V Národním technickém muzeu se koná nová výstava Jak se měří svět. Zhlédnout ji můžete až do konce února 2022. Výstava představuje staré a současné přístroje: dalekohledy, sluneční i astronomické hodiny, teodolity, námořní sextanty, nivelační přístroje, totální stanice, fotogrammetrické komory, pasážníky, délkové etalony, navigační stanice GPS a mnoho dalších.
Je vystaveno více jak dvě stě přístrojů a pomůcek z astronomie a zeměměřictví od 16. století do současnosti.
Mezi prezentovanými předměty je několik unikátů: sextant Josta Bürgi a teodolit Heinricha Stolle z doby Rudolfa II., zrcadlový sextant z majetku císaře Napoleona I., chronometr objevitele komety Wilhelma von Biely, první teodolit světa se skleněným kruhem Duplex, český nejvýznamnější astronomicko-geodetický přístroj 20. století – cirkumzenitál nebo meteorická komora, která jako první na světě fotografovala pád meteoritu.
Sextant Josta Bürgi byl vyroben kolem roku 1600. Tento nejpřesnější přístroj z doby před vynálezem dalekohledu měřil úhlové vzdálenosti hvězd. Pochází z dílny J. Bürgi v Praze, hodináře a mechanika na dvoře Rudolfa II. Pozoroval s ním i slavný Johannes Kepler, autor zákonů o pohybu planet. Dnes je tento sextant národní kulturní památkou.
Renesanční teodolit Heinricha Stolle pochází z doby kolem roku 1610. Je to jeden z nejstarších dochovaných teodolitů na světě vedle dvou Habermelových „pražských“ teodolitů z konce 16. století. Kromě hlavní funkce měření vodorovných a svislých úhlů, sloužil k výpočtu goniometrických funkcí (sinus, cosinus, tangens, secans). A také jako sluneční hodiny. Teodolit vyrobil H. Stolle, pražský hodinář na dvoře císaře Rudolfa II. a společník Josta Bürgi.
Zrcadlový sextant sestrojil Matthew Berge z Londýna kolem roku 1800. Díky uložení ve stativu s třínožkou tvoří neobvyklý a unikátní komplet. Sextant byl majetkem císaře Napoleona I. Jeho topografická kancelář byla vybavena kresličskými potřebami a měřickými přístroji, které se však při tažení v Německu v roce 1813 ztratily. Sextant získal jako válečnou kořist ruský důstojník, od něhož byl zakoupen českými stavy pro pražskou polytechniku. Roku 1976 byl jako součást rozsáhlé sbírky přístrojů předán do NTM.
Cirkumzenitál je původní český přístroj na současné měření zeměpisné délky a šířky metodou pozorování stejných výšek hvězdy nad obzorem. Vyvinuli jej prof. František Nušl, ředitel hvězdárny na Ondřejově u Prahy, a její zakladatel Josef Jan Frič, majitel továrny na přesné přístroje. Jejich nejslavnější třetí model byl vyroben v roce 1922 po více než dvaceti letech vývoje. Jedná se také o náš nejvýznamnější astronomicko-geodetický přístroj 20. století.
via NTM
úvodní foto cirkumzenitál z observatoře Pecný, Wikipedia
