Otázky z obecné části zkoušky byly rozděleny do 3 "košů". Otázky byly a jsou neveřejné. Zveřejňujeme rekonstrukci otázek podle toho, jak zazněly u zkoušek a jak si je poznačili žadatelé do svých příprav.

PRVNÍ "KOŠ"

1. Katastrální zákon, základní ustanovení, vymezení pojmu "katastr nemovitostí ČR", předměty evidování, obsah katastru, základní znalosti prováděcí vyhlášky.
2. Povinnosti vlastníků a jiných oprávněných, obcí a státních orgánů podle katastrálního zákona.
3. Závaznost údajů a veřejnost katastru, poskytování údajů z katastru včetně dálkového přístupu.
4. Porušení pořádku na úseku katastru.
5. Zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, základní ustanovení, práva evidovaná v katastru, zásady provádění zápisů, základní znalosti prováděcí vyhlášky.
6. Zákon o zeměměřických a katastrálních orgánech, základní znalosti.
7. Působnost ČÚZK, ZKI, KÚ a ZÚ.

DRUHÝ "KOŠ"

1. Zeměměřický zákon a jeho prováděcí vyhláška - základní znalosti, porušení pořádku na úseku zeměměřictví.
2. Vymezení zeměměřických činností, zeměměřické činnosti ve veřejném zájmu a pro vlastní potřebu.
3. Práva a povinnosti při výkonu zeměměřických činností, vstup na nemovitosti.
4. Zřizování a umisťování měřických značek, signalizačních a ochranných zařízení bodů bodového pole, náhrada za majetkové újmy a omezení vlastníků nemovitostí.
5. Struktura a správa bodových polí, poskytování údajů o bodech, oznamování změn.
6. Členění, správa, obsah a užití státních mapových děl. Standardizace geografického názvosloví.
7. Tato otázka nebyla během březnových zkoušek vylosována
8. Udělení, zánik a odejmutí úředního oprávnění k ověřování výsledků zeměměřických činností, práva a povinnosti fyzické osoby s úředním oprávněním.

TŘETÍ "KOŠ"

1. Právní předpisy, které upravují občanské právo, správní právo, stavební právo, správu území a správní orgány. Základní obsah těchto předpisů.
2. Územní plánování, ustanovení stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů, týkající se stavebního a kolaudačního řízení a dělení a scelování pozemků.
3. Územní řízení (umisťování staveb, účastníci územního řízení, podklady a náležitosti územního rozhodnutí).
4. Stavební řízení (účastníci stavebního řízení, podklady a náležitosti stavebního povolení, povolení stavebních úprav).
5. Dokumentace skutečného provedení stavby.
6. Ochrana zemědělského a lesního půdního fondu.
7. Základní ustanovení zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech.

Seznam 85 předpisů a doporučené odborné literatury naleznete na Webu Zeměměřiče.

Praha, 14. 3. 2002: Historická událost v dějinách našeho oboru se odehrála v zasedací místnosti ČÚZK v Praze, kde se po několika letech obnovily zkoušky odborné způsobilosti. Začněme ale pěkně popořadě.

Písemnou žádost o udělení úředního oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřických činností (dále jen "úřední oprávnění") si podaly fyzické osoby (dále jen "žadatel") na ZKI, v jehož působnosti mají místo trvalého pobytu. Jestliže žadatel nemá trvalý pobyt na území ČR, podává žádost na ZKI v Praze. Žádost o udělení úředního oprávnění (dále jen "žádost") musí splňovat podmínky stanovené v § 15 vyhlášky č. 31/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "vyhláška"). Příslušný ZKI žádost zaevidoval a zaslal ji ČÚZK (dále jen "Úřad"). Po doručení žádosti Úřad žadatele vyrozuměl o přijetí žádosti a současně s tímto vyrozuměním zaslal žadateli i tematické okruhy zkušebních otázek. Konkrétní otázky, které přinášíme v tomto čísle, žadatelé neznali. V případě, že žádost neobsahovala vyhláškou stanovené náležitosti, vyzval Úřad žadatele, aby nedostatky v žádosti ve stanovené lhůtě (zpravidla 1 měsíce) odstranil a svým rozhodnutím přerušil Úřad správní řízení. Současně žadatele poučil o tom, že v řízení o žádosti nebude pokračovat a lhůta podle § 14a odst. 1 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zeměměřický zákon") neběží až do té doby, než budou nedostatky žádosti odstraněny a v řízení bude pokračováno.

