Seminář - Aktuální problémy IG/99
Geodetické práce na stavbách z pohledu komory geodetů a kartografů
Ing. Jan Fafejta, GEODET spol. s r.o.,
Komora geodetů a kartografů (Zeměměřická komora)1. Úvod
Komora geodetů a kartografů se ve své činnosti pravidelně věnuje problematice inženýrské geodesie. Je přesvědčena, že inženýrská geodesie přes svoji velkou a velmi úspěšnou tradici v naší i nedávné historii je v současné době legislativně zanedbávána, což se projevuje bohužel i v praxi. Vyhláška č. 31/1995 Sb. obsahuje velmi podrobný taxativní výčet zeměměřických činností ve výstavbě, které musí být ověřeny úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem, ale neexistují kontrolní mechanizmy, které by dohled a příslušnou kontrolu zajišťovaly. Orgány státní správy do jejichž kompetence tyto činnosti zasahují se k této problematice nehlásí. Z toho vyplývá, že pokud dojde k hrubému nebo soustavnému či dlouhodobějšímu porušování ustanovení shora citovaného zákona a vyhlášky, jímž bude způsobena škoda na majetku či zdraví lidí, bude tuto záležitost řešit soud.2. Současný stav a praxe geodetických prací na stavbách
Nároky na přesnost i na množství vytyčovacích prací na stavbách v posledních letech stále stoupají. Stále náročnější jsou i architektonická, konstrukční i statická řešení staveb. To se projevuje mnohem větší členitostí půdorysu stavby a zejména jejího prostorového uspořádání. Projekční práce staveb jsou v současné době již převážně realizovány na prostředcích výpočetní techniky a i tato skutečnost přispívá k rozšíření možností projektovat stavby mnohem detailněji, ale i přesněji. Pro geodeta tak vzniká možnost pracovat se souřadnicemi přenesenými z projektantova počítače do jeho totální stanice. Znamená to nejen úsporu času v přípravě dat pro vlastní vytyčování, ale i eliminaci chyb, jejichž možnosti vzniku se tím prakticky úplně zamezí. Bohužel většina projektů neobsahuje vytyčovací protokoly jednak z tohoto důvodu a jednak proto, že obvykle není na tuto práci čas. Často se projektuje a staví současně, nebo jen s malým zpožděním. Geodet si tedy musí připravit body k vytyčování po dohodě s vedením stavby sám a ihned je vytýčit s následnou kontrolou. Moderní přístrojová technika je při správném využívání natolik operativní, že to umožňuje. Geodet však musí dokonale rozumět výkresům a umět z velkého množství bodů vytáhnout ty souřadnice, které jsou nejen správné, ale i vhodné. Proto musí být obeznámen s technologií a postupem stavby. Je též velmi důležité, aby měl schopnost komunikovat s vedením stavby, neboť se tím předejde možným nedorozuměním. To vše dohromady zvyšuje prestiž geodeta a vědomí jeho nepostradatelnosti na stavbě.
Udržovat přístrojové vybavení na současné nejvyšší úrovni je finančně velmi náročné a mnohé stavební firmy i investoři jen neradi se smiřují s nárůstem cen za geodetické práce. Ve prospěch investorů a stavebních firem však pracuje konkurence mezi geodetickými firmami, která je v poslední dvou letech značná. Bohužel se mnohdy stává, že snaha po získání zakázky vede i ke snížení ceny na úroveň, která již nezaručuje ani kvalitu, ba ani kvantitu provedených prací.3. Postavení a role geodeta mezi investorem, projektantem a dodavatelem stavby
Práce geodeta je v průběhu stavby nezastupitelná. Geodet musí být na začátku stavby, v průběhu její realizace i na konci. Dá se říci, že přicházíjako první a odchází jako poslední. Větší investoři dnes již velmi dobře ví, že stavbu je třeba umístit na správný pozemek a to jak v projektu tak ve skutečnosti. Musí býti dodrženo nejen skutečné umístění stavby, ale i její rozměr. Stává se však (zejména u menších investorů), že geodet je přizván až ve stadiu, kdy je ke kolaudaci potřebné zaměření a geometrický plán. Pokud byla stavba chybně situována v terénu, nastávají potíže, které mohou končit i odstraněním stavby.
