Milan Rastislav Štefánik
(1880 - 1919)

Milan Rastislav Štefánik se narodil 21. července 1880 v rodině evangelického faráře v Košariskách na západním Slovensku. Po skončení středoškolských studií (evangelická lycea v Bratislavě, Šoproni a Sarvaši) zamířil v roce 1898 na studium stavebního inženýrství do Prahy. V té době se zrodila slovenská revue »Hlas«, se kterou M. R. Štefánik spolupracoval. Dále pracoval v akademickém spolku »Detvan«. V té době se seznámil s prof. T. G. Masarykem. Oddanost Masarykovi ho provázela po celý život a znásobovala se v době, kdy usilovali o společný samostatný stát. Štefánik podporoval česko-slovenskou sounáležitost, která v té době směřovala k formě dvojjediného národa.

Na přelomu století M. R. Štefánik opustil studium stavebního inženýrství a zapsal se na filozofickou fakultu Univerzity Karlovy na obory astronomie a matematika. Později studoval v Curychu. V roce 1904 předložil k obhajobě výborně hodnocenou disertační práci »O novej hviezdě v súhvezdí Cassiopei z roku 1572«. Rigorózní zkoušky z filozofie složil na výbornou, z astronomie a fyziky však pouze na dostatečnou.

V roce 1904 odjel M. R. Štefánik do Paříže. Tam se seznámil s českou uměleckou obcí a také se slavným astronomem Camille Flammarionem, který ho uvedl do známé hvězdárny Meudon a k jejímu řediteli Julesovi Janssenovi.

V červnu 1905 vystoupil M. R. Štefánik poprvé na Mt. Blanc, kde již byla Janssenem vybudována r. 1893 observatoř, ale byla to cesta bez vědeckých poznatků. Později vystoupil na nejvyšší horu Evropy za účelem astronomických pozorování ještě několikrát. V srpnu 1905 se zúčastnil pozorování úplného zatmění Slunce ve Španělsku v Alcosebre. Po odchodu prof. Janssena z funkce ředitele odešel z observatoře také. Koncem roku 1906 vedl z pověření Bureau des Longitudes francouzskou výpravu, která měla pozorovat zatmění Slunce v Turkestánu. Pozorování v Ure Tjube se však neuskutečnilo kvůli velmi špatnému počasí.

V roce 1910 se M. R. Štefánik zúčastnil pozorování Halleyovy komety na Tahiti. V roce 1911 pozoroval na ostrově Vavau za dobrých meteorologických podmínek zatmění Slunce (28. dubna 1911). Dne 18. prosince 1911 obdržel cenu Akademie za jeho přínos astronomii. Z pověření Bureau des Longitudes měl 10. října 1912 pozorovat v brazilském městě Passa Quatro zatmění Slunce, ale špatné počasí pozorování znemožnilo.

V roce 1913 odjel M. R. Štefánik do Ekvádoru, kde vybudoval v Quitu observatoř. Svoji vědeckou kariéru uzavřel krátce po třicítce, kdy mu nebyla přiznána profesura na Karlově univerzitě, přestože byl v té době nejlepším astronomem Rakouska-Uherska. Za tu dobu vydal celkem 12 vědeckých prací. Jeho přínos astronomii spočívá zejména v oblasti astrofyziky a solární fyziky. M. R. Štefánik pak vstoupil do politického života.

Na diplomatickou dráhu se M. R. Štefánik dal už v roce 1907, kdy se zapojil do boje o samostatnost Čechů a Slováků. Byl generálem francouzské armády. Založil meteorologickou službu ve francouzské armádě. Roku 1916 spolu s Tomášem Garriguem Masarykem a Edvardem Benešem v Paříži vyhlásili Československou Národní Radu a stali se spoluzakladateli československého státu.

M. R. Štefánik zahynul při letecké katastrofě při návratu do vlasti 4. května 1919 na letišti Vajnory. Je pochován na Bradle. V Praze na Petříně se nachází Štefánikova hvězdárna.

M. R. Štefánik vyšel také několikrát na bankovkách a mincích.

Slovenská ústredná hviezdáreň Hurbanovo

Hvězdárna v Hurbanovu (Ógyalle) byla založena Dr. Mikulášem Konkoly-Thegem (1842 - 1916), který je pokládán za průkopníka astrofyzikálních aktivit v Uhersku. V Hurbanovu současně bylo založena i meteorologická a geofyzikální observatoř. Pozorování v hvězdárně se uskutečnilo v roce 1871. Konkoly-Thege byl od roku 1884 členem Uherské Akademie věd, od roku 1890 ředitelem státního ústavu pro meteorologii a zemský magnetismus v Budapešti.

Konkoly-Thege měl vzácné lidské vlastnosti. Svůj majetek v roce 1901 daroval státu s podmínkou, že po jeho smrti a smrti jeho manželky se rozprodá bezzemkům. Působil jako poslanec Uherského sněmu. Napsal nebo upravil pro klavír několik čardášů a fugu J. S. Bacha.

Hvězdárna provádí rozsáhlou vědeckou činnost. Mezi ně patří fyzika Slunce, fyzikální podstata komet, výzkum meteorů, planetek, planet, spektroskopií hvězd aj.

V roce 1972 byla observatoř přejmenována na Slovenské ústredie amaterskej astronómie. Specializuje se na kulturně-výchovnou, výzkumnou, odborně-pozorovatelskou, ediční a vývojově-konstrukční činnost. Od roku 1996 plní také funkci Národního metodického centra pro síť astronomických zařízení na Slovensku (např. na Slovensku je 15 hvězdáren a dalších zařízení).

Pozn.: Slovenská pošta vydala obálku Geomagnetické observatorium GFU SAV v Hurbanovu 1900 - 2000.

Kosmos - Projekt Apollo

Projektu Apollo se zúčastnili tři astronauté, jejichž předkové pocházeli z bývalého Československa. Dva z nich - James A. Lowell, Jr. (*1928) a William Alison Anders (*1933) - letěli na Apollu 8 (prosinec 1968), třetím z nich byl Eugen Andrew Cernan (*1934) po dědovi Slovák a po matce Čech, který letěl v Gemini 9A (3. 6. 1966) a na Apollu 10 (18. 5. 1969). Jako velitel Apolla 17 (12. 12. 1972) se zúčastnil poslední výpravy na Měsíc, kde stanul jako 11. pozemšťan. O kosmonautech českého původu si povíme příště.

    vyvěšeno: 27.května 2002