Publikace "Pozemky a právo" (Zd. Karfík, M. Karfíková a J. Spáčil) je již v prodeji (více informací naleznete v Zeměměřiči č. 5, 6+7 a 8+9/2001). Kniha má formát A4, pevnou vazbu, barevnou obálku (její konečná verze viz obr.) a přílohu, 180 stran, stojí 340 Kč a lze si ji objednat také na adrese redakce časopisu Zeměměřič, Radlická 2, 150 23 Praha 5.

OBSAH:

• Historický vývoj právní úpravy pozemků
• Práva k pozemkům do poloviny 20. století
• Právní vztahy k pozemkům po roce 1948
• Právo užívání půdy k zajištění zemědělské výroby
• Právo družstevního užívání pozemků
• Právo náhradního užívaní pozemků
• Právní úprava
• Vlastnické právo k pozemkům
• Kupní smlouva
• Darovací smlouva
• Směnná smlouva
• Jiné smlouvy
• Dědění
• Rozhodnutí státního orgánu
• Jiné skutečnosti
• Užívání pozemků
• Nájemní vztah k pozemkům
• Právo náhradního užívání pozemků
• Restituce pozemkového vlastnictví
• Význam restitucí
• Vybraná judikatura
• Majetek ČR
• Prodej státní půdy
• Pozemkové úpravy
• Katastr nemovitostí
• Katastrální úřady
• Územní a stavební řízení
• Lesní hospodářství
• Pozemkové úpravy
• Vybraná judikatura
• Žaloby proti rozhodnutí KÚ
• Oceňování pozemků
• Oceňování zemědělského pozemku
• Vedení bonitovaných půdně ekologických jednotek
• Oceňování lesního pozemku
• Oceňování pozemků vodních nádrží, vodních toků a jiných pozemků
• Zánik jiných věcných práv v důsledku schválení pozemkových úprav
• Daně a pozemky
• Daň z pozemků
• Daň dědická, darovací a daň z převodu nemovitostí
• Daň z přidané hodnoty
• Judikatura
• Úvodní poznámka
• Judikatura k zákonu o půdě

Darovací smlouva

Právní úprava darovací smlouvy vychází z ustanovení § 628 a násl. o. z. Darovací smlouvou dárce bezplatně přenechává pozemek obdarovanému a obdarovaný tento návrh přijímá. Citovaná ustanovení občanského zákoníku určují, že je-li předmětem daru pozemek, musí být darovací smlouva písemná, a neplatná je taková darovací smlouva, podle níž má být plněno až po dárcově smrti. Principem darovací smlouvy je to, že dárce bezplatně poskytuje nebo se zavazuje poskytnout obdarovanému určitý majetkový prospěch, tj. v našem případě pozemek, aniž by k tomu měl právní povinnost, a obdarovaný tento pozemek nebo slib přijímá. K pojmovým znakům darovací smlouvy jako dvoustranného právního úkonu patří předmět darování, bezúplatnost převodu vlastnického práva a dobrovolnost.

V rámci uzavřené darovací smlouvy lze převést i část pozemku za podmínek, že bude oddělení pozemku povoleno příslušným stavebním úřadem a vypracovaný oddělovací geometrický plán bude odsouhlasen katastrálním úřadem tak, aby se po zápisu do katastru část pozemku stala samostatnou věcí nemovitou - samostatným pozemkem. Darovací smlouva je využívána zejména ve vztahu mezi příbuznými.

Dárce se může domáhat vrácení daru, chová-li se obdarovaný k němu nebo členům rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. Jedná se o jednostranný právní úkon ze strany dárce. Ze strany obdarovaného může dojít k vrácení daru pouze v případě, že dárce při nabídce daru neupozornil obdarovaného na vady, o nichž věděl. V obou případech se jedná o právo, které se promlčuje v tříleté promlčecí lhůtě.

K platnému zrušení darovací smlouvy není třeba soudního rozhodnutí, a to ani tehdy, byla-li předmětem darování nemovitost evidovaná v katastru nemovitostí a vlastnické právo obdarovaného vzniklo vkladem do tohoto katastru.

Z ustanovení § 630 o. z. lze dovodit, že právo žádat vrácení daru je osobním právem dárce, které zaniká smrtí, takže jiné osoby se domáhat vrácení daru nemohou. Pokud došlo ke zrušení darování ještě za života dárce, stává se dárce zrušením darování opět vlastníkem daru. Právo na vydání daru se jako právo vlastnické nepromlčuje.

Obdarovaný musí dárci (případně dědicům) vrátit vše, co mu bylo darováno. Jestliže byla předmětem darování věc, která byla určena individuálně, musí obdarovaný vrátit tuto konkrétní věc. Pokud ji obdarovaný již nemá, musí vydat peněžitou náhradu ve výši odpovídající hodnotě věci v okamžiku zrušení smlouvy. Obdobné principy platí i tehdy, byla-li darována věc určená druhově. S věcí musí být vydány i užitky, pokud je obdarovaný získal v době, kdy již nebyl v dobré víře. Za okamžik, od kterého obdarovaný není v dobré víře, se považuje převážně ten, kdy se dopustil chování, jímž porušuje dobré mravy, nikoliv až doba, kdy došlo k žádosti o vrácení daru.

vyvěšeno: 9. července 2002

---

Z časopisu Zeměměřič č. 6+7/2002