Členy odborné zkušební komise pro udělení úředního oprávnění (dále jen "zkušební komise") jmenuje a odvolává předseda Úřadu ze zaměstnanců Úřadu, popřípadě dalších orgánů zeměměřictví a katastru, jakož i z odborníků z vysokých škol a z praxe. Seznam možných členů zkušební komise je k nahlédnutí u Úřadu. Zkušební komise mají lichý počet členů a jsou nejméně tříčlenné. Předseda zkušební komise je volen ostatními členy na jejím jednání. Činnost zkušebních komisí organizačně a administrativně zajišťuje personální odbor Úřadu. Předseda Úřadu jmenuje na každé zkušební období v závislosti na počtu žadatelů a druhu žádostí o udělení úředního oprávnění členy a náhradníky potřebného počtu zkušebních komisí.

Zahájení březnové zkoušky má asi dvacetiminutové zpoždění. Uchazeči jsou pozváni do zkušební místnosti a předsedající Seik připomíná, že zkoušky by měly napomoci ke zvýšení kvality a vážnosti zeměměřického inženýra, neboť dosavadní období udělování oprávnění na základě dobrozdání vedlo k určité degradaci vážnosti i znalostí zeměměřických odborníků.

Zkouška se musela podle zkušebního řádu konat nejpozději do 6 měsíců ode dne doručení písemné žádosti ZKI. Úřad vyrozuměl žadatele nejméně 30 dnů před konáním zkoušky o termínu a místě jejího konání a případně mohl i vyzvat žadatele, aby nejpozději u zkoušky předložil některý z výsledků zeměměřických činností, uvedený v přehledu podle § 15 odst. 4 vyhlášky.

Zkouška se skládá v českém jazyce a je ústní. Její průběh a vyhlášení je veřejné. Zkouška se člení na část obecnou, zvláštní a obhajobu žadatelem samostatně zpracovaného výsledku zeměměřické činnosti, žádá-li o úřední oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. a) a b) zeměměřického zákona. Zkouška se koná před zkušební komisí a je zahájena ověřením totožnosti žadatele, které provedl předseda zkušební komise. Zkouška trvá zpravidla nejdéle 90 minut; navíc může žadatel u každé části zkoušky využít 15 minut na přípravu ve zkušební místnosti poté, co si vylosoval otázky. Po dobu přípravy může žadatel používat právní předpisy. V případě, že žadatel žádá o udělení více druhů úředního oprávnění, zkouška z obecné části se skládá pouze jednou.

Žadatel si losuje 3 otázky z obecné a 3 otázky ze zvláštní části zkoušky vztahující se k požadovanému úřednímu oprávnění. U každé otázky může být dosaženo maximálně 10 bodů.

Zkouška byla tedy rozdělena na dopolední - obecnou část a odpolední - zvláštní část zkoušky. Žadatelé si hned ráno vylosovali své pořadí. Těsně před zkouškou si tahali ze tří obálek vždy po jedné otázce z tzv. tří košů (okruhů). Během 15 minutové přípravy mohli "na potítku" používat donesené pomůcky právního charakteru. Následovala zkouška - asi půlhodinový pohovor nad vylosovanými otázkami.

