Zpráva o činnosti Komory geodetů a kartografů
za období 1997 až 2000Činnost se řídila plánem činnosti přijatém na valné hromadě konané v červnu 1997 v hotelu Orlík ve Vystrkově a upřesněném na valných hromadách konaných v září 1998 a v září 1999. Činnost komory byla řízena představenstvem, které se scházelo zhruba jednou za měsíc s delšími intervaly ve vánočním a prázdninovém období.
K určitým konkrétním úkolům byly vytvářeny pracovní skupiny, které se scházely v intervalu mezi jednáními představenstva a které velmi významně přispěly k plnění úkolů zejména svojí operativností a pružností na základě příslušného pověření od představenstva.
1. Rozvíjet strukturu komory a výrazně oživit její vnitřní život
Tento dlouholetý problém byl projednáván téměř na každém zasedání představenstva a byl i hlavním tématem 14. zasedání představenstva, kde bylo po jednotlivých regionech konstatována situace, která platí dodnes :
Praha a Střední Čechy, Ing, Křtěnská :
Není zájem o členství v KGK, podnikatelé zaujali vyčkávací pozici. Dělí se na 3 skupiny : 1. jsou na KÚ "jako doma" a pracuje se jim bez problémů, 2. raději "ohnou hřbet" a bojí se, aby jim členství v KGK "nepřitížilo", 3. snaží se jednat poctivě, ale je jich málo a z nich malá část vidí u KGK šanci, že by se mohlo něco změnit
Jižní Čechy, Ing.Hanuš :
V jižních Čechách jsou jen dva členové aktivní, ostatní geodeti v regionu se obávají komplikovanějšího života v případě členství v KGK
Západní Čechy, Ing. Fiala :
Uspořádali akci, kde byli 4 členové KGK, dva zástupci ZKI a asi 40 podnikatelů. Diskuse byla velmi zajímavá, ale výstup a závěry nulové.
Severní Čechy, Ing. Kříž :
V roce 1998 proběhla v Severočeském kraji akce uspořádaná KGK na které došlo k setkání podnikatelské sféry se státní správou.
Východní Čechy, Ing. Foltinský :
Uspořádali akci v únoru, s dobrou účastí a to i ze strany resortu a vysvětlili činnost KGK tak, že snad došlo i k částečnému pochopení pro snahu KGK.
Doplnil Ing. Vodehnal : PÚ se vybavují technikou, geodety a projektanty na projektování pozemkových úprav vlastními silami. Je třeba se spojit s komorou pro pozemkové úpravy a zabránit většímu rozvinutí této situace. ČSSI připravuje návrh vyhlášky o dokumentaci staveb. S VÚGTK by se měl projednat výběr norem pro certifikaci dle ISO pro zeměměřiče.
Jižní Morava, Ing. Dušan, J. Přecechtěl :
Zájem o KGK klesá, působí demagogie z ČÚZK, přesto se pravidelné schůzky konají.
Severní Morava, Ing. Čančík a Ing. Rozkošný :
Velmi špatná situace, rozpadají se firmy, ostatní firmy propouštějí.
2. Být pro členy komory potřebným partnerem
Právě tento druh činnosti komory je důležitým prvkem při budování pevné a širší základny komory zejména mezi drobnými podnikateli a úředně oprávněnými zeměměřickými inženýry. Snahou komory je poskytovat jim informace, které by si sami buď těžko a nebo vůbec nemohli obstarat. Jedním z příkladů je i název doprovodné akce k valné hromadě komory :v roce 1998 "PŘEDPISY Z OBLASTI TECHNICKÉ NORMALIZACE, METROLOGIE A STÁTNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ". V rámci celé své činnosti nabízí komora svým členům možnost uplatnit své názory na legislativu a to jak na stávající tak na připravovanou.
Komora též vyvíjí snahu poskytovat svým členům služby, které jsou pro ně potřebné či dokonce exkluzivní. Jsou to jednak záležitosti týkající se podnikatelských činností - byl uspořádán seminář "Úvod do budování systému managementu kvality", jehož se bohužel až na jednu výjimku zúčastnili pouze členové představenstva. Z toho důvodu byla tato problematika zvolena jako doprovodné téma k valné hromadě v roce 1999.
