Semin�� - Aktu�ln� probl�my IG/99
Geodetick� pr�ce na stavb�ch z pohledu komory geodet� a kartograf�
Ing. Jan Fafejta, GEODET spol. s r.o.,
Komora geodet� a kartograf� (Zem�m��ick� komora)1. �vod
Komora geodet� a kartograf� se ve sv� �innosti pravideln� v�nuje problematice in�en�rsk� geodesie. Je p�esv�d�ena, �e in�en�rsk� geodesie p�es svoji velkou a velmi �sp�nou tradici v na�� i ned�vn� historii je v sou�asn� dob� legislativn� zanedb�v�na, co� se projevuje bohu�el i v praxi. Vyhl�ka �. 31/1995 Sb. obsahuje velmi podrobn� taxativn� v��et zem�m��ick�ch �innost� ve v�stavb�, kter� mus� b�t ov��eny ��edn� opr�vn�n�m zem�m��ick�m in�en�rem, ale neexistuj� kontroln� mechanizmy, kter� by dohled a p��slu�nou kontrolu zaji��ovaly. Org�ny st�tn� spr�vy do jejich� kompetence tyto �innosti zasahuj� se k t�to problematice nehl�s�. Z toho vypl�v�, �e pokud dojde k hrub�mu nebo soustavn�mu �i dlouhodob�j��mu poru�ov�n� ustanoven� shora citovan�ho z�kona a vyhl�ky, j�m� bude zp�sobena �koda na majetku �i zdrav� lid�, bude tuto z�le�itost �e�it soud.2. Sou�asn� stav a praxe geodetick�ch prac� na stavb�ch
N�roky na p�esnost i na mno�stv� vyty�ovac�ch prac� na stavb�ch v posledn�ch letech st�le stoupaj�. St�le n�ro�n�j�� jsou i architektonick�, konstruk�n� i statick� �e�en� staveb. To se projevuje mnohem v�t�� �lenitost� p�dorysu stavby a zejm�na jej�ho prostorov�ho uspo��d�n�. Projek�n� pr�ce staveb jsou v sou�asn� dob� ji� p�ev�n� realizov�ny na prost�edc�ch v�po�etn� techniky a i tato skute�nost p�isp�v� k roz���en� mo�nost� projektovat stavby mnohem detailn�ji, ale i p�esn�ji. Pro geodeta tak vznik� mo�nost pracovat se sou�adnicemi p�enesen�mi z projektantova po��ta�e do jeho tot�ln� stanice. Znamen� to nejen �sporu �asu v p��prav� dat pro vlastn� vyty�ov�n�, ale i eliminaci chyb, jejich� mo�nosti vzniku se t�m prakticky �pln� zamez�. Bohu�el v�t�ina projekt� neobsahuje vyty�ovac� protokoly jednak z tohoto d�vodu a jednak proto, �e obvykle nen� na tuto pr�ci �as. �asto se projektuje a stav� sou�asn�, nebo jen s mal�m zpo�d�n�m. Geodet si tedy mus� p�ipravit body k vyty�ov�n� po dohod� s veden�m stavby s�m a ihned je vyt��it s n�slednou kontrolou. Modern� p��strojov� technika je p�i spr�vn�m vyu��v�n� natolik operativn�, �e to umo��uje. Geodet v�ak mus� dokonale rozum�t v�kres�m a um�t z velk�ho mno�stv� bod� vyt�hnout ty sou�adnice, kter� jsou nejen spr�vn�, ale i vhodn�. Proto mus� b�t obezn�men s technologi� a postupem stavby. Je t� velmi d�le�it�, aby m�l schopnost komunikovat s veden�m stavby, nebo� se t�m p�edejde mo�n�m nedorozum�n�m. To v�e dohromady zvy�uje presti� geodeta a v�dom� jeho nepostradatelnosti na stavb�.
