Ing. Martin Vrba, ústřední ředitel Státního pozemkového úřadu, uvedl: „Nová koncepce pozemkových úprav se na základě této strategie ubírá směrem, který si klade za cíl zaměřit se na aktivity napomáhající snižovat v krajině dopady povodní i sucha s dlouhodobým účinkem. Proto byly počátkem roku 2019 ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Českou zemědělskou univerzitou v Praze představeny nové principy pozemkových úprav v podmínkách adaptace krajiny na změnu podnebí.“
Jedná se zejména o návrhy a dimenzování opatření na budoucí klimatické podmínky, vodní režim v krajině, řešení pozemkových úprav v několika na sebe navazujících katastrálních územích najednou, vytváření systému polyfunkčních prvků, využívajících synergii při ochraně krajiny před suchem, povodněmi a erozí a v neposlední řadě prioritní řešení lokalit v oblastech postižených suchem.
„Abychom naplnili tyto principy, je nutné realizovat řadu kroků, mezi něž patří změna prováděcí vyhlášky č. 13/2014 Sb. v návaznosti na novelu zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, aktualizace Metodického návodu k provádění pozemkových úprav, zpracování Studie klimatických charakteristik pro účely dimenzování prvků PSZ a posouzení projektových dokumentací pro realizaci vodohospodářských staveb,“ doplnil Martin Vrba.
Dalším zásadním dokumentem přinášejícím nové přístupy při řešení pozemkových úprav je materiál „Plán opatření pro řešení sucha prostřednictvím pozemkových úprav a adaptací hydromeliorací v horizontu 2030“, který představilo MZe na konci června 2020. V kontextu tohoto materiálu by do budoucna měly být v pozemkových úpravách podrobněji vyhodnocovány i stavby sloužící k odvodnění a tam, kde to půjde, přebudovány v takzvané regulační systémy, které v období sucha vodu naopak zadrží a zpřístupní ji tak tamní flóře a fauně.
Novodobé pozemkové úpravy probíhají na území České republiky již téměř třicet let. Za tuto dobu byla pozemkovými úpravami vyřešena zhruba třetina výměry zemědělského půdního fondu a v krajině následně vybudováno více než 3,5 tisíce kilometrů víceúčelových cest, stovky dalších liniových opatření sloužící zejména ke zvýšení protierozní a protipovodňové ochrany jako jsou např. protierozní meze, průlehy a protipovodňové příkopy a hráze, zrealizováno bylo také velké množství vodních nádrží, rybníků a mokřadů i rozsáhlé plochy opatření ke zvýšení ekologické stability krajiny zejména v podobě ÚSES.
Plánované náklady na činnosti v pozemkových úpravách (návrhy, realizace PSZ a další související činnosti) pro období 2021 – 2025 jsou ve výši 13 miliard korun.