Dále to byla akce týkající se pojištění. Formou rámcové dohody uzavřené prostřednictvím firmy WIASS ČR bylo sjednáno velmi výhodné pojištění s ČS-Živnostenskou pojišťovnou určené pouze pro členy KGK. Za velmi výhodných podmínek je možno pojistit jak majetek, tak odpovědnost za výkon profese i motorová vozidla a to nejen ve vlastnictví firmy, ale i jejích zaměstnanců. Podrobnosti jsou permanentně k dispozici v sekretariátu komory.
3. Rozvíjet konstruktivní dialog se státní správou a ostatními odbornými subjekty
Tato činnost byla a je jednou z hlavních činností představenstva komory. Zejména byl vždy kladen důraz na jednání s ČÚZK. Od doby, kdy bylo zveřejněno Stanovisko KGK k vývoji v resortu ČÚZK došlo k mnohým jednáním mezi KGK a ČÚZK. Došlo k řešení některých problémů, které pomohly ke zlepšení vzájemných vztahů mezi podnikateli a státní správou, ale v připomínkovém řízení při novelizaci a tvorbě legislativy a v nejdůležitější záležitosti, t. j. vymezení hranice mezi státní správou a výkonem praktických zeměměřických činností nebylo dosaženo prakticky žádného pokroku. Když byl v roce 1997 po dvou tzv. balíčcích redukován rozpočet ČÚZK událo se tak na úkor státních zakázek a v dalších letech už byly státní zakázky pro geodetické firmy z rozpočtu ČÚZK zcela vyřazeny. Již od začátku roku 1998 začal ČÚZK při různých příležitostech zveřejňovat svůj úmysl provádět digitalizaci SGI zcela vlastními silami, t.j. využít pro tyto práce své zaměstnance, kteří v roce 1998 měli dokončit digitalizaci SPI. Bylo to v rozporu s "Koncepcí digitalizace katastru nemovitostí a spolupráce katastrálních úřadů se správci nově tvořených informačních systémů" a i v rozporu s vývojem hospodářství v naší republice po roce 1989. byl to i důsledek nedokončené, či lépe řečeno nesprávně polo k privatizování činností, ale jen částí výrobních kapacit resortu ČÚZK. Na jednání mezi komorou a ČÚZK dne 2.4. 1998 bylo o těchto věcech znovu s ČÚZK jednáno, bylo dohodnuto, že se v této věci bude pokračovat na nižších, ale konkrétněji zaměřených úrovních. Bohužel tato jednání ztroskotala na nepochopení a nechuti pracovníků ČÚZK tyto věci řešit. Představenstvo poté na základě tohoto postoje ČÚZK rozhodlo obrátit se na Parlament ČR. Došlo tak k jednání v senátním výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, kterému byl předložen materiál shrnující současnou problematiku vztahů a celkové situace v zeměměřictví včetně návrhů na příslušná řešení. Poté na základě požadavku samotného výboru došlo ke zpracování stručného a výstižného materiálu obsahujícího současný stav resortu ČÚZK, jaká je nutno provést opatření a co tomu bránilo a brání.
Paralelně s těmito shora popsanými událostmi byl též o jejich existenci průběžně informován ČÚZK. Materiál určený pro jednání v senátním výboru nemohl být předem zveřejněn, neboť byl zpracován právě pro tento výbor. Tento materiál byl následně předmětem jednání mezi předsedou ČÚZK a KGK a poté za účasti zástupců KGK (v září 1998) na poradě ředitelů KÚ I, ZKI, VÚGTK a ZÚ.
