Poslanecká sněmovna dne 4. prosince 2019 schválila novelu zákona o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů, souvisejících s jeho zavedením. Předlohu zákona nyní dostanou k projednání senátoři.
Digitalizace by od července 2023 měla zkracovat a zjednodušovat stavební řízení všem účastníkům.
Vzniknout má elektronický informační systém pro vyřizování všech záležitostí, které se týkají stavebního řízení.
Povolovací řízení se má vést prostřednictvím tzv. Portálu stavebníka, vzniknout má datové úložiště projektové dokumentace, úkonů ve stavebním řízení a všech rozhodnutí.
Součástí poslaneckého návrhu je rovněž vznik Geoportálu územního plánování. Zavést se má tzv. identifikační číslo stavby (někdy se mluví o „rodném číslu stavby“), které by mělo umožnit sledování života stavby v celém jejím průběhu.
V rámci zákona se má zřídit evidence elektronických dokumentací, sloužící k ukládání projektové a obdobné dokumentace v elektronické podobě do centrálního datového úložiště.
Předpokládá se ukládání ve vektorovém formátu i ve strojově čitelném formátu včetně možnosti ukládat dokumentaci ve standardu BIM.
Hlavní principy
Sněmovní tisk č. 525 obsahuje v první části hlavní principy a teze navrhované právní úpravy, které přetiskujeme.
Sněmovní tisk č. 525 v původním znění upravuje problematiku digitálních technických map (k tomu blíže důvodová zpráva k původnímu návrhu zákona). S plošnou dostupností technických map v digitalizované podobě úzce souvisí problematika digitalizace řízení a jiných postupů dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „StZ“). Předmětem komplexního pozměňovacího návrhu je proto vedle dílčích úprav v textu úpravy digitálních technických map také doplnění nové právní úpravy digitalizace řízení a jiných postupů dle StZ.
Úprava se zavádí mimo běžný legislativní proces formou pozměňovacího návrhu s ohledem na časové hledisko, aby bylo možné co nejdříve začít budovat příslušné informační systémy a čerpat tak na jejich budování dostupné prostředky z fondů Evropské unie.
V oblasti územního plánování se návrhem zřizuje národní geoportál územního plánování jako jednotný geoportál, na kterém budou zobrazeny výstupy územního plánování v České republice v jednotném datovém standardu tak, aby bylo umožněno nad těmito daty zpracovávat také geografické úlohy. Úprava je s dílčími legislativně-technickými změnami převzata z novely zákona č. 416/2009 Sb., projednávané legislativní radou vlády.
V oblasti digitalizace řízení a jiných postupů dle části třetí hlavy III dílu 4 a 5 (územní řízení a územní rozhodnutí) a části čtvrté hlavy I StZ (povolování a ohlašování staveb, kolaudace a odstraňování staveb) je cílem právní úpravy umožnit fyzickým a právnickým osobám činit úkony v elektronické podobě v rámci těchto řízení a jiných postupů (a podkladových řízení a jiných postupů dle zvláštních právních předpisů).
Za tímto účelem se zřizuje portál stavebníka jako specializovaný portál navazující na universální funkcionality Portálu občana, a to pro oblast stavebního řízení. Portál stavebníka bude představovat jednotné rozhraní pro činění elektronických úkonů ze strany fyzických a právnických osob vůči správním orgánům v řízení a jiných postupech dle části třetí hlavy III dílu 4 a 5 a části čtvrté hlavy I StZ a v podkladových postupech dle zvláštních právních předpisů. Za tímto účelem bude portál stavebníka nabízet mimo jiné interaktivní formuláře. Portál stavebníka bude také tvořit jednotné rozhraní pro přístup k údajům a elektronickým dokumentům ukládaným v ostatních informačních systémech, které návrh zřizuje (vč. národního geoportálu územního plánování) a k informačnímu systému digitální mapy veřejné správy. Jako funkcionalita portálu stavebníka se specificky upravuje komunikace s vlastníky, správci a provozovateli technické infrastruktury v souvislosti s žádostmi o údaje a vyjádření.
Pro účely přehledu o stavu řízení a jiných postupů dle části třetí hlavy III dílu 4 a 5 a části čtvrté hlavy I StZ a podkladových postupů a zpřístupnění vybraných úkonů v těchto postupech se zřizuje evidence územních a stavebních řízení a jiných postupů. Ta umožní evidenci probíhajících řízení a jiných postupů, evidenci údajů o úkonech v těchto řízeních a postupech a evidenci rozhodnutí a jiných opatření vydávaných v těchto postupech.
Dále se zřizuje evidence elektronických dokumentací, sloužící k ukládání projektové a obdobné dokumentace v elektronické podobě do centrálního datového úložiště. Předpokládá se ukládání jak ve vektorovém formátu, tak ve strojově čitelném formátu včetně možnosti ukládat dokumentaci ve standardu BIM. Navrhovaná úprava tak přispívá k plnění Koncepce zavádění metody BIM v České republice.
Pro účely jednoznačné identifikace staveb a zařízení ve smyslu StZ v rámci postupů dle StZ i zvláštních předpisů a možnosti propojování údajů o stavbách a zařízeních v informačních systémech veřejné správy se zavádí pojem identifikační číslo stavby a zřizuje se informační systém identifikačního čísla stavby, umožňující přidělovat tato čísla a evidovat vybrané údaje na podkladu definované klasifikace staveb.
Pro odstranění faktických překážek digitalizace výstavby se dále navrhuje úprava § 157 stavebního zákona o možnost vedení stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě v elektronické podobě. Tato možnost dosud vyplývala pouze z přílohy č. 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. Další obsahové náležitosti stavebního deníku budou nadále vyplývat z prováděcího právního předpisu, tedy z uvedené vyhlášky.
Jako nezbytný krok k digitalizaci výstavby se navrhuje také úprava zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „autorizační zákon“), konkrétně v oblasti podepisování dokumentů souvisejících s výkonem její činnosti autorizovanou osobu. Stávající úprava neobsahuje možnost podepisování výstupů činnosti autorizované osoby v elektronické podobě, proto se úprava této otázky doplňuje.
Účinnost většiny navrhovaných změn se navrhuje k 1. 7. 2023. Délka legisvakanční lhůty je navržena s ohledem na to, aby bylo možné vybudování potřebných informačních systémů, zaškolení dotčených pracovníků správních úřadů a jejich vybavení potřebnou výpočetní technikou a byla možná příprava na straně zástupců dotčených autorizovaných profesí.
Návrh reflektuje paralelně připravovanou rekodifikaci veřejného stavebního práva – mj. s ohledem na ni je návrh koncipován jako procesně neutrální a úprava je v maximální možné míře koncentrována do jedné části StZ, aby následně mohla být s minimálními věcnými úpravami převzata do rekodifikačního předpisu. S ohledem na potřebu zahájení budování příslušných systémů a čerpání dostupných prostředků evropských fondů se však nejeví jako vhodné vyčkávat s přijetím právní úpravy digitalizace až na připravovanou rekodifikaci.