GIS - SEČ 2000,
Otázky k diskusnímu stolu na téma "Aktuální problémy KN"
   2. Je obecně známou skutečností, že armády ČR pořizuje tzv. DMÚ 25, digitalizací topografických map 1:25000. Obdobně v resortu zeměměřictví (působnosti ČÚZK) je prováděna digitalizace map 1: 10 000, tzv. ZABAGED. Některé zveřejněné rozbory poukazují na značnou podrobnost a shodnost obou těchto produktů. - Proč je za státních prostředků podporována a jak je zdůvodněna duplicita provádění těchto prací? - Proč v uvedených otázkách není prakticky zajištěna žádná reálná spolupráce, vzájemná slučitelnost výsledných produktů, která by zamezila duplicitnímu vynakládání společenských produktů? - Jsou odborné či jiné technické důvody tak závažné a takovou případnou překážkou k tomu, aby takové duplicity byly zdůvodněny či co nejdříve zastaveny? - Jaké účinné kroky a v jakých termínech se chystají a provedou v dané záležitosti? V obou případech (TM 1:25 000 alias DMÚ25, ZM 1 : 10 000 alias ZABAGED) se jedná o státní mapové dílo podle platných předpisů. Za předpoklad, že i pro AČR platí zákony, právě zákon o zeměměřictví plně podporuje možné oboustranné poskytnutí získaných dat. Je těžké předpokládat, že důvody utajení nebo rozdílného souřadnicového systému by byly a jsou rozhodující pro zdůvodnění duplicitních prací. Topografické a základní mapy je možné prakticky veřejně získat. Podle platných předpisů by se tato díla měly poskytovat pro potřebu výkonu státní správy bezúplatně.  

Odpověď k otázce č. 2
   ČÚZK zahájil řešení této otázky v roce 1994 v souvislosti s přijetím zákona o zeměměřictví. První výsledek se projevil v nařízení vlády ČR 116/1995 Sb. v podobě ustanovení, které omezuje užití vojenských topografických map pro veřejné účely do roku 2005, neboť z dikce tohoto vládního nařízení jsou určeny pro obranu státu. Otázka vynakládání prostředků na obranu státu je věcí Ministerstva obrany ČR, využití podkladů resortu ČÚZK bylo MO nabídnuto.
   Textu druhé podotázky nerozumím, vzájemná slučitelnost výsledných produktů by asi žádné prostředky nešetřila, když by tato dvě díla nezávisle vznikla. Asi by to zjednodušilo život uživatelům obou produktů. Co autor otázky myslí "duplicitním vynakládání společenských produktů", opravdu nevím, myslel-li prostředky, pak musím říci že žádné "společenské prostředky" nemáme a myslel-li prostředky státního rozpočtu, pak by měl otázku položit spíše Ministerstvu obrany ČR. Podle mých znalostí by se dozvěděl, že Topografická služba AČR připravuje se Zeměměřickým úřadem v Praze postup využití společného sběru dat pro aktualizaci DMÚ-25 a ZABAGED. Protože sběr dat patří k nejnáročnějším fázím aktualizace databází, mělo by to přinést významné úspory. Na další část otázky už nevidím důvod reagovat. Pouze k závěrečné větě bych rád upozornil tazatele, že právní předpis, který by zakládal bezúplatné poskytování státního mapového díla pro potřebu výkonu státní správy, neznám a dovoluji si tímto tazatele požádat, zda by mi jej pomohl identifikovat, neboť bych rozhodně nechtěl porušovat obecně závazné právní předpisy. Také neznám žádný případ, že by kontrolní orgán shledal neoprávněné použití rozpočtových prostředků, když některý státní orgán zaplatí za užití státního mapového díla.
   

Odpovídal: Karel Večeře, místopředseda ČÚZK, GIS - SEČ 2000, Otázky k diskusnímu stolu na téma "Aktuální problémy KN"

Citovanou otázku ze Seče jsme položili počátkem února t.r. také náčelníkovi Geografické služby, plukovníku ing. K. Radějovi, CSc., který nás navíc upozornil, že armáda začala s řešením databáze dat dříve než ČÚZK a že měřítko 1 : 25 000 bylo a je pro ČÚZK nepoužitelné. Byla však ustavena meziresortní komise (zástupce náčelníka geografické služby, ředitel ZÚ), která se zabývá např. vyhnutí se duplicitním činnostem. Významná spolupráce se nalezla především v oblasti sběru dat - koordinace v oblasti leteckého měřického snímkování a spolupráce se správci těchto dat. Zde dochází k úsporám značným. Vojenské mapové podklady mohou pro svoji potřebu využívat různé organizace. Nejznámější je asi edice turistických map KČT. Došlo i ke zneužití vojenských mapových podkladů a k následnému sporu, který však skončil mimosoudní dohodou a splátkovým kalendářem na asi 4,5 milionu korun. V AČR existuje ceník pro digitální i analogová data, pro komerční účely a i pro výkon státní správy. Vojenské mapy od roku 1990 již nejsou tajné. Pro civilní využití byla vydána směrnice na odtajnění, určující údaje, které musí být odstraněny. Nejde o utajování topografickou službou, ale o nepublikování dat, která AČR získává od různých správců, kteří nemusí mít zájem na zveřejnění (např. údaje o produktovodech, elektrickém vedení...).

---