Praktickým výstupem z jednání v Parlamentu byl seminář o digitalizaci katastrálních map, který komora uspořádala ve spolupráci s Parlamentem ČR a Svazem měst a obcí ČR. Seminář přinesl informace o stavu digitalizace katastrálních map a na základě závěrů, ke kterým dospěl, byla uspořádána dvě setkání na okresní úrovni, pořádaná KGK ve spolupráci s Katastrálními úřady a Okresními úřady za účasti měst, obcí, správců inženýrských sítí a dalších subjektů zainteresovaných na užívání digitálních mapových podkladů. Komora doufala, že tyto akce budou pokračovat a stanou se oním dlouho očekávaným a rozhodujícím impulsem pro trvalé zlepšení vztahů mezi soukromou sférou a státní správou v našem oboru. Katastr nemovitostí by se mohl stát oním stmelujícím elementem, který by nám pomohl dosáhnout úrovně vztahů mezi státní správou a podnikatelskou sférou tak, jak je tomu na příklad v nám relativně dobře známém Rakousku. Tam po mnohaletých sporech mezi státní správou a soukromou sférou se stal katastr věcí všech zeměměřičů a stal se základem spolupráce mezi BEV (Spolkový úřad pro metrologii a zeměměřictví) a BAIK (Spolková komora architektů a inženýrů). V Rakousku vznikla směrnice upravující spolupráci mezi státní správou a spolkovou komorou při zhotovení digitální katastrální mapy. Tato směrnice definuje potřeby a stanovuje úkoly, rozděluje činnosti a zodpovědnost. Zejména však umožňuje společný postup všech zeměměřičů při provádění tohoto náročného díla. Vedlejším účinkem - rozhodně velmi pozitivním je zlepšení a posílení pozice zeměměřičů ve vztahu k ostatním profesím zainteresovaným na tvorbě a užívání územně orientovaných informačních systémů, které se bez dobrých katastrálních map a dalších údajů z katastru nemovitostí nemohou obejít.
Má-li se digitalizovat, musí být na tuto práci peníze. V materiálu vyžádaném Zemědělským výborem PS P ČR konkretizoval ČÚZK finanční náročnost těchto prací. Od roku 2000 do roku 2006 je to 347 milionů Kč ročně na digitalizaci katastrálních map ( v rámci rozpočtu ČÚZK) a 350 milionů Kč na veřejné zakázky na zeměměřické činnosti v pozemkových úpravách. (v rámci rozpočtu MZe), které by měly řešit především problém nedokončených přídělových a scelovacích řízení. Podle našich dosavadních zkušeností by bylo mnohem vhodnější, kdyby na obou těchto úkolech byly práce rozděleny mezi státní správu a soukromou sféru. Na digitalizaci SGI výrazně převažují činnosti, které může provádět soukromá sféra, kdežto na řešení nedokončených přídělových a scelovacích řízeních je tomu právě naopak.
I když existovaly určité náznaky pokroku v problematice účasti podnikatelské sféry na digitalizaci SGI a to právě v souvislosti s jednáními v senátu a v poslanecké sněmovně - zejména při projednávání rozpočtu ČÚZK v Zemědělském výboru, přesto se skutečný efekt nedostavil a ani současný stav nedává naději na zásadní a trvalou pozitivní změnu. V posledním období se dokonce projevují jisté tendence v resortu ČÚZK k návratu do stavu před privatizací částí výrobních kapacit resortu.
KGK doporučuje, aby v souvislosti s tímto vývojem byl zpracován ve spolupráci s Oborovou radou, KGK, ČSGK a SMO, případně též na půdě Nemofora návrh novely "Koncepce digitalizace katastru nemovitostí a spolupráce katastrálních úřadů se správci nově tvořených informačních systémů".
Přestože se předseda komory zúčastnil workshopu na téma ustavení "nemofóra", (* platforma pro diskusi o důležitých projektech ovlivňujících informační prostředí, * ovlivnění záměrů potřebami uživatelů, * koordinace požadavků uživatelů dat, * usměrňování rozvojových projektů z hlediska priorit) a komora se přihlásila k činnosti nemofóra a nabídla spolupráci, nestala se jeho zakládajícím členem, ale musela se přihlásit znovu a připojila se ke smlouvě o Nemoforu dodatečně. Zpráva o činnosti KGK v Nemoforu je jedním z bodů jednání této VH.
V těchto souvislostech je třeba zdůraznit jednu významnou roli komory a to v oblasti zastupování zájmů podnikatelské sféry. Při neexistenci žádného sdružení zaměstnavatelů v zeměměřictví vzala komora na sebe tento úkol, neboť sdružuje prakticky všechny významné geodetické firmy v zeměměřictví.
S ČSGK jsou vztahy komory velmi dobré, činnosti jsou koordinovány a zástupci KGK resp. ČSGK (nejčastěji to jsou předsedové) se pravidelně zúčastňují jednání Představenstva resp. Rady. Obě organizace mají společný sekretariát, jehož místnost je pravidelně a hojně využívána k četným schůzkám a jednáním. KGK vypověděla bod smlouvy s ČSGK týkající se úhrady za platy zaměstnanců a tedy od roku 1998 byl výkon sekretářských činností přenesen na půdu společnosti Geodet spol. s r.o.