Pro odpolední část se komise rozdělila do tří subkomisí dle jednotlivých typů oprávnění a zkoušela i v jednací místnosti ZKI a v pracovně ředitele ZKI. Zkušební komise na své ustavující schůzi provedla výběr otázek s přihlédnutím k neuskutečnění přípravného semináře avizovaného VÚGTK (ze 7 žadatelů projevili zájem o seminář pouze 3).

Z nízkého věkového průměru (asi 6 let po absolvování VŠ) uchazečů vybočoval jeden seriózní pán středního věku. Někteří uchazeči přišli i ve svetru a v botaskách, ale vesměs si všichni uvědomili vážnost aktu. Zkušební otázky byly tajné, ale celá zkouška, kromě zasedání komise, byla veřejná. Proto se mi podařilo zaznamenat znění vylosovaných otázek, které se nevracely znovu do osudí a prý proto zazněly téměř všechny.

Jeden uchazeč žádal o oprávnění A,B,C, dva pouze o A a čtyři pouze o C.

Prvním zkoušeným byl onen seriózní kolega - muž středního věku, který byl zřetelně nervózní. Před zkouškou jsem ho zahlédl v občerstvení, kde si ještě naposledy opakoval předpisy. Později jsem se od něj dozvěděl, že využívá novely zákona a jako inženýr se slovenským občanstvím může dnes poprvé žádat o kulaté razítko. Z místa svého trvalého bydliště na jižní Moravě vyjížděl v 1:30 hod a celou noc tedy nespal. První otázku zodpověděl, ale vůbec nepůsobil jistým dojmem. Komise mu položila také několik doprovodných otázek. Olivová: Kdo schvaluje změny hranic k.ú. a změny názvů k.ú.? Seik: Do působnosti ČÚZK patří ještě jedna významná působnost, kterou jste nezmiňoval a týká se středních měřítek? Zkoušený neřekl ZABAGED a Seik se ještě zeptal na vztah nadřízenosti či podřízenosti mezi ZKI a KÚ.

U druhé otázky zkoušený cituje paragrafy, které si opsal na potítku z donesených zákonů, probírá jednotlivá oprávnění, ale jeho odpověď na tuto doslova únikovou otázku se zdá rozvláčná, nepřesvědčivá. Komise se začíná prvně očividně nudit. Na jak dlouho může být odejmuto oprávnění? žadatel neví a Olivová se ptá: Může ověřovat oprávněný zeměměřič jakýkoli GP nebo jen ten, který vytvořil? Musí zkoumat obsah GP? Vím, že toto téma se probíralo na internetové konferenci gama.fsv.cvut.cz/katastr, ale uchazeč ji asi nečetl.

Olivová ještě doplňuje odpověď uchazeče o zákony týkající se bytů. Barták se ptá: Kdy nabývá rozhodnutí právní moci v případě, že je povolen opravný prostředek? Seik, Hejda i Olivová vedou pomocnými otázkami žadatele k odpovědi. Zkoušený věděl o čem je řeč, ale očividně byl velmi nervózní.

Kromě zkoušeného slovenského kolegy sedí v lavicích pro veřejnost další kolega, podle mluvy také cizinec, a dělá si pečlivé poznámky.

Před druhým uchazečem, kterým byla jediná žena, se komise dohaduje, jak průběh zkoušek urychlit. Podle časů přípravy a zkoušky prvního uchazeče dopolední části si všichni uvědomili neúměrné protažení zkoušky do večera. Předsedající Seik konstatuje, že budova je otevřena do 22. hodiny, ale komise přijala opatření, že 15 minutová příprava bude probíhat souběžně s odpovědí na 2. a 3. otázku předcházejícího žadatele.

Uchazečka ke své přípravě využívá Úplná znění zákonů (ÚZ) a jeví se jako dobře připravená. Odpovědi jsou členěny přehledně, ale občas se trochu přeřekne. Musí vlastník ohlásit každou změnu, nebo jsou i změny, které se hlásit nemusí? ptá se Olivová. Po drobných tápáních nakonec komise slyší, že státní orgány mají v zákonech vymezeny případy, kdy změnu ohlašují samy a vlastník nemovitosti již tuto povinnost nemá.

