autor: TAPI�, V. L.

vydal: Mlad� fronta, 1997, 1. vyd�n�, 400 s.

    Osobnost Marie Terezie, je� po �ty�icet let vl�dla jedn� z nejv�t��ch evropsk�ch monarchi�, se pokusil popsat �estn� profesor novov�k�ch d�jin na pa��sk� Sorbonn� Victor Lucien Tapi�. Proto�e v�me, �e Marie Terezie v�razn� ovlivnila v�voj sou�asn�ho katastru nemovitost�, s chut� jsme otev�eli knihu, tu��ce, �e v n� o katastru najdeme dosud nezn�m� informace. Nem�lili jsme se. Panovnice to nem�la se sv�m vl�dnut�m v�bec jednoduch�. Ujala se vl�dy se snahou po dosa�en� v�t��ho vlivu na sv� poddan�, ale zrovna v dob�, kdy j� v tom br�nila doslova cel� kupa nep�edstaviteln�ch p�ek�ek v podob� psan�ch z�kon�, zvyklost� a oby�ej�, odd�luj�c�ch panovn�ky od jejich poddann�ch. Odstranit tuto bari�ru bylo p��li� riskantn�, nebo� by se tak mohl zhroutit cel� spole�ensk� ��d. Marie Terezie v�ak dok�zala p�es �asto rozporupln� jedn�n� prom�nit spole�enstv� st�edov�k�ch dr�av v pom�rn� modern� st�t, dostate�n� siln�, aby ji samu p�e�il o sto pades�t let. K hlavn�m probl�m�m, s nimi� se panovnice b�hem sv� vl�dy pot�kala, pat�ily nap��klad zvl�tnosti jednotliv�ch n�rod� a odli�nosti jejich spole�ensk�ho v�voje, a to v dob�, kdy se z�sadn� m�nila ekonomika zem�. Za vl�dy Marie Terezie tvo�ilo da�ov� z�klad �esk�ho kr�lovstv� p�ibli�n� 53 000 bern�ch usedlost�. P�ekl�d�-li se podle jazykov�ch zvyklost� slovo usedlost term�nem krb, ohni�t� �i kom�n, je si v�dy t�eba uv�domit, o� tu b��. Podle da�ov� teorie tvo�ila z�kladn� bern� jednotku tzv. usedlost, tedy poplatn� pozemek, jeho� dr�itel a sou�asn� da�ov� poplatn�k, tzv. osedl�, byl jako�to hlava rodiny z tohoto pozemku schopen u�ivit svou rodinu. Je dobr� v�d�t, �e vrchnosten�t� ��edn�ci toti� nevyb�rali jen st�tn� dan�, tedy berni, ale p�edev��m r�zn� �in�e, pachtovn� a nejr�zn�j�� poplatky ve prosp�ch vlastn�ho p�na. P�ednost dost�valy vrchnostensk� d�vky a na placen� bern� tzv. ordinaria u� poddan� mnohdy nem�li prost�edky. To byl d�vod, pro� si ve V�dni kladli ot�zku, jak tuto situaci vy�e�it zejm�na, kdy� se tu�ilo, �e si m�stn� vrchnost v rozporu s platn�mi pr�vn�mi p�edpisy, listinami a pozemkov�mi gruntovn�mi knihami zam��ovala jednotliv� pozemky, pronaj�mala anebo zab�rala p�du, a to v�dy takov�m zp�sobem, aby to pro ni bylo v�hodn�. Ukazovalo se, �e i v p��pad� dominik�lu je t�eba uskute�nit podobnou operaci, jak� prob�hla u rustik�ln� p�dy, tedy prov�st i zde katastr�ln� �e�en�. Rustik�ln� katastr dorazil do v�de�sk�ch ��ad� roku 1748, ale po mnoha st�nostech byl do t�� let p�epracov�n. Revize byla provedena roku 1750, ve stejn� dob� byly zah�jeny pr�ce na katastr�ln�m soupisu dominik�ln� p�dy. Oba �koly byly dokon�eny zhruba ve stejnou dobu, roku 1757. Vznikl tak impozantn� celek zn�m� jako "terezi�nsk� katastr.� V�ce se do�tete v knize na stran�ch 155 � 165. Ve 12 kapitol�ch zaj�mav� publikace najdete je�t� spoustu dal��ch informac� o obdob� vl�dy Marie Terezie 1740 � 1780, kter� p��mo nebo nep��mo souvisej� se za��tkem katastru nemovitost�. Dozv�te se, jak vypadal terezi�nsk� sv�t a terezi�nsk� monarchie a to pro pochopen� souvislost� a cel� problematiky nen� na �kodu v�d�t.

(ps)

Citace: TAPI�, V. L.: Marie Terezie a Evropa, Od baroka k osv�censtv�, Mlad� fronta, 1997, 1. vyd�n�, 400 s.