Seminář - Aktuální problémy IG/99
Cesty pro legalizaci technických norem a jejich prosazení na stavbách
Ing. Václav Šanda, GEFOS a.s.Současná recese v národním hospodářství se podepisuje i na požadavcích na geodetické práce ve stavebnictví. Vlastní stavebnictví, přestože se snižuje objem výstavby, zvyšuje ceny, a to přesto, že počátkem 90. let nastavená ziskovost těchto prací byla mnohem vyšší než obdobný ukazatel pro geodetické práce. S ohledem na náklady se snižuje ziskovost prací ve stavebnictví a stavebnictví požaduje stejné snižování i od geodetů, kteří však neměli onen vysoký výchozí polštář.
Zde se v geodézii ve stavebnictví projevují tři aspekty, které si teprve nyní vybírají svou daň.
Prvním aspektem je velmi nízká znalost předpisů a obecná nechuť čemukoliv se podřídit. Starý systém přesně předepisoval a legislativně určoval odpovědnosti jednotlivých subjektů ve výstavbě. Po ukončení platnosti těchto předpisů se hlavně v oblasti projektování objevil syndrom okamžitého zapomenutí na všechny časem prověřené ale, "dnes jen doporučené" předpisy a projektant se snaží nabídnout stavebníkovi, ve snaze získat zakázku. Přitom stavebník mnohdy o stavebnictví nic neví a vidí pouze cenu projektu a následně stavbu bez uvážení a zapracování oněch starých zkušeností. Projektant ve svém projektu nepředepisuje a nepožaduje žádná geodetická měření, netvoří projekt geodetického zajištění stavby a přesto je cena projektu taková jaká byla podle starých předpisů, tzn. včetně geodetického zajištění. Stavební organizace nemá v projektu předepsané měření a proto ho neprovádí a tedy i snižuje cenu realizace projektu. Pokud si uvědomí, že nějaké měření potřebuje, požaduje ho na geodetech, a to bez předložení projektu těchto prací, který požaduje na geodetovi. Geodet v honbě za zakázkou něco zpracuje, podle svých znalostí a zkušeností. Tím ovšem přebírá odpovědnost za věci, které nejsou v jeho kompetenci.
Druhým aspektem je skutečnost, že do oblasti IG prací se nasměrovaly mnohé geodetické kapacity, které v této oblasti nikdy nepracovaly a pro to aby se uchytily a dobyly si podíl na trhu, srazily cenu prací. Co je ale mnohem horší, poskytovaly stavebníkům nekvalifikované informace o tom, co musí nebo co je vhodné vykonat, z hlediska geodetických prací tak, aby v daném okamžiku danou zakázku dostaly v ceně na kterou byl objednatel, neznalý věci, ochoten přistoupit. Přitom jakost výsledků vlastních prací není kriteriem v těchto smlouvách.
Třetím aspektem je touha většiny geodetů po "osobní svobodě" a tím nechuť spojit se v rámci své odbornosti proti všem vnějším vlivům. Tento aspekt získává na významu v okamžiku kdy jde o existenci jedince v rámci boje na trhu a vede k osobním "materiálovým a hlavně časovým" vkladům, a to v zájmu zachování existence a tím následně přímo ke snížení cenové úrovně poskytovaných služeb.
Současný stav je dále podstatně ovlivněn celkovým, velmi malým, právním vědomím celé veřejnosti. Stále ještě přežívá v podvědomí, že se plní pouze ty předpisy, které jsou závazné, a to u nás znamená " Zákony a o něco méně Vyhlášky". Ostatní předpisy se neberou v úvahu, neboť "nejsou závazné". To postihlo hlavně technické předpisy, a to nejen ve formě nám obecně známých Technických norem - ČSN, ale i ostatní typy "Předpisů".
Pro představu zde uvádím ČSN, které se přímo vztahují k oblasti geodézie ve stavebnictví. Neuvádím normy týkající se ocelových konstrukcí, jeřábových drah atd.
Zde je nutno doporučit, aby každá smlouva o dílo obsahovala konkrétní seznam technických předpisů, včetně jejich článků, které je nutno dodržet.