Během druhé odpovědi si tahá další žadatel své tři otázky a netváří se šťastně. Asi přípravu na zkoušky podcenil, neboť nemá ani vlastní papíry na poznámky.

K druhé otázce uchazečky připojuje Vorel upřesnění činností v IG, které nejsou zeměměřickými činnostmi. Seika zajímají příklady činností, které podléhají ověřování.

U odpovědi na třetí otázku neví zkoušená, jak začít. Proto Olivová pomáhá pomocnou otázkou, které se žadatelka chytá. Napomáhá i Hejda s názvem listiny. Seik a Votrubec modelují příklad pro rozdělení pozemku. Zkoušená má na jazyku odpověď - slova vyjádření stavebního úřadu, ale nedokáže ji vyslovit. Komise se usmívá a různými doplňkovými informacemi pomáhají i ostatní členové komise. Očividně nejde o neznalosti, ale o nedorozumění. Když zkoušená vysloví slova územní rozhodnutí, všem padá kámen ze srdce, všichni se usmívají a ke zkoušce nastupuje další, třetí uchazeč.

Žadatel se v odpovědích občas zadrhává na zápisu vlastnických práv. Olivová se ptá na rozdíl mezi vkladem a záznamem. Připojuje se Seik a pomocnými otázkami tlačí uchazeče k odpovědi. Zkoušenému však vyklouzl pojem plomba a porota žádá vysvětlení. Zkoušený začíná zmatkovat. Olivová se tedy ptá na účastníky řízení o vkladu. Následují další dotazy: jakému KÚ se podává návrh na vklad, podle bydliště nebo podle lokality? Chmelík se táže na věcná břemena. Na dotaz - Dědictví se zapisuje vkladem nebo záznamem?, odpovídá zkoušený: Myslím, že záznamem. Je to správně, ale asi tam nemělo být to sloveso myslím. Komise je jistě zvědava na odpovědi na další otázky. Vždyť první koš otázek je považován za rozjezdový.

Otázka z 2. koše se týká rozmísťování měřických značek a ani zde neslyší komise přesvědčivé odpovědi. Hejda pokládá doplňkovou otázku, Seik se přidává. Lechner se ptá na předpis, který řeší měřické značky. Je to norma, vyhláška, či co? Nezajímá jej přesný název nebo číslo, ale typ předpisu. V odpovědi zazní vyhláška 31 a Seik se hned ptá, k čemu se "31" vztahuje? Šabatka se zkouší zeptat na zřízení a poškození značky. Chce slyšet "vzetí na vědomí vlastníka" při zřizování měřické značky, ale zkoušený neví.

Další otázka se týká účastníků stavebního řízení. Odpovědi asi porotu neuspokojí. Začínám se věnovat úpravě svých poznámek. Tady nemá cenu dávat pozor. Zatím se připravoval další zkoušený - muž v košili a sportovních kalhotách, který první otázku docela umí. Šabatka dává doplňkové otázky a Seik se ještě ptá na územní působnost. Komise se zdá uspokojena.

U zeměměřického zákona se Seik ptá na porušení pořádku. Šabatka se ještě k něčemu vrací a zkoušený špatně odpovídá. Tvrdí, že zákon upravuje i kompetence jednotlivých orgánů. Komise nabádá zkoušeného, že se jedná pro uchazeče o podstatné záležitosti, které by měl znát.

Mezitím si další žadatel losuje otázky a na potítku opět zahlédnu "Úzetka". Zatím Šabatka nedává šanci zkoušenému uhnout od otázky. Chmelík se ptá na druhy porušení pořádku a na rozdíly. Vorla zajímá, které dva předpisy se vztahují k zákonu o zeměměřictví, např. předpis, podle kterého koná žadatel dnešní zkoušku. Vorel ještě zmiňuje nařízení vlády o referenčních systémech, jejich názvech a zkratkách.