Ze shora uvedeného a ze vztahů panujících mezi investorem, projektantem a dodavatelem stavby je zřejmé, že by geodeti pracující pro tyto tři subjekty měli býti nezávislí. Bohužel velmi často se stává, že geodet investora, geodet projektanta i geodet dodavatele je jedna a táž osoba, nejenom právnická, ale často i fysická. Princip nezávislosti a tím zejména nezávislé kontroly, které na stavbě nikdy není dost, se tím oslabí či úplně vynuluje. Velmi častým faktem je, že projektant geodeta nemá a jeho činnost buď supluje některý projektant, nebo v lepším případě si na tuto práci geodeta najme anebo v horším případě to nechá na geodetovi dodavatele. Rozhodně by však neměla být podceňována role geodeta investora, jehož činnost je v průběhu stavby a to zejména na začátku, poté při významných technologických etapách a na konci stavby v oblasti kontroly nezbytná. Těžiště většiny prací je na geodetovi dodavatele. Jsou to nejen práce vytyčovací, ale kontrolní měření, která jsou mnohdy podceňována. Zejména v průběhu stavby by měly některé dílčí realizace stavby býti geodeticky kontrolovány a jejich kladným výsledkem podmíněno další pokračování stavby. Předejde se tak eventuálním nevratným chybám, které mohou mít vliv jak na funkčnost stavby tak i na její bezpečnost. Z etického hlediska je rovněž povinností geodeta upozorňovat na tyto problémy před zahájením stavby či v průběhu její realizace.4. Technické předpisy a právní prostředí pro činnost geodeta na stavbě
V liberálním prostředí současné společnosti a při absenci kontroly a dohledu nad výkonem funkce úředně oprávněného zeměměřického inženýra je veškerá odpovědnost za výkon jeho funkce svěřena právě jen jeho vlastnímu svědomí. Avšak jen do té doby, než se zjistí, či projeví chyba, která způsobí škodu : hmotnou, na zdraví, ekologickou, funkční apod. Pak záleží na rozsahu a na zjištění míry zavinění. Pokud je chyba úředně oprávněnému zeměměřickému inženýrovi prokázána, záleží na tom, zda ji lze napravit, či finančně uhradit po dohodě s poškozeným anebo zda bude věc předána orgánům činným v trestním řízení a bude ji řešit soud. Úředně oprávnění zeměměřičtí inženýři nejsou obvykle dostatečně pojištěni, nebo nejsou pojištěni vůbec. S povinným členstvím v profesní komoře bývá obvykle spojeno i povinné pojištění v rozsahu stanoveném komorou a to pak ve většině případů stačí na řešení pojistné události. Komora geodetů a kartografů sice sjednala velmi výhodné rámcové pojištění exklusivně pro své členy, ale při relativně malém počtu členů Komory geodetů a kartografů je toto řešení jen okrajové.