Představitelé KGK se zúčastnili dvou jednání valného shromáždění Komory geodetov a kartografov na Slovensku, kde byli slovenskými geodety velmi dobře přijati a byla navázána spolupráce, která bude zejména k prospěchu naší komory neboť Slováci již mají komoru ze zákona několik let. Naši slovenští kolegové se rovněž zúčastňují našich valných hromad.
Neobyčejně dobrá byla spolupráce s oborem geodesie a kartografie na ČVUT, neboť častým účastníkem jednání představenstva byl i zástupce ČVUT. I s ostatními vysokými školami, kde se vyučuje zeměměřictví (VUT Brno, TU VŠB Ostrava a ZČU Plzeň) má KGK vybudovány pevné a dobré kontakty.
Pokračovaly velmi dobré vztahy s ČKAIT a s ČSSI - jako příklad lze uvést spolupráci v legislativě.
Při přípravě semináře "Digitalizace katastrálních map " se rozvinula velmi dobrá spolupráce se SMO ČR a později s ČAGI.
KGK se účastnila aktivně na přípravách k pořádání zasedání stálého výboru FIG v roce 2000 v Praze. Sdružení FWW 2000, které zajistilo po finanční stránce rozjezd celé akce je tvořeno z valné části právě firmami, které jsou členy KGK.
KGK rovněž vyvinula aktivity směrem k zahraničí.
Ve dnech 12. a 13. října 1998 se uskutečnila ve Vídni konference GE (Geometři Evropy), která byla zasvěcena podnikání v zeměměřictví s ohledem právě na jeho rozvoj v transformujících se zemích. Této konference se zúčastnila pětičlenná delegace KGK, která si počínala na tomto jednání velmi aktivně, navázala dobré osobní kontakty s našimi profesními kolegy zejména v Rakousku, Německu a dalších zemích EU a přivezla si cenné poznatky a četné písemné materiály, které byly později využity v práci KGK.
KGK po dohodě s ČSGK a ČÚZK se jako reprezentant českých zeměměřičů účastní práce Komise evropských zeměměřičů (CLGE), jejímž přidruženým členem se ČR stala na jejím zasedání v Amsterodamu v roce 1998, kde nabídla pořádání zasedání CLGE v roce 2000 v Praze. O konání tohoto zasedání v Praze bylo definitivně rozhodnuto na vídeňském zasedání CLGE na podzim 1999. Na letošní jarním zasedání CLGE v Kodani bylo rozhodnuto změnit strukturu těchto dvoudenních zasedání tak, že druhý sen jednání bude věnován konání workshopu s tématikou mající vztah k pořádající zemi. V Praze bude tedy ve dnech 27.10 a 28.10. 2000 projednána agenda CLGE během prvního dne zasedání a druhý den bude workshop věnovaný vztahům mezi státní správou a soukromou sférou, neboť je to skutečně problém, který se nám stále nedaří úspěšně řešit. Místem jednání bude Kongresový sál v areálu ČSVTS na Novotného lávce a na workshop budou pozváni poslanci, zástupci státní správy, škol, soukromé sféry, výzkumu, delegáti členských zemí CLGE, pozorovatelé a rovněž hosté z transformujících se zemí. Na úvod budou předneseny referáty ze státní správy a soukromé sféry. Poté bude diskuze s předpokladem, že bude učiněn pozitivní závěr z tohoto jednání.
4. Založit vědeckou radu KGK
Tento původní název byl na základě jednání představenstva změněn a pod názvem "Oborová Rada KGK" byla rada konstituována. Na její činnosti se podíleli od samého začátku představitelé vysokého školství, výzkumu, ČSGK a soukromé sféry. Pozvání k účasti v Oborové radě KGK odmítli představitelé ČÚZK s tím, že je tato rada při KGK, ačkoliv ve statutu rady je uvedeno, že je názorově naprosto nezávislá a její zastřešení KGK je pouze po organizační, případně finanční stránce. Představenstvo KGK vedeno snahou přimět představitele ČÚZK k účasti na jednání rady souhlasilo s přeměnou Oborové rady KGK na samostatné občanské sdružení pod názvem "Zeměměřická oborová rada" a s příslušně změněným statutem, ve kterém pochopitelně zůstalo ustanovení o její naprosté názorové nezávislosti. Bohužel k dnešnímu dni se nepodařilo získat představitele ČÚZK do tohoto orgánu. Podrobnosti o Oborové radě budou předmětem samostatného bodu tohoto jednání.