U 3. odpovědi zkoušený občas tápe. Někteří členové dávají pomocné otázky, někteří zívají a pozorují oblohu. Vědí, že se zde nedočkají kýžené odpovědi. Olivová, jediná žena v komisi, cítí s žadatelem a ozřejmuje mu odpověď. Zkouší otázku o kolaudačním rozhodnutí. Zkoušený se moc nechytá a předsedající jej propouští.

V pravé poledne nastupuje další mladý muž. Z veřejnosti jsem přítomný pouze já a jeden budoucí uchazeč. Komise se usmívá odpovědi - "hranaté razítko". Olivová upozorňuje žadatele, že přeskočil závaznost údajů a táže se na předpis, který umožňuje hromadné výstupy. V sálu hučí klimatizace a kromě předsedajícího hovoří všichni tlumeně. Sedím v druhé řadě, ale kuňkání je špatně rozumět. Olivovou zajímá, jakou další možnost identifikace parcel zavedla vyhláška 162. Seik se ještě vrací k závaznosti údajů. "Může si KÚ měnit výměru parcel sám?" táže se Chmelík na závaznost údajů. Bude třeba kupní smlouva na parcelu s udanou výměrou odlišnou od údajů na KÚ platná a schopná zápisu?

Přistupuje se k další otázce. "Máte nějakou možnost prokázat se vlastníkovi, že můžete vstoupit na jeho pozemek?" táže se komise. O tom, že existuje něco obdobného služebnímu průkazu zaměstnanců ve státní sféře, co umožňuje zaměstnancům firem vstupovat na pozemky, uchazeč nic neví. Šabatka tasí svůj průkaz z kufříku.

U poslední otázky se Šabatka ptá na možnosti získání dokumentace skutečného provedení staveb. Zkoušený neví, že to musí majitel stavby poskytnout, je-li vyzván úřadem. Hejda se ptá na zaměřování památkových objektů, na měřítka, na přesnosti, na metody zaměření, formy vyhotovení a zdali se tyto práce také ověřují. Seik se zastává zkoušeného, že některé věci již řekl a Bartáka zajímá, co je ze skutečného provedení staveb také obsahem KN. Vorla zajímá, má-li uchazeč nějaké povědomí o závazných normách při dokumentování skutečného provedení staveb, ale musí si odpovědět sám. Seik se smiloval a propouští zkoušeného.

Další zkoušený, již šestý žadatel, odpovídá na dotaz o porušení pořádku. Hejda pomáhá pomocnou otázkou, ale porušení pořádku nebude silnou parketou zkoušeného. Seik se ptá alespoň na orgán, který řeší porušení pořádku a na odvolací orgán. Před druhou odpovědí přichází poslední zkoušený se spoustou pomocného materiálu. Kromě několika ÚZ jsem zahlédl i publikaci referenční systémy od VÚGTK a různé normy. Mezitím se Barták ptá zkoušeného: "Pokud si zaplatíte údaje na KÚ, ale údaje o bodech nenaleznete, tak hořce spolknete tento zbytečný výdaj, nebo budete žádat o vrácení poplatku? Víte jaká je praxe?" Po záporné odpovědi předsedající Seik dodává, že k této podotázce a odpovědi nebude brán zřetel, neboť je to spíše zajímavost z praxe nad rámec zkoušky. Navíc zkoušený se přiznal, že by to klidně přešel. V praxi se provede jakýsi zápočet platby a příště bude žadatel platit o to méně. Lechner se zajímá o výškové systémy. Zkoušený je trochu vyveden z míry a kromě BpV jmenuje i S-JTSK. Předpis, který upravuje výškové systémy i rozdíl mezi nimi zkoušený znal správně.