Vznik Zeměměřické komory ze zákona se za této situace jeví jako nejlepší řešení, které má podporu nejen mezi samotnými úředně oprávněnými zeměměřickými inženýry, příbuznými profesemi, ale i na Českém úřadu zeměměřickém a katastrálním a mezi poslanci a senátory Parlamentu ČR. Řešil by se tím nejen problém kontroly a dohledu nad výkonem funkce úředně oprávněného zeměměřického inženýra, ale i problémy spojené se zvyšováním kvalifikace, s pravidelným doplňováním vzdělání a s průběžným udržování znalosti současně platné legislativy, ale i na příklad se shora zmíněným pojištěním apod. Znamenalo by to i posílení prestiže povolání zeměměřiče, které bylo v naší zemi nesprávně vyřazeno ze společnosti svobodných povolání, ačkoliv v Evropě je povolání zeměměřiče povoláním svobodným. Tato skutečnost by též pomohla uspořádat vztahy mezi státem a soukromou sférou v našem oboru. Cílem je ponechat státu výkon státní správy, přesně jej definovat a posílit jeho kvalitu. Ostatní činnosti privatizovat, do odborného celoživotního vzdělávání více vtáhnout odborné školství a dohled nad odbornými výkony svěřit samosprávnému profesnímu orgánu. Tento samosprávný orgán však nesmí degradovat na nátlakovou skupinu, hájící hlavně finanční prospěch a platové nároky svých členů, jak jsme toho svědky v současné době u Lékařské komory.5. Zeměměřič je svobodné povolání
Kořeny svobodných povolání je možno hledat až ve starém Římě, kde již tehdy kromě uměleckých profesí to byla i povolání technická. V moderní Evropě se svobodná povolání stabilizovala v posledních 200 letech. Šlo především o ochranu důvěryhodných vztahů ke klientům nebo pacientům. Ve státech bývalého sovětského bloku byl tento společný evropský vývoj přerušen érou komunizmu. V naší profesi byl "Úředně autorizovaný civilní geometr" za 1. republiky typickým představitelem svobodného povolání. Také těsně po sametové revoluci bylo s naprostou samozřejmostí zařazeno naše povolání mezi povolání svobodná, než přišel nešťastný zákon o zeměměřictví, kdy jsme byli zařazeni mezi živnostníky. Neblahé důsledky této skutečnosti se promítly i do inženýrské geodesie. Naštěstí pro nás však Evropa a naše budoucí členství v Evropské unii působí v náš prospěch. Současný vývoj u nás toto respektuje a uznává, že svobodné povolání má budoucnost, neboť přináší do naší společnosti odpovědnost, nezávislost, kvalifikaci a důvěru. Tyto hodnoty jsou v dobách globálních strukturálních přeměn pro naše klienty skutečně velmi cenné a proto budoucnost patří právě svobodným povoláním, která se stala (a to platí v celé Evropě), privatizačním modelem. Bez práce nezávislého zeměměřického inženýra by nebylo možné vybudovat katastr nemovitostí a zavést pořádek do vlastnických vztahů. Velmi pozitivním jevem je nárůst počtu nezávislých odborníků svobodných povolání, neboť je provázen vytvářením nových pracovních míst. Na příklad v nových spolkových zemích SRN z původních 2000 v roce 1990 narostl na 76000 v roce 1998 při průměrém vytvoření dvou až tří nových pracovních míst na jednoho odborníka vykonávajícího svobodné povolání.. Svobodná povolání tak přispívají k rozvoji středního stavu a ke stabilizaci společenských, politických a hospodářských poměrů v zemi. Garantují nejen lékařskou péči, právní jistotu, fungující daňový systém, hospodářské poradenství, provádění důležitých technických úloh a uchování kulturní identity, ale též hrají důležitou roli jako prostředník mezi občanem a státem. Svobodná povolání zaručují rozvoj iniciativy a tvořivosti, prosazují důležitost soukromého vlastnictví a do budoucna znamenají vůli k pozitivním změnám ve prospěch rozvoje celé společnosti.6. Závěr
I když větší část tohoto referátu je věnována problémům, které nám geodetům přinesl život do cesty jako překážky, přesto je možné hledět do budoucnosti optimisticky. Je třeba, abychom si uvědomili, že je nutné postupně a cílevědomě začít realizovat tyto důležité cíle:
- skoncovat s konfrontacemi mezi státní správou a podnikatelskou sférou,
- prosadit povolání zeměměřiče v ČR jako svobodné povolání,
- ustavit Zeměměřickou komoru,
- dokončit privatizaci zeměměřických činností,
- dostat do vědomí všech zeměměřičů v ČR přesvědčení, že zeměměřictví (včetně katastru nemovitostí) je společnou věcí všech zeměměřičů od jejich vzdělávání až po výkon funkcí ve státní správě a v podnikání,
- spolupracovat s příbuznými profesemi.
To povede ke zvýšení prestiže celé naší profese a bude to mít i příznivý společenský dopad.
Literatura :
[7.1.] Sborníky přednášek ze seminářů pořádaných ČSGK jako doprovodné akce mezinárodního stavebního veletrhu v Brně.
[7.2.] Gisela Hammers-Strizek, Rede ser Ministerialdirigentin Bundesministerium fuer Wirtschaft "Die Freien Berufe - ein Zukunftsmodell fuer Europa ?" Osteuropatagung, Wien Oktober 1998.