5. Věnovat se řešení problematiky inženýrské geodesie
V této věci se již od samého začátku jevilo jako jediné a základní řešení této problematiky zavést kontrolu a dohled nad výkonem funkce ÚOZI ve výstavbě zákonným opatřením. KGK dospěla k názoru, že je třeba zpracovat návrh zákona o Zeměměřické komoře. Bude to v dalším našem jednání rovněž jedním z hlavních bodů.
6. Propagovat komoru na veřejnosti
Informace o činnosti komory se dostávaly geodetické veřejnosti prostřednictvím časopisu Zeměměřič. Představenstvo přijalo rovněž usnesení navázat kontakty s jinými médii, případně publicistickou agenturou za účelem možností jak propagace komory, jejích cílů, ale i oboru zeměměřictví vůbec.
7. Zákon o Zeměměřické komoře
Jedná se o úkol, pro který vlastně komora vznikla a proto byl neustále sledován a byla mu věnována maximální pozornost. Slibovaná podpora ČÚZK se bohužel ve fázi před projednáváním zákona v Poslanecké sněmovně ani nemohla nijak projevit, neboť ČÚZK nedostal přímo od vlády návrh zákona k připomínkám, ale prostřednictvím MZe, které chtělo pouze připomínky ve vztahu k zákonu o zeměměřictví. Samo MZe dalo negativní, neodborné připomínky, které zcela jistě velmi ovlivnily značnou část poslanců vládní strany. Chybělo 13 hlasů k tomu, aby zákon prošel do 2. čtení. Návrh zákona byl vrácen k dopracování - nikoliv zamítnut. Na to se sešla v Poslanecké sněmovně skupina 4 poslanců, 3 zástupců KGK a 2 představitelů ČÚZK. Bohužel tím jedním z představitelů ČÚZK byl Ing. Večeře, který na tomto jednání nejenom (zcela v rozporu se slibem předsedy ČÚZK) nepodpořil zákon o ZK, ale celým svým vystoupením se postavil proti tomuto zákonu. Mělo být svoláno ještě další jednání, ale to se dodnes neuskutečnilo. Přesto přese všechno musí KGK usilovat nadále o zákon o ZK, neboť v něm vidíme záruku kontinuity naší profese a její prestiže v rámci ostatních svobodných povolání v ČR. Udělali jsme v tomto směru i určité kroky v rámci činnosti v CLGE (Výboru evropských zeměměřičů) a též směrem k evropské organizaci CEPLIS, sdružující svobodná povolání a mající stálé místo v evropské komisi.
8. Program činnosti na další období.
Uvádím zde jenom hesla, která by však měla vyjádřit základní myšlenky, které by měly být předmětem diskuze v dalším jednání :
- vznik Zeměměřické komory ze zákona
- dokončení privatizace v oboru zeměměřictví
- podíl na legislativní tvorbě v oboru a na rozvoji a zvyšování odbornosti
- podpora vzdělávacímu procesu v zeměměřictví
- práce v rámci Nemofora
- problematika inženýrské geodesie
- aktivní přístup ke vzniku informačních systémů o území
- problematika legislativní podpory pro vznik technických map
- výměnný formát technické mapy
- vztah mezi katastrální mapou a technickou mapou
- vytvořit ze Zeměměřické oborové rady orgán, který bude v rámci oboru respektován
- spolupráce s ČÚZK a ČSGK při přípravě vstupu ČR do EU
- aktivně pracovat v CLGE (Výboru evropských zeměměřičů)
Celkově lze celé tříleté období hodnotit jako období naplněné prací a patří za to dík zejména těm členům představenstva, kteří se přičinili o řešení tak závažných problémů jako jsou jednání s ČÚZK, příprava zákona o Zeměměřické komoře, založení Oborové rady, propagaci komory, ale i všem ostatním, kteří se zúčastňovali na všech těchto akcích. Je též nutno poděkovat Dozorčí radě, která výrazně zlepšila svou činnost oproti minulému období a přispívá ke zlepšenému chodu komory.
Dík patří i všem, kteří se účastní dnešního jednání, že našli čas pro tuto dobrou a potřebnou činnost.
Praha dne 11.9.2000 Ing. Jan Fafejta, předseda KGK
![[HomePage]](../../obr/zem_web.gif){kind=small}