Součinnost zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Praze s komerční sférou
Ing. Jan Seik,Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Praze.

            Vztah zeměměřičských a katastrálních inspektorátů (ZKI) a komerční sféry se řídí ustanoveními § 4 zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřičských a katastrálních orgánech v platném znění. ZKI dohlížejí na ověřování výsledků zeměměřičských činností, které jsou využívány pro katastr nemovitostí a státní mapové dílo, dále projednávají porušení pořádku na úseku zeměměřičství a předkládají návrhy na odejmutí úředního oprávnění. Tento jednostranný přístup, spočívající v kontrole a sankcích, rozšiřuje ZKI v Praze o další prvky, mající charakter oboustranné komunikace. Především jde o prevenci, směřující k omezení četnosti vadných výsledků komerční sféry, dále pak o sjednocování součinnosti s komerční sférou na katastrálních úřadech v obvodu působnosti ZKI v Praze.
            Prevenci vad provádí ZKI v Praze metodickou pomocí komerční sféře, která má více forem. Kromě odborné publicistické činnost a lektorského působení na seminářích zajišťovaných vzdělávacími organizacemi pořádá ZKI v Praze pravidelně ve vlastní režii pracovní porady s pracovníky komerční sféry. Obsahová náplň těchto porad je operativně sestavována podle dotazů a podnětů účastníků. Obvod působnosti ZKI v Praze je atypický velkým počtem malých subjektů komerční sféry, průměrná účast na pracovních poradách je 150 osob, po omezení rozpočtových prostředků ZKI došlo ke zvětšení intervalu porad. Nyní bude ZKI v Praze pořádat pracovní porady s komerční sférou v nové budově zeměměřičských a katastrálních úřadů v Praze opět pravidelně v půlročním cyklu. Účastníci porad oceňují váhu podávaných informací, pracovníci ZKI zde nevystupují jako lektoři, předkládající své osobní názory, ale jako představitelé státní správy. Poskytnuté informace jsou stanoviskem ZKI, platným v obvodu jeho působnosti.
            Dosavadní pracovní porady byly podle podnětů účastníků obsahově zaměřeny především na problematiku vyhotovování geometrických plánů. Pozitivním jevem je dobrá odborná připravenost účastníků z řad komerční sféry, není nutné zařazovat elementární výklady předpisů. Výkladová část porad je omezena pouze na novely předpisů a na informace o závažných závadách, zjištěných ZKI při dohledu nad ověřováním výsledků. V programu porad výrazně převažuje jednání o specifických problémech, u kterých postupy zpracování a formy výsledků nejsou v předpisech rozpracovány dostatečně detailně. Jako příklad řešené problematiky lze uvést postup při měření změn, přesahujících styk hranic katastrálních území na sáhových mapách, připojení měření na identické linie a úlevy ve stabilizaci podrobných bodů. Obsah budoucích porad se rozšíří i na další tématické okruhy, zejména na výkon zeměměřičských činností v prostředí sáhových map po jejich digitalizaci.
            Další formou metodické pomoci ZKI v Praze komerční sféře jsou konzultace s menším počtem účastníků, případně i s jednotlivci, o konkrétních rozsáhlých a nebo komplikovaných otázkách. Využívány jsou především pro problematiku bodových polí, pozemkových úprav a tvorby územně orientovaných informačních systémů. Nejčastěji konzultovaným tématem u bodových polí je rozvrh sítě PBPP, u pozemkových úprav jejich obvod. U tvorby územně orientovaných informačních systémů jsou konzultace zaměřeny především na volbu správného postupu, který zaručí bezproblémové převzetí výsledků pro účely katastru nemovitostí.
            Významným úkolem ZKI je sjednocování postupů katastrálních úřadů při součinnosti s komerční sférou. Je nutno přiznat, že na různých katastrálních úřadech jsou odlišné podmínky pro poskytování podkladů i požadavky na odevzdávanou dokumentaci výsledků. ZKI pravidelně kontroluje lhůty pro vydání podkladů, lhůty potvrzení geometrických plánů i důvodnost jejich případného nepotvrzení. Tato kontrolní činnost přináší konkrétní výsledky při eliminaci nepřiměřeně dlouhých lhůt i požadavků, které nejsou v souladu s předpisy. V některých případech ZKI projevuje více tolerance než katastrální úřady při posuzování vad nepodstatných, nesnižujících využitelnost plánů, a při rozšíření obsahu geometrických plánů o údaje, které dle předpisů nejsou náležitostí, ale zvyšují výpovědní hodnotu geometrického plánu. Komerční sféra dosud málo využívá možnosti stížností u ZKI, zřejmě z obav negativního dopadu na další součinnost. Tato obava však není důvodná, při projevech nevstřícnosti katastrálních úřadů ke komerční sféře, motivovaných předchozí stížností má ZKI dostatek prostředků k zásadní nápravě. Na druhé straně je nutno zdůraznit, že podáním stížnosti u ZKI nelze dosáhnout benevolentního přístupu katastrálního úřadu k vadným výsledkům. Tuto skutečnost si představitelé komerční sféry vesměs uvědomují, 80 % podaných stížností na potvrzování geometrických plánů bylo oprávněných.
            Výsledkem aktivit ZKI v prevenci vad je i nižší počet řízení o porušení pořádku na úseku zeměměřictví ověřením vadných výsledků u ZKI v Praze. Přesto jsou však při dohledu zjišťovány i přestupky velmi vážné, např. vydání vypočtených či vykonstruovaných hodnot za hodnoty přímo měřené. Nekvalitní výsledky však pocházejí vesměs od početně nepodstatné skupiny zhotovitelů, jejichž další existence není perspektivní.
            Rozhodující většina subjektů komerční sféry si plně uvědomuje význam kvality jimi vyhotovovaných podkladů pro celkovou kvalitu operátu katastru nemovitostí. K dosažení maximální úrovně katastru je nezbytná úzká součinnost a oboustranná vstřícnost státní správy i komerční sféry.

Ing. Jan Seik

Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Praze
Pod Sídlištěm 9
182 11 Praha 8

tel: 02/84041770

---

Aktualizace: 11.12.1999

---