Udr�ovat p��strojov� vybaven� na sou�asn� nejvy��� �rovni je finan�n� velmi n�ro�n� a mnoh� stavebn� firmy i investo�i jen neradi se smi�uj� s n�r�stem cen za geodetick� pr�ce. Ve prosp�ch investor� a stavebn�ch firem v�ak pracuje konkurence mezi geodetick�mi firmami, kter� je v posledn� dvou letech zna�n�. Bohu�el se mnohdy st�v�, �e snaha po z�sk�n� zak�zky vede i ke sn�en� ceny na �rove�, kter� ji� nezaru�uje ani kvalitu, ba ani kvantitu proveden�ch prac�.3. Postaven� a role geodeta mezi investorem, projektantem a dodavatelem stavby
Pr�ce geodeta je v pr�b�hu stavby nezastupiteln�. Geodet mus� b�t na za��tku stavby, v pr�b�hu jej� realizace i na konci. D� se ��ci, �e p�ich�z�jako prvn� a odch�z� jako posledn�. V�t�� investo�i dnes ji� velmi dob�e v�, �e stavbu je t�eba um�stit na spr�vn� pozemek a to jak v projektu tak ve skute�nosti. Mus� b�ti dodr�eno nejen skute�n� um�st�n� stavby, ale i jej� rozm�r. St�v� se v�ak (zejm�na u men��ch investor�), �e geodet je p�izv�n a� ve stadiu, kdy je ke kolaudaci pot�ebn� zam��en� a geometrick� pl�n. Pokud byla stavba chybn� situov�na v ter�nu, nast�vaj� pot�e, kter� mohou kon�it i odstran�n�m stavby.
Ze shora uveden�ho a ze vztah� panuj�c�ch mezi investorem, projektantem a dodavatelem stavby je z�ejm�, �e by geodeti pracuj�c� pro tyto t�i subjekty m�li b�ti nez�visl�. Bohu�el velmi �asto se st�v�, �e geodet investora, geodet projektanta i geodet dodavatele je jedna a t� osoba, nejenom pr�vnick�, ale �asto i fysick�. Princip nez�vislosti a t�m zejm�na nez�visl� kontroly, kter� na stavb� nikdy nen� dost, se t�m oslab� �i �pln� vynuluje. Velmi �ast�m faktem je, �e projektant geodeta nem� a jeho �innost bu� supluje n�kter� projektant, nebo v lep��m p��pad� si na tuto pr�ci geodeta najme anebo v hor��m p��pad� to nech� na geodetovi dodavatele. Rozhodn� by v�ak nem�la b�t podce�ov�na role geodeta investora, jeho� �innost je v pr�b�hu stavby a to zejm�na na za��tku, pot� p�i v�znamn�ch technologick�ch etap�ch a na konci stavby v oblasti kontroly nezbytn�. T�i�t� v�t�iny prac� je na geodetovi dodavatele. Jsou to nejen pr�ce vyty�ovac�, ale kontroln� m��en�, kter� jsou mnohdy podce�ov�na. Zejm�na v pr�b�hu stavby by m�ly n�kter� d�l�� realizace stavby b�ti geodeticky kontrolov�ny a jejich kladn�m v�sledkem podm�n�no dal�� pokra�ov�n� stavby. P�edejde se tak eventu�ln�m nevratn�m chyb�m, kter� mohou m�t vliv jak na funk�nost stavby tak i na jej� bezpe�nost. Z etick�ho hlediska je rovn� povinnost� geodeta upozor�ovat na tyto probl�my p�ed zah�jen�m stavby �i v pr�b�hu jej� realizace.4. Technick� p�edpisy a pr�vn� prost�ed� pro �innost geodeta na stavb�
V liber�ln�m prost�ed� sou�asn� spole�nosti a p�i absenci kontroly a dohledu nad v�konem funkce ��edn� opr�vn�n�ho zem�m��ick�ho in�en�ra je ve�ker� odpov�dnost za v�kon jeho funkce sv��ena pr�v� jen jeho vlastn�mu sv�dom�. Av�ak jen do t� doby, ne� se zjist�, �i projev� chyba, kter� zp�sob� �kodu : hmotnou, na zdrav�, ekologickou, funk�n� apod. Pak z�le�� na rozsahu a na zji�t�n� m�ry zavin�n�. Pokud je chyba ��edn� opr�vn�n�mu zem�m��ick�mu in�en�rovi prok�z�na, z�le�� na tom, zda ji lze napravit, �i finan�n� uhradit po dohod� s po�kozen�m anebo zda bude v�c p�ed�na org�n�m �inn�m v trestn�m ��zen� a bude ji �e�it soud. ��edn� opr�vn�n� zem�m��i�t� in�en��i nejsou obvykle dostate�n� poji�t�ni, nebo nejsou poji�t�ni v�bec. S povinn�m �lenstv�m v profesn� komo�e b�v� obvykle spojeno i povinn� poji�t�n� v rozsahu stanoven�m komorou a to pak ve v�t�in� p��pad� sta�� na �e�en� pojistn� ud�losti. Komora geodet� a kartograf� sice sjednala velmi v�hodn� r�mcov� poji�t�n� exklusivn� pro sv� �leny, ale p�i relativn� mal�m po�tu �len� Komory geodet� a kartograf� je toto �e�en� jen okrajov�.
