(Pokračování z minulého čísla)

Kvalitativní vyplňování ploch při tvorbě vlastnické mapy (M. Votoček) bylo téma předposledního dopoledního referátu. Obvyklý způsob zobrazení vlastnictví parcel v digitální mapě je jejich vyplnění barvou, případně vzorem. Pokud se jedná o zvýraznění parcel několika málo vlastníků, není problém najít pro každého vlastníka vhodný odstín barvy. Někdy je ale nutné zvýraznit vlastnictví všech vlastníků v dané lokalitě a potom je obtížné (a leckdy i nemožné) najít dostatečný počet lidským okem rozeznatelných odstínů. Tato situace nastává například při zpracování KPÚ, kdy se vytváří vlastnická mapa zobrazující stav před zahájením úprav a mapa návrhu nové parcelace. Autor zkoumal možnosti zvýraznění plochy šrafováním nebo lemováním hranice. Také hledal algoritmus, který by vytipoval plochy (např. úzké dlouhé cesty), pro něž je šrafování a olemování nevhodné.

Následovalo Využití systému KOKEŠ při obnově SGI přepracováním KM (J. Jurka). Pod pojmem obnova SGI přepracováním se rozumí vektorizace rastrových souborů KM a map dřívějších pozemkových evidencí. Tyto rastrové podklady se získávají skenováním příslušných grafických podkladů podle »Prozatímních pokynů pro skenování katastrálních map a map dřívějších pozemkových evidencí, ČÚZK, č.j. 4669/1993-22«. Vlastní obnovu lze rozdělit do několika etap: 1) transformace rastrových souborů, 2) vlastní vektorizace obsahu mapy, 3) kontrolní práce a zpracování srovnávacího sestavení. K transformaci rastrů lze v systému KOKEŠ využít různé lineární i nelineární transformace. Pro účely obnovy SGI se nabízí afinní, případně projektivní transformace. Je možné využít též Jungovu vyrovnávací transformaci nebo projektivní transformaci po částech. Pro tvorbu souvislého zobrazení v lokalitách katastrálních map měřítka 1 : 2 880 je k dispozici speciální nadstavba pro výpočet identických bodů s využitím bikubického plátu. Nezanedbatelnou výhodou všech výše uvedených transformací je možnost okamžitého zobrazení transformovaného rastru ještě před jeho fyzickým přerastrováním.

Pro vlastní vektorizaci obsahu mapy lze využít nadstavbu EXPERT, která byla vytvořena pro tvorbu mapy dle předepsaného popisu a výměnný formát takovým předpisem bezesporu je. Kresbu pak uživatel tvoří na základě slovního popisu jednotlivých prvků mapy (hranice parcel plná, vnitřní kresba, parcelní číslo atd.) i bez znalosti konkrétní technologie. V rámci vektorizace se také doplní chybějící parcely ze starších grafických podkladů. Ty se transformují po blocích na nejbližší identické body podobnostní transformací. Kromě standardního postupu transformace lze blok podsunout podobně jako při ruční práci s průsvitkami. Tyto zásahy přitom nemají vliv na původní rastrová data - na disk se ukládají jen tzv. masky rastrů a jejich souřadnicová připojení.

Pro srovnávací sestavení se vyhotoví koncept DKM, který vychází z digitalizované katastrální mapy a hromadně se vypočtou výměry parcel. Srovnávací sestavení, které nabízí systém KOKEŠ, je tzv. poloautomatické s nutností identifikace původních a nových parcelních čísel. Tento postup podporuje (na rozdíl od jiných produktů) tzv. celočíselné přečíslování parcel do jedné číselné řady v rámci obnovy. Dílčí zpracování jednotlivých parcel se děje postupným zpracováním jednotlivých LV.

Následoval příspěvek Vektorová Základní mapa ČR 1 : 50 000 odvozená ze ZABAGED (J. Bořkovcová, M. Křížek) a Možnosti převodu autorských originálů geomorfologického členění ČR z měřítka 1 : 100 000 do 1 : 200 000 (J. Utíkalová).

