Dotaz:
   Náležitosti ZPMZ a GP - žádost o výklad
    Při měření v terénu pro účely GP na rozdělení pozemku jsme zjistili chybné geometrické a polohové určení hranic pozemků v souboru geodetických informací katastru nemovitostí (SGI). Vlastníci nemovitostí písemně do protokolu potvrdili, že zaměřené hranice nemovitostí jsou nesporné, a neměnili je. Předmětné hranice pozemků jsou v terénu stabilizovány obvody staveb (velmi staré budovy) a drobných staveb (zdi a oplocení). Pro úplnost doplňujeme, že v katastrálním území je katastrální mapa vedena jako DKM.
    KÚ požaduje, aby jak v náčrtu ZPMZ, tak i v grafickém znázornění GP, byly hranice, jejichž geometrické a polohové určení se navrhuje k opravě, zakresleny velmi tlustou čarou.

Žádáme o Váš výklad:
    1. Je tento požadavek KÚ (spojený s požadavkem uvést v GP do výkazu dosavadního a nového stavu KN i všechny parcely dotčené opravou) oprávněný, tedy v souladu s katastrálním zákonem a prováděcí vyhláškou?
    2. Jaké mají být náležitosti ZPMZ z hlediska obsahu, rozsahu a formy náčrtu a výpočtu výměr dosavadního stavu (před a po navrhované opravě) a návazně jaké mají být náležitosti grafického znázornění GP z hlediska výkazu dosavadního a nového stavu k opravě navržených parcel?
    Zastáváme názor, že požadavek KÚ není oprávněný a zdůvodňujeme jej takto:
    * Značka velmi tlusté čáry (odst. 16.5 písm. b přílohy vyhlášky) je vyhrazena pouze pro kresbu nového stavu hranice nemovitosti (kresbu příslušné hranice parcely v náčrtu ZPMZ a v grafickém znázornění GP). Nezměněné hranice nemovitosti, byť je jejich geometrické a polohové určení (a kresba příslušné hranice parcely v katastrální mapě) navrženo k opravě, nejsou a nemohou být novým stavem hranice nemovitosti. A to proto, že právě svými hranicemi je nemovitost na zemském povrchu určena.
    * Z účelů, pro něž se podle § 19 odst. 1 platného znění katastrálního zákona a § 62 prováděcí vyhlášky GP vyhotovují, vyplývá, že podle § 46 odst. 4 vyhlášky předepsanou dokumentací pro provedení opravy geometrického a polohového určení v SGI je dokumentace zeměměřické činnosti, tedy ZPMZ. Pro provedení opravy vyhláška GP nepředepisuje a nebýt změny nemovitostí, GP by se nevyhotovoval.
    * Geometrické a polohové určení dosavadních a nových hranic nemovitostí je v GP vyjádřeno souřadnicemi. Tomu odpovídající kresba polohopisu hranic parcel dosavadního a nového stavu pozemků by měla proto být v grafickém znázornění vyjádřena jedním a jen jedním způsobem. Polohopisnou kresbu v katastrální mapě chybně zobrazených parcelních hranic a odpovídající chybné geometrické a polohové určení nelze považovat za dosavadní stav nemovitostí, který by měl být měněn právní listinou, k níž bude GP přiloženou technickou listinou. Proto obsahem grafického znázornění GP nemají být čáry (se dvěma příčnými škrty) parcelních hranic chybně zakreslených v katastrální mapě.
   
    Děkujeme za Váš výklad a věříme, že se jím ve prospěch věci sjednotí velmi různá praxe jak v okresech tak v krajích.
    S pozdravem
         Ing. Jiří Huráb, ředitel společnosti Geodézie ČR, s.r.o.
   17. dubna 2000  

K Vašemu dotazu sdělujeme:
    § 46 odst. 4 vyhlášky č. 190/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 179/1998 Sb., (dále jen "vyhláška") stanoví, že týká-li se návrh (na opravu chyby) geometrického a polohového určení (nemovitosti), musí být doložen výsledky zeměměřických činností. To vůbec neznamená, že vždy musí jít o novou zeměměřickou činnost, protože k chybě v KN (dále jen "katastr") mohlo dojít nesprávným zobrazením do katastrální mapy na podkladě správného výsledku zeměměřické činnosti, např. při zobrazování mapy pořízené podle správných výsledků nového mapování či dřívějšího správného GP nebo při přepracování mapy do digitální formy; v takovém případě lze chybu prokázat s použitím jen výsledků dřívějších zeměměřických činností. Pokud je nová zeměměřická činnost k posouzení možné chyby nezbytná, musí její rozsah být takový, aby chybu prokázal a ta mohla být zcela opravena. Výsledkem není GP (dále jen "plán"), ale záznam podrobného měření změn (dále jen "ZPMZ") s náležitostmi podle bodu 17 přílohy k vyhlášce. Pro které účely se zhotovuje plán je stanoveno v § 62 odst. 1 vyhlášky a oprava chyby zde uvedena není [písm. c) nelze použít, protože nejde o změnu hranice pozemku v terénu, ale o změnu zákresu parcely v katastrální mapě], a již proto by měl KÚ potvrzení takového plánu odmítnout.
    Návrh na opravu chyby lze doložit samostatným ZPMZ nebo jej lze spojit v jednom ZPMZ s vlastním obsahem plánu (navazující změnou) ve dvou rozlišených částech, kde v jedné budou údaje potřebné k opravě chyby (náčrt, výpočty, seznam nových souřadnic bodů se zachováním očíslování a výkaz BPEJ) a ve druhé to, co se týká vlastní změny; zápisník může být společný. Dosavadní stav katastru, tj. v první části chybný a ve druhé opravený, se zakreslí tenkou plnou čárou s vyznačením jeho další neplatnosti škrty a navrhovaný nový stav, tj. v první části opravený a ve druhé dále měněný, se zakreslí velmi tlustou plnou čárou, když ta má v každé z částí jiný význam. Plán a jeho náležitosti pak vycházejí z opraveného stavu.
         Ing. Sehnal a Ing. Boudný,  odbor legislativy a metodiky KN (ČÚZK)

---

Server Zeměměřiče	Odpovědi a dotazy poštou