Současné ČESKÉ TECHNICKÉ NORMY
Označení /rok vydání
(označení)Název
GEOMETRICKÁ PŘESNOST VE VÝSTAVBĚ -
- nová řadaČSN 73 0202 /95 Geometrická přesnost ve výstavbě - Základní ustanovení. ČSN 73 0205 /95 Geometrická přesnost ve výstavbě -Navrhování geometrické přesnosti. ČSN 73 0210-1 /92 Geometrická přesnost ve výstavbě - Podmínky provádění -
Část 1:Přesnost osazeníČSN 73 0210-2 /93 Geometrická přesnost ve výstavbě - Podmínky provádění -
Část 2:Přesnost monolitických betonových konstrukcíČSN 73 0212-1 /96 Geometrická přesnost ve výstavbě - Kontroly přesnosti -
Část 1:Základní ustanoveníČSN ISO 8322-1 /94
(73 0212)Geometrická přesnost ve výstavbě - Určování přesnosti měřicích přístrojů -
Část 1:TeorieČSN ISO 8322-2 /94
(73 0212)Geometrická přesnost ve výstavbě - Určování přesnosti měřicích přístrojů -
Část 2: Měřická pásmaČSN ISO 8322-3 /94
(73 0212)Geometrická přesnost ve výstavbě - Určování přesnosti měřicích přístrojů -
Část 3: Optické nivelační přístrojeČSN ISO 8322-4 /94
(73 0212)Geometrická přesnost ve výstavbě - Určování přesnosti měřicích přístrojů -
Část 4: TeodolityČSN ISO 8322-5 /94
(73 0212)Geometrická přesnost ve výstavbě - Určování přesnosti měřicích přístrojů -
Část 5: Optické provažovací přístrojeČSN ISO 8322-6 /94
(73 0212)Geometrická přesnost ve výstavbě - Určování přesnosti měřicích přístrojů -
Část 6: Laserové přístrojeČSN ISO 8322-7 /94
(73 0212)Geometrická přesnost ve výstavbě - Určování přesnosti měřicích přístrojů -
Část 7:Přístroje používané při vytyčováníČSN ISO 8322-8 /94
(73 0212)Geometrická přesnost ve výstavbě - Určování přesnosti měřicích přístrojů -
Část 8:Elektronické dálkoměry do 150 mČSN ISO 8322-10 /98
(73 0212)Pozemní stavby - Určování přesnosti měřicích přístrojů -
Část 10: Rozdíl mezi odraznými terči a hranoly pro měření vzdáleností do 150 mČSN 73 0212-3 /97 Geometrická přesnost ve výstavbě - Kontrola přesností -
Část 3: Pozemní stavební objektyČSN 73 0212-4 /94 Geometrická přesnost ve výstavbě - Kontrola přesností -
Část 4: Liniové stavební objektyČSN 73 0212-5 /94 Geometrická přesnost ve výstavbě - Kontrola přesností -
Část 5: Kontrola přesnosti stavebních dílcůČSN 73 0212-6 /93 Geometrická přesnost ve výstavbě - Kontrola přesností -
Část 6: Statistická analýza a přejímkaČSN 73 0212-7 /94 Geometrická přesnost ve výstavbě - Kontrola přesností -
Část 7: Statistická regulaceČSN ISO 7077 /95
(73 0212)Geometrická přesnost ve výstavbě - Měřické metody ve výstavbě - Všeobecné zásady a postupy pro ověřování správnosti rozměrů ČSN ISO 1803 /99
(73 0201)Pozemní stavby - Tolerance - Vyjadřování přesnosti rozměrů - Zásady a názvosloví ČSN ISO 7078 /96
(73 0230)Pozemní stavby - Postupy měření a vytyčování - Slovník a vysvětlivky ČSN ISO 7737 /95
(73 0212)Geometrická přesnost ve výstavbě - Tolerance ve výstavbě - Záznam dat o přesnosti rozměrů ČSN ISO 4463-1 /99
(73 0411)Měřicí metody ve výstavbě - Vytyčování a měření -
Část 1: Navrhování, organizace, postupy měření a přejímací podmínkyČSN ISO 4463-2 /99
(73 0411)Měřicí metody ve výstavbě - Vytyčování a měření -
Část 2: Měřické značkyČSN ISO 4463-3 /99
(73 0411)Měřicí metody ve výstavbě - Vytyčování a měření -
Část 3: Kontrolní seznam geodetických a měřických služebČSN 01 3410 /90 Mapy velkých měřítek - Základní a účelové mapy ČSN 01 3411 /89 Mapy velkých měřítek - Kreslení a značky ČSN 01 3419 /88 Vytyčovací výkresy staveb GEODETICKÉ PRÁCE VE VÝSTAVBĚ -
- stará řadaČSN 73 0401 /90 Názvosloví v geodézii a kartografii ČSN 73 0405 /97 Měření posunů stavebních objektů ČSN 73 0415 /80 Geodetické body ČSN 73 0416 /85 Měřické značky stabilizovaných bodů ... V roce 1999 ZRUŠENA a nahrazena ČSN ISO 4463-2 ČSN 73 0420 /88 Přesnost vytyčování stavebních objektů - Základní ustanovení