Odpovědí na poslední otázku je spíše mlčení. Olivová se snaží vyzvědět alespoň orgán, který může dát souhlas k převodu zemědělského půdního fondu na nezemědělský. Zkušební komisi reálně hrozí, že nestihne oběd, ale ta na to vůbec nedbá (nebo si to ani neuvědomuje) a předsedající pokládá další otázku.

Posledním zkoušeným je muž ve svetru, džínách a botaskách. Jeho odpovědi neodsýpají. Z nalité skleničky dobré vody už vyprchaly všechny bublinky, ale ještě se z ní žádný zkoušený nenapil. Olivová pomáhá očima každému slovu žadatele a konstatuje, že se zkoušený v odpovědích moc daleko nedostal. Za pomocnou otázkou následuje hrobové ticho, které pravidelně ukrajují lopatky klimatizace ve stropě. Seik se ptá, jaké budovy evidujeme v KN. Někteří členové komise se začínají mračit, zahlédnu i sepjaté ruce, podepřené brady a otrávenost. Všichni by jistě rádi věděli, na které škole získal žadatel titul a proč tolik věcí krátce po škole již zapomněl. Hejda dává doplňkové otázky ve snaze dostat ze zkoušeného alespoň opravdové základy. Olivová pomáhá a povzbuzuje úsměvem. Definici budovy, která je obsahem KN, se komisi i přes velkou nápovědu nedaří vydolovat. Už padají otázky, co musí mít budova, aby do ní nepršelo a nefoukalo. Na čele jednoho zkušebního komisaře zřetelně čtu: "Chlapče, raději odstup".

Přistupuje se k další otázce. Odpověď není dlouhá a větrák stále hučí a hučí. Šabatka se ptá na standardizaci. Na jaké nejpodrobnější mapě si lze ověřit správnost názvosloví, uchazeč neví. Je to ZM-10. Mlčení na třetí otázku komisi nejspíše vyburcuje k prostudování zkušebního řádu, neexistuje-li nějaký zakončovací prostředek, který se třeba v hokeji jmenuje náhlá smrt. Šabatka se ještě snaží vydolovat nějakou odpověď, ale spíše si jen rozpráví se Seikem a zkoušený pouze souhlasně pokyvuje hlavou. Jaká jsou tři základní kritéria pro přiměřenou náhradu pozemku, zkoušený neví. Ticho je i po otázce, kdo hradí PÚ? Seik děkuje a komise se jde radit, bez účasti zkoušených, ale i veřejnosti.

Při odpolední obhajobě samostatně zpracovaného výsledku zeměměřické činnosti (dále jen "samostatná práce") žadatel bude zdůvodňovat postupy, které použil při jejím vyhotovení. Výsledek zkoušky v jejích jednotlivých částech hodnotí zkušební komise stupněm "prospěl" nebo "neprospěl". Stupněm "prospěl" hodnotí zkušební komise obecnou a zvláštní část zkoušky žadatele v případě, kdy žadatel dosáhl u většiny členů zkušební komise nejméně 5 bodů u každé otázky. O výsledku obhajoby samostatné práce rozhoduje zkušební komise hlasováním. Zkušební komise ohodnotí žadatele stupněm "prospěl" v případě, že se na tom usnesla většina členů zkušební komise.

