Dne 23. 12. 1817 vydal císař František I. (1768–1835) na podkladě dokonale připraveného návrhu zmíněné komise patent (pro odpor uherského panstva jen pro německé a vlašské země) o stabilním katastru. V Rakousku je znám též jako Františkův katastr; daňová sazba byla stanovena na 16 %. Triangulační práce (vzorem bylo Bavorsko) zahrnovaly určení rovinných souřadnic v nekonformním Cassini-Soldnerově příčném válcovém zobrazení Gaussovy koule, a to v sítích I. – III. řádu výpočtem z měřených úhlů a čtyř základen, ve IV. řádu graficky metodou měřického stolu. V Čechách triangulace probíhala (s přerušením) v letech 1824–1840, na Moravě a ve Slezsku 1821 až 1829. Jednotlivé země nebo nad sebou ležící skupiny zemí předlitavské (cislajtánské) části monarchie ležely v 5 pásech, které byly zobrazovány na odlišné válce a měly tedy jiné souřadnicové počátky. Mapování v měřítku 1 : 2 880 (1 : 1 440 ve velkých městech, výjimečně 1 : 5 760 v horách) začalo téhož roku v Dolních Rakousích, skončilo 1861 v Tyrolsku. Císařským rozhodnutím bylo přerušeno od února 1831 do března 1833. V Čechách se podrobné mapování konalo v letech 1826–1830 a 1837–1843, na Moravě a ve Slezsku (také s přerušením) 1824–1836. Součástí byl písemný a vceňovací operát se stanovením čistého peněžitého výnosu (tj. po odečtení nutných nákladů) z 1 vídeňského jitra (0,575 ha) plodné půdy „při užití obvyklé píle“ hospodaření „v roce obyčejné úrodnosti“ pro účely zdanění; do roku 1869 daň vzrostla na 26,3 %. Při zahájení prací byla roku 1820 na podkladě rukopisů z roku 1818 vydána tiskem instrukce pro mapování stolovou metodou, rokem 1865 je datována verze, platná pro území celé monarchie. Síť roku 1862 revidoval vídeňský VZÚ pro účely stupňového měření. Mapy se tiskly litograficky na navlhčený papír, po roce 1861 na papír suchý.
Zdroj: GaKO 63/105, 2017, číslo 10, str. 024
Odkaz: www.egako.eu
ID článku (původní web): 5026
Autor textu: (a redakce)