Vznik Zem�m��ick� komory ze z�kona se za t�to situace jev� jako nejlep�� �e�en�, kter� m� podporu nejen mezi samotn�mi ��edn� opr�vn�n�mi zem�m��ick�mi in�en�ry, p��buzn�mi profesemi, ale i na �esk�m ��adu zem�m��ick�m a katastr�ln�m a mezi poslanci a sen�tory Parlamentu �R. �e�il by se t�m nejen probl�m kontroly a dohledu nad v�konem funkce ��edn� opr�vn�n�ho zem�m��ick�ho in�en�ra, ale i probl�my spojen� se zvy�ov�n�m kvalifikace, s pravideln�m dopl�ov�n�m vzd�l�n� a s pr�b�n�m udr�ov�n� znalosti sou�asn� platn� legislativy, ale i na p��klad se shora zm�n�n�m poji�t�n�m apod. Znamenalo by to i pos�len� presti�e povol�n� zem�m��i�e, kter� bylo v na�� zemi nespr�vn� vy�azeno ze spole�nosti svobodn�ch povol�n�, a�koliv v Evrop� je povol�n� zem�m��i�e povol�n�m svobodn�m. Tato skute�nost by t� pomohla uspo��dat vztahy mezi st�tem a soukromou sf�rou v na�em oboru. C�lem je ponechat st�tu v�kon st�tn� spr�vy, p�esn� jej definovat a pos�lit jeho kvalitu. Ostatn� �innosti privatizovat, do odborn�ho celo�ivotn�ho vzd�l�v�n� v�ce vt�hnout odborn� �kolstv� a dohled nad odborn�mi v�kony sv��it samospr�vn�mu profesn�mu org�nu. Tento samospr�vn� org�n v�ak nesm� degradovat na n�tlakovou skupinu, h�j�c� hlavn� finan�n� prosp�ch a platov� n�roky sv�ch �len�, jak jsme toho sv�dky v sou�asn� dob� u L�ka�sk� komory.5. Zem�m��i� je svobodn� povol�n�
Ko�eny svobodn�ch povol�n� je mo�no hledat a� ve star�m ��m�, kde ji� tehdy krom� um�leck�ch profes� to byla i povol�n� technick�. V modern� Evrop� se svobodn� povol�n� stabilizovala v posledn�ch 200 letech. �lo p�edev��m o ochranu d�v�ryhodn�ch vztah� ke klient�m nebo pacient�m. Ve st�tech b�val�ho sov�tsk�ho bloku byl tento spole�n� evropsk� v�voj p�eru�en �rou komunizmu. V na�� profesi byl "��edn� autorizovan� civiln� geometr" za 1. republiky typick�m p�edstavitelem svobodn�ho povol�n�. Tak� t�sn� po sametov� revoluci bylo s naprostou samoz�ejmost� za�azeno na�e povol�n� mezi povol�n� svobodn�, ne� p�i�el ne��astn� z�kon o zem�m��ictv�, kdy jsme byli za�azeni mezi �ivnostn�ky. Neblah� d�sledky t�to skute�nosti se prom�tly i do in�en�rsk� geodesie. Na�t�st� pro n�s v�ak Evropa a na�e budouc� �lenstv� v Evropsk� unii p�sob� v n� prosp�ch. Sou�asn� v�voj u n�s toto respektuje a uzn�v�, �e svobodn� povol�n� m� budoucnost, nebo� p�in�� do na�� spole�nosti odpov�dnost, nez�vislost, kvalifikaci a d�v�ru. Tyto hodnoty