Za půl hodiny se vyhlašují výsledky. Všichni povstávají a Seik "četl neúprosným hlasem rozsudek...". Neprospěl jen třetí uchazeč a muž ve svetru, džínách a botaskách. Tito dva se tedy nezúčastní zvláštní části zkoušky odpoledne, která začíná kolem půl třetí. Té jsem se již také neúčastnil, neboť jsem měl domluvenu schůzku v redakci. Ani já a určitě ani členové komise nepočítali s takovou časovou náročností zkoušek. Zatímco se ve zkušební místnosti rozčilovali neúspěšní žadatelé, proč by po pětileté praxi na stavbě měli znát podrobnosti o pozemkových úpravách, tak o 5 pater níže si zkušební komise pochutnávala na vystydlém obědě. Znovu se neoficiálně u jednoho stolu otevřela otázka zkušebních testů, které by byly prvním sítem uchazečů. Osvědčený a notoricky známý systém testů, třeba z autoškoly, by zefektivnil zkoušky pro obě strany. Jistě by všichni účastníci dnešní zkoušky dokázali využít ty dlouhé čtvrthodinky ticha lépe. Výhodnost písemného testu mi potvrdil i ing. Nedvídek, který se přišel podívat na vyhlášení výsledků dopolední části.

O výsledku zkoušky rozhoduje zkušební komise v nepřítomnosti žadatele ihned po jejím vykonání. Žadatel úspěšně vykoná zkoušku, pokud obdržel stupeň "prospěl" ve všech částech zkoušky. Výsledek oznámí předseda zkušební komise žadateli bezprostředně po poradě zkušební komise a za přítomnosti ostatních členů zkušební komise.

Pokud žadatel nesloží úspěšně zkoušku, je oprávněn ji jednou opakovat do 6 měsíců od neúspěšného konání zkoušky. Pokud ani v tomto termínu zkoušku nesloží, může podat novou žádost o udělení úředního oprávnění až po uplynutí 2 let od neúspěšného vykonání zkoušky.

Odpolední část zkoušek dopadla dobře, všichni zbývající (tzn. 5 lidí) zvláštní část zkoušky zvládli a prospěli.

Tyto zkoušky se konaly po několikaletém období, kdy se kulaté razítko získávalo na základě dobrozdání jiného "kulatého razítka". Zkušební komise jistě musela řešit otázku, jak se zachovat k těmto prvním žadatelům podle nového zákona. Komise mohla polovinu lidí vyházet a všem dalším ukázat, že to nebude žádná procházka růžovým sadem. Také mohli uspět všichni a zkoušení šlo jen předstírat? Komise byla jistě překvapena úrovní znalostí uchazečů a dá se předpokládat, že spousta podobných dostala kulaté razítko v minulých letech za obdobné znalosti. Seděl jsem celou dobu dopolední části zkoušek ve zkušební místnosti a myslím si, že hlasování komise přineslo relevantní výsledky. Docela by mě zajímaly výsledky hlasování, ale ty jsou také neveřejné. Jeden z neúspěšných žadatelů mi po týdnu ještě volal do redakce a chtěl napsat příspěvek o nesmyslných požadavcích z PÚ na geodeta pro investiční výstavbu. Uvítal bych to k rozpoutání nějaké věcné diskuze, ale zatím jsme nic do redakce nedostali. Asi časem emoce utichly. Z celého vyplývá poučení: "Některé školní znalosti se během praxe zapomenout prostě nesmějí".

Po úspěšném vykonání zkoušky Úřad rozhodne o udělení úředního oprávnění a do 10 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí žadateli úřední oprávnění vydá.

Odborná zkušební komise

u zkoušky odborné způsobilosti k udělení úředního oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřických činností podle § 13 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví, ve znění pozdějších předpisů:

• Ing. Jan Seik - předseda, ZKI v Praze
• Ing. Jiří Barták, ZKI v Liberci
• Ing. Václav Hejda, soukr. firma
• Ing. Oldřich Chmelík, ZKI v Pardubicích
• Ing. Jiří Lechner, CSc., soukr. firma
• Ing. Květa Olivová, ČÚZK
• Ing. Jaroslav Šabatka, ZKI v Č. Budějovicích
• Doc. Ing. Vladimír Vorel, CSc., ČVUT, Praha
• Ing. Jan Votrubec, soukr. Firma

Šest týdnů před konáním zkoušek odborné způsobilosti (dále jen "zkouška") se sešla zkušební komise a jednání zkušební komise řídil její předseda.

