V pátek 28. února 2025 se v Olomouci uskuteční v pořadí již devatenáctý kartografický den. Jednodenní seminář se čtyřmi přednáškami propojuje odborníky s komunitou kartografů. Tématem letošního ročníku je „Kartografie a fiktivní světy“.
Seminář se uskuteční od 10 do 14 hodin v prostorách Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Účast na semináři přislíbili zástupci z řad odborníků herního průmyslu i literatury.
Program
9:30 – 10:00 Registrace
10:00 – 10:15 Zahájení
10:15 – 10:30 Kartografie a fiktivní světy: úvodní komentář (Vít Voženílek, Univerzita Palackého v Olomouci, Katedra geoinformatiky)
Prof. RNDr. Vít Voženílek, CSc., je profesorem na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Inicioval založení katedry geoinformatiky na UP Olomouc a od jejího založení byl do roku 2023 jejím vedoucím. Profesně se zaměřuje na systematickou a tematickou kartografii a modelování a vizualizaci v geoinformatice. Působil na Birkbeck College University of London, Pennsylvania State University, University of Maria Curie-Sklodowska v Lublinu a Univerzitě Karlově. Je autorem 14 vědeckých tematických atlasů. V letech 2010–2014 byl prorektorem Univerzity Palackého v Olomouci a v letech 2015-2023 vice-prezidentem International Cartographic Association. V současnosti je viceprezidentem České kartografické společnosti.
10:30 – 11:00 Mapy a vyprávěný prostor (Mgr. Jiří Hrabal, Ph.D., Univerzita Palackého v Olomouci, Katedra bohemistiky)
Mapová zobrazení koexistují s literární kulturou po staletí a vztahy mezi nimi nastávaly velmi rozmanité. Mapy sehrávaly roli „ilustrací“ (doprovodného „osvětlování“) vyprávěných příběhů a podílely se tak na autorské (či spoluautorské, resp. vydavatelské) „světatvorbě“ fikce (ať už bylo jejich funkcí spoluutvářet iluzivní povahu fikce, či naopak ji porušovat prostřednictvím metafikčních her), stejně jako vznikala fikční vyprávění podle mapových předloh. A nelze také opomenout, že literární kultura zdaleka nesestává jen z fikčních narativů. Mezi mapami a faktuálními texty (např. cestopisy) lze také vysledovat obousměrné vztahy, které jsou však zcela odlišné povahy. Zejména v posledních třech desetiletích se v oblasti literárněvědného uvažování hlásí o slovo disciplína, která bývá nazývána literární geografií či literární kartografií, jejíž ambicí není pouze vytvářet „ilustrace“, ale poskytovat „powerful analytical instruments“ (Barbara Piatti) pro zkoumání literárních děl. Přednáška bude věnována především některým úskalím, před nimiž tato disciplína stojí, jež neplynou ani tak z toho, zda nám současné digitální nástroje umožňují zobrazování vyprávěného prostoru, ale spíše z toho, jak naše literární kultura chápe fikcionalitu literární děl a čím chceme, aby pro nás literární díla vlastně byla. Otázkám po smyslu, užitečnosti a podobě literární kartografie musí nezbytně předcházet odpovědi na otázky předchozí.
PhDr. Jiří Hrabal, Ph.D., působí na Katedře bohemistiky Filozofické fakulty UP v Olomouci. Dlouhodobě se věnuje především naratologii a dějinám uvažování o literatuře, v posledních letech se do popředí jeho zájmu dostaly zejména české cestopisné texty z mediteránní oblasti (více: www.hrabal.net)
11:00 – 11:30 Tomáš Rousek, vesmírný architekt, XTREND
11:30 – 12:00 Přestávka
12:00 – 12:30 Jak vznikala mapa Zaklínačova světa (Pavel Seemann, Kartografie Praha a.s.)
Neodmyslitelnou součástí předsádky fantasy románů a ság bývají mapy. Téměř vždy v líbivé formě, která pro tyto smyšlené krajiny používá metodu „kopečků a stromečků“. Co když ale chceme, aby mapa nějakého fiktivního fantasy světa používala výrazové prostředky současné kartografie? Jak udělat takovou mapu? V čem se budou zažité kartografické postupy lišit? Co bude snadnější, a co naopak náročnější? Dozvíte se v příspěvku na příkladu vzniku mapy Zaklínačova světa, inspirované literárním dílem Andrzeje Sapkowského.
Ing. Pavel Seemann, Ph.D., je odborným redaktorem v Kartografii Praha, a.s., kde se věnuje především kartografii pro školy a zpracování tematických map. Působí také na ČVUT v Praze jako vědecký pracovník na projektech zabývajících se historickou kartografií a dějepisnými mapami.
12:30 – 13:00 Ze skutečné mapy do virtuální krajiny, a zase zpátky (Ivan Buchta, Bohemia Interactive, a.s.)
Příspěvek představí principy designu otevřených herních světů série Arma, provede posluchače procesem jejich vzniku a ukáže, jak reálné digitální mapy pomáhají tvořit autentické virtuální krajiny pro počítačovou hru. Geografická inspirace přispívá k vytvoření dojmu skutečného živého světa a výsledná virtuální krajina hraje klíčovou roli v tvorbě unikátních zážitků, které Arma hráčům nabízí. Inspirace realitou má přesah ze světa počítačových her: hráči Army či DayZ mají v oblibě tištěné mapy našich herních světů a navštěvují reálné protějšky virtuálních krajin.
Ing. Ivan Buchta pracuje od roku 2006 v českém herním studiu Bohemia Interactive, kde se zaměřuje na autentickou stránku herního zážitku a realistické pojetí herních světů. Podílel se zejména na vývoji vojenských taktických her série Arma a na designu terénů survivalového MMO DayZ. V současné době se v roli kreativního vedoucího věnuje již vydané Armě Reforger a právě vyvíjené Armě 4.
13:00 – 13:45 Závěřečnou diskuzi moderuje Vít Voženílek
Registrace
Vstup je zdarma, registrujte se na webu semináře
úvodní foto Radek Barvíř
