Česká a slovenská astronomie je ve známkové tvorbě bohatě zastoupena, a to i na známkách jiných zemí. Nejprve bude věnována pozornost Slovensku a pak astronomii v České republice. Náš seriál bude také v jednom případě doplněn zeměměřickou tematikou zachycenou na minci.

Univerzita Istropolitana

První univerzita na Slovensku, Academia Istropolitana, byla založena v Bratislavě roku 1465 a otevřena v roce 1467. Vzhledem k tomu, že se nezachoval ani statut, ani matriky, nedá se přesně určit, kolik měla fakult. Vyučovali zde významní učenci jako např. Johann Müller zvaný Regiomontanus, Martin Bylica - hvězdář a matematik aj. Také o zániku univerzity není přesný záznam. Existence Academie Istropolitana vytvořila v hlavním městě Slovenska tradici univerzitního města.

Samuel Mikovíny
(1686 -1750)

U příležitosti 250. výročí smrti Samuela Mikovínyho vydala Národní banka Slovenska pamětní stříbrnou minci v nominální hodnotě 500 Sk. Na líci je zobrazena část Mikovínyho mapy Bratislavské župy z roku 1733 s alegorickými postavami a Bratislavským hradem. V horní části je detail mapy s dobovými názvy města Bratislava - Posony a Presburg, nominální hodnota mince, státní znak, název státu a letopočet dražby. Na rubu je portrét Samuela Mikovínyho, dobové zeměměřické přístroje s motivem sluneční soustavy a letopočty narození a úmrtí 1686 - 1750. Na hraně mince je nápis kartograf - matematik - stavitel.

Samuel Mikovíny, učenec světového jména - rytec, matematik, geodet, astronom, kartograf, vodohospodář, architekt, stavitel a pedagog - patřil k předním představitelům vědy a techniky v 18. století. Kartografické vzdělání získal v Jeně. Od roku 1725 byl stoličním matematikem v Bratislavě. V té době se jako císařsko-královský geometr věnoval melioračním pracím, zejména protipovodňovým úpravám Dunaje a Váhu. Zabýval se také astronomií ve vlastní observatoři v dnešní Laurinskej ulici v Bratislavě. Výsledky pozorování využil ve svých teoretických astronomických a kartografických pracích. Jeho dílo je ovlivněno spoluprací s Matějem Belom (je také na známce).

Mikovíny významně přispěl k rozvoji hornictví. Od roku 1735 byl prvním ředitelem a profesorem Banskej školy v Banské Štiavnici, kde přednášel matematiku, mechaniku, hydrauliku, metody měření a vedl praktickou výuku zeměměřictví a důlního měřictví.

Roku 1770 byla štiavnická škola povýšena na akademii a dostala se i na minci v hodnotě 100 Kčs. Na Akademii přednášel rovněž Christian Doppler (viz Zeměměřič č. 5+6/1998).

Ján Andrej Segner
(1704 - 1777)

J. A. Segner se zabýval medicínou, filozofií, matematikou, fyzikou, chemií, botanikou, meteorologií a astronomií (za svého působení v Göttingenu). Jeho hlavní dílem je »Úvod do přírodních věd«.

Trnavská univerzita

Trnavská univerzita byla založena 12. května 1635. Měla především pedagogické poslání a vyhraněné protireformační zaměření. Významné místo zaujímá stavba astronomické observatoře podle plánu Maximilliána Hella. Její stavba začala 15. 2. 1753 a byla dokončena v listopadu 1753. Prvním ředitelem se stal František Weiss. Pozorování začalo v r. 1756. V roce 1757 začala vycházet ročenka »Observationes astronomicae« (Astronomická pozorování). Jean Bernoulli při své návštěvě popsal observatoř i její přístrojové vybavení. Observatoř navštívili i Ruder Boškovič (viz Zeměměřič 8+9/2000) a G. D. Cassini. V observatoři byl například kvadrant, který měl poloměr téměř 10 stop. V roce 1777 byla trnavská univerzita přemístěna do Budína.

Maximilián Hell
(1720 - 1792)

Maximilián Hell je jednou z osobností, kterou Slovensko významně přispělo do pokladnice světové vědy. Jako astronom (organizátor a pozorovatel) se stal svou prací a významnými objevy známým celé »astronomické obci« v druhé polovině 18. století. Zájem o jeho život a dílo opět ožil v roce 1970, když jej UNESCO při příležitosti 250. výročí narození zařadilo do kalendáře významných osobností roku (ze Slováků byl v té době zapsán ještě Pavol Országh Hviezdoslav).

Maximilián Hell se narodil 15. května 1720 ve Vindšachtě, dnes části Banské Štiavnice. Základní vzdělání získal v Štiavnických Baniach, na gymnázium chodil v Banské Bystrici. Je pravděpodobné, že zájem o studium matematiky a astronomie v něm podněcoval Samuel Mikovíny.

V roce 1738 vstoupil v Trenčíně do Jezuitského řádu a od roku 1741 byl již v jezuitském kolegiu ve Vídni. Jeho profesor Josef Franz, ředitel jezuitské astronomické observatoře, ho vybral za svého asistenta na hvězdárně. V létech 1748 - 1751 studoval teologii ve Vídni.

Od roku 1751 vyučoval na jezuitském gymnáziu v Banské Bystrici. Na žádost rektora trnavské univerzity vypracoval projekt univerzitní astronomické a meteorologické observatoře. V roce 1755 byl požádán, aby vybudoval hvězdárnu vídeňské univerzity a 25. října se stal jejím ředitelem. Na hvězdárně působil až do své smrti.

V roce 1757 vydal první ročník astronomických ročenek »Ephemerides anni 1757 ad meridianum Vindobonensem«, které vycházely nepřetržitě až do roku 1808.

V roce 1769 podnikl na náklady dánského krále Christiana VII. pozorování přechodu Venuše přes sluneční kotouč. Pozorování se uskutečnilo na ostrově Vardö v Lapon- sku, na pobřeží Barentsova moře (přibližně 31° v. d. a 70° 15' s. š., dnes 2 800 obyvatel, od roku 1307 pevností, městská práva od r. 1789) 3. - 4. července 1769. Ze dvou set pozorovatelů, kteří v ten den pozorovali tento jev, přálo štěstí jen Maximiliánovi Hellovi, který postupoval při měření podle metody navržené E. Halleyem. Výsledky pozorování uveřejnil v díle »Observatio transitus Veneris ante discum Solis die 3. junii anno 1769 Vardoehusii auspiciis potentissimi ac clementissimi regis Daniae et Norvegiae Christiani VII...«, Hafniae 1770. Přechody Venuše přes sluneční kotouč se dají předpovídat. Následující bude 7. června 2004.

    vyvěšeno: 22.dubna 2002