GIS - SEČ 2000,
Otázky k diskusnímu stolu na téma "Aktuální problémy KN"
   1. Není asi žádným tajemstvím, že zákony a vyhlášky vztahující se k problematice zeměměřictví a katastru (zákon č. 200/1994 Sb., zákon 1992 Sb., vyhláška č. 190/1996 Sb.) jsou podrobovány kritice. Je poukazováno na nelogičnost i přímo chyby, zastaralost, omezenost těchto normativů. - Jak je postupováno při návrhu uplatňování změn v těchto případech? - Jak jsou do procesu návrhů změn zapojovány další složky veřejného života a odborné sféry? - Jak jsou akceptovány případné připomínky k obsahu právních norem zeměměřictví a katastru, které jsou vznášeny? - Jak je na jednotlivé návrhy pocházející mimo oblast působnosti ČÚZK reagováno, odpovídáno? - Je pravdou, že návrhy znění změn nebyly zveřejněny a jsou pro i pro širší odbornou veřejnost úplně neznámou záležitostí (např. novela zákona č. 344/1992 Sb.)?  

Odpověď k otázce č. 1
   Neztotožňuji se s úvodním tvrzením v textu otázky č. 1. Za 6,5 roku mého působení ve funkci místopředsedy ČÚZK jsem rozhodně nezaznamenal žádnou významnou kritiku katastrálního zákona, zeměměřický zákon byl kritizován prakticky jedinou skupinou odborné veřejnosti sdruženou ve spolku s názvem Komora geodetů a kartografů, a když jsme před nyní projednávanou novelizací tohoto zákona tento spolek oslovili s žádostí o konkrétní připomínky k našemu návrhu změn, dostali jsem jen několik méně významných připomínek. Z toho dovozuji, že tato jediná zřetelná kritika byla spíše účelová a sledovala jiné cíle. Ve vyhlášce č. 190/1996 Sb., která je jedním z nejpodrobnějších prováděcích předpisů v ČR, byla kritizována úprava problematiky digitálních map a některá dílčí ustanovení ke geometrickým plánům. Ani náš úřad není s dnešním stavem spokojen, ale lepší komplexní popis řešení této problematiky se dosud nepodařilo vytvořit ani kritikům ani kritizovaným úředníkům. Ve srovnání s jinými úseky státní správy však legislativa zeměměřictví a katastru dopadá v celku dobře a snese srovnání s právními úpravami v členských zemí EU. V evropském kontextu je naše právní úprava přijímána velmi pozitivně, což máme opakovaně ověřeno z jednání evropských organizací CERCO (zeměměřictví) a WPLA (katastr).
  
   Příprava a projednání návrhů změn právních předpisů je upravena Legislativními pravidly vlády ČR a další projednání Jednacím řádem PS PČR a Jednacím řádem Senátu PČR. V souladu s těmito dokumenty je postupováno, tazatel si je může snadno opatřit např. stažením z www stránek těchto institucí.
  
   Složky měla Národní fronta a ta se naštěstí v prosinci 1989 rozpadla. Žádná vláda od té doby neměla ve svém programu žádné organizované zapojování "složek veřejného života a odborné sféry" do legislativního procesu. ČÚZK postupuje v souladu s výše uvedenými procesními předpisy a při prvotní formulaci návrhů změn vychází ze svých poznatků a z poznatků katastrálních úřadů a inspektorátů. Občasné podněty z odborné sféry patří do skupiny poznatků ČÚZK a jsou brány při přípravě návrhů novel v úvahu. V některých případech návrhů změn, např. technické změny ve vyhlášce 190/1996 Sb., byly před předložením do legislativního procesu konzultovány např. odborníky z komerční sféry pro oblast geometrických plánů. ČÚZK jistě není jediným adresátem podnětů a připomínek, tyto bývají často uplatňovány i v zákonodárných sborech.
  
   O připomínkách lze obecně říci jen tolik, že některé akceptovány jsou, jiné ne. To platí jak o podnětech před zahájením legislativního procesu, tak o připomínkách v rámci legislativního procesu.
  
   Jak jsem už uvedl, je vznášeno velmi málo věcných a srozumitelně formulovaných návrhů od odborné veřejnosti, reakce je rozdílná, některé náměty jsou např. součástí podání podnětů k řešení konkrétních situací (přezkumná řízení, stížnost apod.) a jsou tedy bez přímé vazby na přípravu návrhů novel předpisů. Takový navrhovatel je potom většinou při vyřízení své věci informován, že jeho námět byl postoupen příslušnému odbornému útvaru k využití při příští novelizaci předpisu. Náměty z připomínkových řízení jsou vypořádávány způsobem popsaným v legislativních pravidlech, které až na výjimky nepředpokládají zpětnou reakci vůči navrhovateli a navrhovatel se sám musí přesvědčit v upraveném textu a v popisu vypořádání připomínek, jak s jeho připomínkami bylo naloženo.
  
   Tím se dostávám k poslední podotázce. Návrh byl zveřejněn na www stránkách ČÚZK, po předložení do sněmovny bylo znění po úpravách provedených vládou dostupné na www stránkách sněmovny a průběžně doplňováno všemi ve sněmovních orgánech vznesenými pozměňovacími návrhy a obdobně tomu bylo i po předání do Senátu. Pokud taková míra dostupnosti této předlohy někomu nestačí, nemohu mu pomoci.
   

Odpovídal: Karel Večeře, místopředseda ČÚZK, GIS - SEČ 2000, Otázky k diskusnímu stolu na téma "Aktuální problémy KN"

---