Změna a) 10/87ČSN 73 0421 /88 Přesnost vytyčování stavebních objektů s prostorovou skladbou
Změna 1/92ČSN 73 0422 /88 Přesnost vytyčování liniových a plošných stavebních objektů Zde je nutno připomenout, že k jedné z norem, která se přímo netýká geodézie , ve vztahu k zákonu č. 200/94 Sb. a vyhlášce č.31/95 Sb. vydal výklad i ČÚZK:
Výklad ČÚZK (1995):
Geodetická bezpečnostní měření jeřábových drah vymezená v ustanovení § 13 odst. 5 písm. b) vyhlášky 31/95 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/94 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, se považují za zeměměřické činnosti, které mohou vykonávat pouze odborně způsobilé osoby k výkonu zeměměřických činností podle § 3 odst. 4 nebo § 21 zákona. Přitom výsledky těchto činností podléhají ověření fyzickou osobou , které bylo uděleno úřední oprávnění ve znění § 13 zákona.
Geodetickým bezpečnostním měřením jeřábových drah se rozumí určení prostorových vztahů metodami inženýrské geodézie ve znění § 2 písm. h) zákona.
ČSN 73 5130 je v daném případě považována za právní předpis, vymezující náležitosti a přesnost výsledků geodetických bezpečnostních měření jeřábových drah, za které odpovídá podle § 16 zákona fyzická osoba s úředním oprávněním.
Technických norem se týká i Zákon č. 22/97 Sb. o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.Předmětem této úpravy je:
- způsob stanovování technických požadavků na výrobky, které by mohly ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo přírodní prostředí (tzv. "oprávněný zájem"),
- práva a povinnosti osob, které uvádějí na trh výrobky, které by mohly ohrozit oprávněný zájem,
- práva a povinnosti právnických nebo fyzických osob pověřených k činnostem podle tohoto zákona, které souvisí s tvorbou a uplatňováním českých technických norem nebo státním zkušebnictvím.
Dále jsou zde definovány pojmy:
Technický předpis - pro účely tohoto předpisu je to předpis vyhlášený ve Sbírce zákonů ČR, který obsahuje technické požadavky na výrobky nebo s nimi spojené závazné výrobní, případně kontrolní, evidenční nebo jiné administrativní postupy a metody.
Norma - je dokument vytvořený podle tohoto zákona a označený písmenným označením ČSN jehož vydání bylo oznámeno ve Věstníku Úřadu technické normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.
Dále zákon stanovuje, že náklady na tvorbu norem hradí ten kdo požaduje jejich zpracování.
Současná mně známá legislativa zemí EU nestanovuje závazně povinnosti v oblasti geodetických prací ve výstavbě, neboť se zaměřuje na funkční parametry výsledného díla. Kontrola se provádí v průběhu celé výstavby, neboť je to v povědomí jak projektanta tak stavebníka. Touto kontrolou se prokazuje jakost (splnění geometrických parametrů daných v projektu) díla nebo části díla a jedná se o objektivní parametry kontroly.S ohledem na všechno co zde bylo řečeno nemůžeme dnes předpokládat, že někdo stanoví některé technické předpisy resp. ČSN za závazné, neboť tím by se narušil budovaný systém harmonizovaných předpisů. Bohužel doposud se budoval harmonizovaný systém, ale bez vytváření uceleného systému vzdělávání v oblasti nutného právního povědomí projektantů, státních úředníků a všech potenciálních stavebníků. Bohužel, tento nedostatek se projevuje ve všech oblastech v ČR. Těžko se dá dnes očekávat, že stavební organizace budou směřovat svoji aktivitu na tvorbu předpisů, které by jim ztížily práci a zvýšily riziko možného prokázání nekvalitního výstupu.
Je proto jediné, ale časově i finančně náročné řešení, a tím je zvyšovat právní a technické povědomí všech účastníků výstavby, a to hlavně v oblasti zadávání staveb (u investorů).