpřesnění na základě nových měření a výpočtů.

2. Výškový systém Bpv
            Používání výškového referenčního systému Jadranského ve vyjmenovaných lokalitách je limitováno rokem 2000. Podle provedeného průzkumu ČÚZK, na orgány státní správy a místní samosprávy, přechod na na výškový systém Bpv údajně nezpůsobí dosavadním uživatelům příliš problémů. Konkrétně v Plzni tato změna ovlivní např. využitelnost výškopisu analogové Technické mapy města, která však řadu let není udržovaná a vykazuje na mnohých místech již neplatný stav.
            Zcela odlišná je situace pro referenční polohové souřadnicové systémy.

3. Souřadnicový systém S-JTSK
            Českolslovenská jednotná trigonometrická síť katastrální (JTSK) budovaná v letech 1920-1957 především z časových a technických důvodů neobsahovala nová astronomická měření ani geodetické určení základen. V některých částech území byly převzaty i osnovy měřených směrů z druhé vojenské triangulace (1862-1898). Z této triangulace byl též nepřímo určen rozměr a umístění JTSK na Besselově elipsoidu výpočtem koeficientů Helmertovy transformace z vybraných 42 identických bodů. Tento způsob zaměření a zpracování má rozhodující vliv na kvalitu a především rozměr sítě. Dále tato síť nebyla propojena se sítěmi sousedních států.
            Kvalita těchto geodetických základů používaných v civilní geodetické službě dosud limituje užití moderních technologií GPS, vázané na geocentrické elipsoidické souřadnice. Je potřeba zdůraznit, že z hlediska blízké budoucnosti je tento problém aktuální i při budování např. nadnárodních databází GIS. Zpřesnění polohových geodetických základů zavedením souřadnicového systému S-JTSK/95 eliminuje výše uvedené nedostatky S-JTSK. Přechod na tento souřadnicový systém by bylo vhodné realizovat již v současné době v předstihu před digitalizací SGI, která může být vhodnou příležitostí změny souřadnicového systému. Systém S-JTSK/95 odstraňuje lokální deformace a nahrazuje chybné měřítko stávajícího systému S-JTSK. Maximální polohové odchylky nabývají hodnot 0,13 m až 0,67 m [7].
            Pozitivní snaha Nařízení vlády č.116 [3] o sjednocení geodetických referenčních systémů je zpochybňována v Prozatímním návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací a jeho vedení [9] a v návazných návrzích technologických postupů při tvorbě digitálního SGI. Jestliže vyhláška č. 190 [4] v §13 striktně odděluje tvorbu digitální katastrální mapy (DKM) a katastrální mapu obnovenou digitalizací (KM-D) má toto dělení opodstatnění z hlediska např. vzniku analogové mapy, přesnosti způsobu údržby a pod. Je však nevhodné z hlediska dalšího užití pokračovat u nově tvořeného digitálního státního mapového díla velkého měřítka ve vedení ve třech různých souřadnicových soustavách. Pro DKM geometrické a polohové určení v S-JTSK a pro KM-D v souřadnicových soustavách stabilního katastru (Gusterberg a Sv. Štěpán). Setrvání na takovémto rozhodnutí by přineslo v budoucnu dalekosáhlé problémy všem uživatelům katastru.
            Velice se v lokalitách KM-D komplikuje následná údržba digitální mapy, kdy veškeré změny zaměřené moderními technologiemi ve 3. tř. přesnosti jsou ve finální etapě zpracování deformovány přiřazením a přizpůsobením změny do situace staré často 100 a více let. Navíc takto vedená digitální data lomových bodů kresby podle [5] nejsou číselným vyjádřením katastrální mapy. Je zaváděn pojem umístění obrazu lomových bodů její kresby resp. souřadnice obrazu. Přesto z tohoto digitálního vyjádření katastrální mapy se nově určují výměry parcel a tyto výměry projdou námitkovým řízením a vyhlášením platnosti [5].

4. Digitální katastr ve vazbě na ostatní informační systémy
            Koncepce digitalizace SGI jako jeden z cílů digitalizace uvádí usnadnění propojování údajů katastru s jinými informačními systémy. Vyhláška [4] v §10 propojení katastru s jinými informačními systémy v lokalitách KM-D zajišťuje prostřednictvím souřadnic definičních bodů katastrálních území a parcel. Tím nejen vznikají v lokalitách KM-D (70% území státu) nové jednoúčelové identifikátory a celá nová agenda katastru s nutností její údržby, ale pro tvůrce informačního systému i nemožnost využití katastrální mapy jako základní lokalizační vrstvy. Není řešena následná údržba a garance souladu SGI a SPI do budoucna orgány KÚ. Rozvoj informačních technologií a stále širší rozsah aplikací IS již v současné době požadují nejen bodové interpretace údajů KN, ale stále častěji i prostorové vazby údajů o nemovitostech včetně geometrického tvaru a garance přesnosti těchto dat. Tento tlak bude zajisté sílit nejen ze strany státní správy, místních samospráv, ale všech správců inženýrských sítí a rozvodných energetických závodů. Proto by digitalizace SGI měla tyto požadavky zohlednit.

5. Závěr
            Na několika konkrétních případech je dokladována rozporuplnost současné situace před rozhodující etapou digitalizace KN. Je zřejmé, jak důležitý je požadavek dodržení obecně platných zákonných předpisů ve vazbách na nově tvořené technologie, které ovlivní rozvoj zeměměřictví v naší republice na několik desetiletí. Pokud nejsou právní normy jednoznačně srozumitelné, může být každý výklad účelový podle potřeby a zájmu. Státní orgán je v těchto případech vždy ve výhodě, protože jeho výklad při aplikaci práva je autoritativní a požívá presumpce správnosti. O to důležitější je, aby jeho rozhodnutí byly systémově správná.

Literatura:
[4.1] Zákon ČNR č.344/1992 Sb. o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon) v platném znění.
[4.2] Zákon ČNR č.200/1994 Sb. o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.
[4.3] Nařízení vlády ČR č.116/1995 Sb. kterým se stanoví geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání.
[4.4] Vyhláška č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č.265/1995 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem ve znění zákona č.90/1996 Sb. a zákon č.344/1992 Sb. o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon) ve znění zákona 89/1996 Sb.
[4.5] Zásady pro obnovu sáhových katastrálních map přepracováním do digitálního vyjádření na KM-D. ČÚZK č.j. 48/1998-21.
[4.6] Prozatímní návod pro obnovu katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací a pro jeho vedení. ČÚZK č.j. 5238/1998-23.
[4.7] Geodetické referenční systémy v České republice. VÚGTK a ZÚ Praha 1998.
[4.8] Návod pro obnovu katastrálního operátu mapováním. ČÚZK č.j. 21/1997-23 včetně dodatku č. 1. ČÚZK č.j. 5239/1998-23.

Seminář - Aktuální problémy IG/99