jsou v dob�ch glob�ln�ch struktur�ln�ch p�em�n pro na�e klienty skute�n� velmi cenn� a proto budoucnost pat�� pr�v� svobodn�m povol�n�m, kter� se stala (a to plat� v cel� Evrop�), privatiza�n�m modelem. Bez pr�ce nez�visl�ho zem�m��ick�ho in�en�ra by nebylo mo�n� vybudovat katastr nemovitost� a zav�st po��dek do vlastnick�ch vztah�. Velmi pozitivn�m jevem je n�r�st po�tu nez�visl�ch odborn�k� svobodn�ch povol�n�, nebo� je prov�zen vytv��en�m nov�ch pracovn�ch m�st. Na p��klad v nov�ch spolkov�ch zem�ch SRN z p�vodn�ch 2000 v roce 1990 narostl na 76000 v roce 1998 p�i pr�m�r�m vytvo�en� dvou a� t�� nov�ch pracovn�ch m�st na jednoho odborn�ka vykon�vaj�c�ho svobodn� povol�n�.. Svobodn� povol�n� tak p�isp�vaj� k rozvoji st�edn�ho stavu a ke stabilizaci spole�ensk�ch, politick�ch a hospod��sk�ch pom�r� v zemi. Garantuj� nejen l�ka�skou p��i, pr�vn� jistotu, funguj�c� da�ov� syst�m, hospod��sk� poradenstv�, prov�d�n� d�le�it�ch technick�ch �loh a uchov�n� kulturn� identity, ale t� hraj� d�le�itou roli jako prost�edn�k mezi ob�anem a st�tem. Svobodn� povol�n� zaru�uj� rozvoj iniciativy a tvo�ivosti, prosazuj� d�le�itost soukrom�ho vlastnictv� a do budoucna znamenaj� v�li k pozitivn�m zm�n�m ve prosp�ch rozvoje cel� spole�nosti.6. Z�v�r
I kdy� v�t�� ��st tohoto refer�tu je v�nov�na probl�m�m, kter� n�m geodet�m p�inesl �ivot do cesty jako p�ek�ky, p�esto je mo�n� hled�t do budoucnosti optimisticky. Je t�eba, abychom si uv�domili, �e je nutn� postupn� a c�lev�dom� za��t realizovat tyto d�le�it� c�le:
- skoncovat s konfrontacemi mezi st�tn� spr�vou a podnikatelskou sf�rou,
- prosadit povol�n� zem�m��i�e v �R jako svobodn� povol�n�,
- ustavit Zem�m��ickou komoru,
- dokon�it privatizaci zem�m��ick�ch �innost�,
- dostat do v�dom� v�ech zem�m��i�� v �R p�esv�d�en�, �e zem�m��ictv� (v�etn� katastru nemovitost�) je spole�nou v�c� v�ech zem�m��i�� od jejich vzd�l�v�n� a� po v�kon funkc� ve st�tn� spr�v� a v podnik�n�,
- spolupracovat s p��buzn�mi profesemi.
To povede ke zv��en� presti�e cel� na�� profese a bude to m�t i p��zniv� spole�ensk� dopad.
Literatura :
[7.1.] Sborn�ky p�edn�ek ze semin��� po��dan�ch �SGK jako doprovodn� akce mezin�rodn�ho stavebn�ho veletrhu v Brn�.
[7.2.] Gisela Hammers-Strizek, Rede ser Ministerialdirigentin Bundesministerium fuer Wirtschaft "Die Freien Berufe - ein Zukunftsmodell fuer Europa ?" Osteuropatagung, Wien Oktober 1998.