V aktuálním vydání časopisu Respekt 20/2020 Tomáš Brolík připravil článek „Je pozdě, ale přávě začínáme“ (paywall). Popisuje v něm „Model Zdoňov“, který navrací vodu do vysušené krajiny. Projekt zvítězil v kategorii nápad v soutěži E.ON Energy Globe v loňském roce a zároveň vyhrál inkubaci od UP21, který byl partnerem soutěže.
Projekt se ve fázi studie proveditelnosti zaměřil na nápravu krajiny v okolí obce Zdoňov u Náchoda, aby lépe zadržovala vodu v regionu, kde přes léto většina toků vysychá. Model poprvé realizoval v roce 2016 spolek Živá voda s týmem expertů, vedeným Jiřím Malíkem. Projekt však byl zároveň tvořen s myšlenkou jeho snadné přenositelnosti i na jiná místa v České republice či v Evropě s cílem obnovy hydrologického režimu celého území.
Model Zdoňov byl realizován na ploše dvaceti čtverečních kilometrů, kde obnovil původní zadržování vody v krajině pomocí obnovy toků, mokřadů, rybníků a tůní. Dále pak došlo ke zvýšení podílu stromů a keřů ve volné krajině, včetně návrhu nových lesů a dalších úprav pro zlepšení biodiverzity. Klíčovým opatřením je i znefunkčnění systému odvodnění pastvin, luk a orné půdy, především pak částečné odstavení meliorací – soustav trubek a kanálů v krajině, které původně měly pomoci zemědělcům k lepšímu hospodaření. Místo toho však dnes meliorace přispívá k znehodnocení půdy a k vysoušení krajiny.
Replikace Modelu Zdoňov má posloužit jako nástroj vzniku krajinného plánu pro Českou republiku. Rovněž počítá s tím, že do mapování krajiny bude zapojena i širší veřejnost. Projekt se zabývá nejen fyzickou realizací, ale klade důraz i na základní know-how, jež bude použitelné pro jakýkoliv typ krajiny poškozený příliš intenzivním zemědělstvím a vodohospodářskými úpravami. Cílem je nejen zlepšení zadržování vody a návrat původní biodiverzity, ale také možnost adaptace krajiny i měst na klimatické ohrožení.
Nápravou veškeré zemědělské půdy v České republice by krajina pojala desetkrát větší objem vody než kolik jí zadrží přehrada Orlík. Pokud by se Model Zdoňov aplikoval na celé území ČR, byl by to dokonce dvojnásobek objemu.
Model Zdoňov ruší technické zásahy člověka do krajiny jako jsou meliorace a vytváří tůně i mokřady.
Podle Jiřího Malíka je ovšem pro zopakování plánu důležité znát svůj kraj, detailně prostudovat všechny mapy a navíc jej musíte křížem krážem prochodit. Je nutné srovnat současný stav s tím, jak krajina vypadala před sto padesáti lety než nastoupilo průmyslové zemědělství. Malík v článku s nadsázkou zmiňuje, že „první a poslední pořádné mapování“ je mapa z roku 1844.
Seminář k Modelu Zdoňov
Jiří Malík říká, že jejich projekt krajinného plánu ČR do fáze studie proveditelnosti je postaven na nekomerční bázi. Dle zpráv spolku Živá voda se má díky grantu v červnu uskutečnit seminář, na němž Jiří Malík vyškolí první zájemce.
Publikace o Modelu Zdoňov
Spolek Živá voda vydal také publikaci, ve které je zádrž vody v celé ploše povodí Zdoňovsko popsána. Podívejte se, jakou erozi dokáže způsobit meliorační trubka. Publikaci si můžete stáhnout z webu spolku (lokální kopie na Zeměměřiči).
Jakou roli hrají geodeti
Do projektu by se mohly zapojit také geodetické firmy. Ostatně geodeti jsou ti, co denně působí v krajině a znají ji. Geodeti umějí číst mapy a umějí pracovat s geografickým informačním systémem, dokáží vytáhnout data z katastru nemovitostí a propojit je s dalšími datovými zdroji jako jsou územní plány. Současně by se mohla pro mapování krajiny mohla hodit současná měřická technika jako jsou laserové skenery.
Pozemkovými úpravami se zabývá například pracovní skupina Pozemkové úpravy v Asociaci podnikatelů v geomatice.
Další zprávy o projektu Model Zdoňov
Firmy, které realizují pozemkové úpravy
/úvodní foto převzato z publikace spolku Živá voda