Zkušební komise se seznámila s došlými žádostmi, posoudila k žádosti přiložený výsledek zeměměřické činnosti samostatně zpracovaný žadatelem z oblasti zeměměřických činností pro které žádá o udělení úředního oprávnění, žádá-li o udělení úředního oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. a) a b) zeměměřického zákona, a případně rozhodne o výzvě k předložení některého z výsledků zeměměřických činností, uvedeného v přehledu výsledků zeměměřických činností podle § 15 odst. 4 vyhlášky. Tento výsledek zeměměřické činnosti musel žadatel předložit nejpozději u zkoušky. Z jednání zkušební komise se vyhotovil zápis, který podepsali všichni členové zkušební komise.

Tři měsíce před konáním zkoušky Úřad oznámil na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup (internet) předběžný termín (měsíc a rok) konání zkoušek, tematické okruhy zkušebních otázek a informaci o konání konzultačního semináře. Konzultační seminář by měl pořádat VÚGTK. Účast na semináři byla dobrovolná, náklady na tento seminář si měli hradit účastníci sami.

Ke zkoušce byli pozváni ti žadatelé, jejichž žádost včetně všech předepsaných náležitostí byla doručena příslušnému ZKI nejpozději 9 týdnů před konáním zkoušky.

Postup při neúčasti na zkoušce

Žadateli, který se ke zkoušce nedostavil, a který uvedl závažný důvod pro omluvení své neúčasti, určí Úřad náhradní termín zkoušky. Důvod, pro který se nedostavil ke zkoušce, musí žadatel sdělit Úřadu písemně nejpozději do 15 dnů po jeho pominutí.

Počty úředně opráv. zeměměř. inženýrů:

celkem 2 163, z toho 1 603 držitelů úřed. oprávnění typu a), 1 354 typu b), 1 539 typu c). Do těchto počtů jsou již zahrnuti ti úspěšní absolventi zkoušek v březnu 2002.

Počty oprávnění za jednotlivá léta:

Nutno předeslat, že počty vydaných oprávnění nesouhlasí s celkovým počtem úředně oprávněných zeměměřických inženýrů. Vysvětlení je patrné na jednom příkladu:

Ing. XY požádal v r. 1995 o udělení úředního oprávnění typu a), toto oprávnění dostal pod určitým číslem, pod kterým je veden v seznamu fyzických osob. Tentýž ing. XY požádal poté v r. 1997 o udělení oprávnění typu b) a toto oprávnění dostal pod stejným číslem jako oprávnění typu a). Opět ing. XY požádal v r. 1999 o oprávnění typu c), toto oprávnění dostal opět pod stejným číslem. Takže ing. XY byla vydána tři oprávnění, která mají stejné číslo, neboť pod tímto číslem je tento XY veden v seznamu fyzických osob, kterým bylo uděleno úřední oprávnění.

Oprávnění vydaná jen na základě žádosti opatřené všemi náležitostmi se vydávala od začátku roku 1995 (zákon č. 200/1994 Sb. nabyl účinnosti 1. 1. 1995, prováděcí vyhláška k tomuto zákonu č. 31/1995 Sb. v únoru 1995) do 30. 6. 2001.

• V r. 1995 bylo vydáno cca 1 600 úředních oprávnění (jednalo se především o udělení úřed. oprávnění držitelům dřívějších oprávnění, vydaných podle vyhl. ČÚGK č. 60/1973 Sb. a č. 10/1974 Sb.)
• r. 1996 vydáno cca 190 úředních oprávnění
• r. 1997 cca 150,
• r. 1998 cca 130,
• r. 1999 cca 160,
• r. 2000 cca 210,
• r. 2001 do 30. 6. bylo podáno cca 250 žádostí.

Pozn.:ČÚZK oznamuje, že další zkoušky odborné způsobilosti....