Předposlední téma ISKN ve vazbě na IS veřejné správy mělo jen tři referáty: KÚ - významný prvok obsahu štátných mapových diel (D. Fičor), Kódovanie a využívanie druhov pozemkov z pohľadu KN, polnohospodárstva a životného prostredia (L. Hudecová, M. Hájek) a 3-D katastr nemovitostí - aspekty nové vize (M. Huml), kde autor poukazuje na významný nárůst zájmu o využití prostoru nad i pod zemským povrchem, který se stává v oblastech s intenzivní investiční aktivitou podnětem k úvahám o definování zcela jednoznačného, jak právního, tak i současně prostorového určení objektů, které buď jsou a nebo z hlediska perspektivy by mohly být předmětem evidování v KN. Až dosud je rozsah předmětu, k němuž se určují právní vztahy, definován svislým průmětem jeho hranic do zobrazovací roviny, tedy 2-D zobrazením v platné KM. Je zde proto velmi obtížné exaktně definovat právní vztah k nemovitostem v různých vertikálních pozicích při jejich společné kompozici ve 2-D prostoru. Příspěvek pojednával o základních technických aspektech této vize i v kontextu s odpovídajícími právními vztahy. Autorovi se zdá reálné, že v budoucnosti se mohou na KÚ objevit výše naznačené problémy při zápisech právních vztahů, zvláště pokud nastanou v průběhu příštích let jisté legislativní změny, vedoucí k povinnosti vést odpovídajícím způsobem polohové určení nemovitosti tam, kde vyjádření ve 2-D prostoru není jednoznačné. Stručně příspěvek pojednal i o reálných možnostech zavedení třetího rozměru do SGI operátu KN.

Závěrečným středečním tématem, které uvedl referát Mapování antropogenních změn krajiny v poddolovaných oblastech (M. Mulková), byla Kartografie, krajina a společnost. Kolektiv autorů připravil příspěvek Mapa prírodnej krajiny a krajinnej pokrývky Slovenska (J. Oťaheľ, J. Pravda, J. Feranec, K. Husár, T. Cebecauer). Dozvěděli jsme se, že: »Súčasná krajina je výsledkom pôsobenia prírodných podmienok a spoločenského vplyvu. Jej poznanie predpokladá identifikáciu reálneho využitia, ktoré reprezentuje krajinná pokrývka a prírodného zloženia. Tieto údaje sa spracovali do dvoch tematických mapových vrstiev (prírodná krajina a krajinná pokrývka) a spolu s topografickým podkladom tvorili základ zostavenej mapy. Najdôležitejším kartografickým prínosom je grafické vyjadrenie prieniku dvoch areálových (tematických) vrstiev mapy kombináciou štruktúrnych asociatívnych grafických vzoriek a farebných odtieňov, počítačové spracovanie grafických vzoriek (najmä s nepravidelným usporiadaním) a počítačové spracovanie podkladov. Integrácia údajov o prírodnej krajine a krajinnej pokrývke do jednej mapy poskytuje obraz o pôvodnej, ale aj vplyvom človeka zmenenej krajine. Zostavená mapa je efektívnym nástrojom hodnotenia vývoja, stability, spôsobov využitia, heterogenity a zmien krajiny«.

I další příspěvek Monitorovanie zmien vysokohorskej krajiny Nízke Tatry metodami digitálnej fotogrametrie (J. Cernansky) byl ze Slovenska.

Netradičně pojatý referát Mapy kolem nás (P. Skála) přinesl oživení v sále. DJ Skála představil svoji audioshow s písničkami o mapách a o zeměměřictví od Rangers, Wericha, Šimka, Prokopa, Vyčítala, Zagorové, Žbirky, Třešňáka, Kotvalda a Hegerové. V těsných lavicích posluchárny se nikdo neroztančil, avšak dětským sborem zpívaná píseň »Skálo, skálo, skálo, proč je lásky málo« roztleskala i některé notoricky podřimující posluchače.

Folklórní nádech mělo i Kartografické vyjádření míry slezské identity na základě srovnání mentální mapy Slezska s mapou slezské národnosti (J. Kaňok). Mentální mapa Slezska zde byla chápána jako kartografické vyjádření představ člověka o geografickém prostoru. Respondentům byla předložena mapa širšího území než byl očekávaný výsledek. Do této mapy 920 (!) respondentů vymezovalo historickou část Slezska na území ČR. Mentální mapy respondentů a konečná mentální mapa Slezska se zpracovávala pomocí programů ARC/INFO a ArcView a podle pravidel objektivního sestrojování stupnic. Ve vystoupení byly předvedeny a srovnávány mapy »Mentální mapa Slezska« a »Slezská národnost v roce 1991«. Tříletý výzkum byl završen vydáním knihy »Vědomí slezské identity v mentální mapě«.

Závěrečný referát měl název Digitální krajinná mapa a její využití(J. Kolejka).

Dokončení příště

vyvěšeno: 5.února 2002

---

Z časopisu Zeměměřič č. 1+2/2002.