Již před rokem naznačovaly některé indicie, že se odpovědné orgány státní správy nechovají vždy racionálně [1]. Po roce je obtížné vystopovat nějakou změnu. Důsledky neracionálního chování některých úředníků nebyly napraveny.

Výsledky státem zadaného a financovaného úkolu výzkumu a vývoje (V+V) na experimentální lokalitě Domanín nebyly dosud - dva roky po uplynutí stanoveného termínu plnění - odpovědnými úředníky odborné veřejnosti zpřístupněny. Ani oborová knihovna nemá dosud k dispozici výsledky experimentu s vyplývajícími doporučeními a oponentním posouzením splnění státního úkolu V+V. Přitom za předpokladu vynaložení státních prostředků na V+V je taková informace nezbytností. Zvláště když prostředků bylo v daném případě vynaloženo více, než bylo nezbytně nutné, a když se jedná o řešení v současné době nejožehavější problematiky - pořizování dat při digitalizaci souboru geodetických informací katastru nemovitostí (SGI KN).

Rovněž V+V nového, v době zadání před čtyřmi lety nadčasového systému automatizovaného vedení a zpřístupňování dat KN není dosud splněn. Plnění úkolu je vůči přijatému projektu téměř o dva roky opožděno a práce se dále prodražují. Také proto, že pro systém nejsou k dispozici bezchybná data a pořízená nákladná zařízení neodvratně stárnou, aniž by byla adekvátně využívána (dosavadní vynaložené náklady se blíží hodnotě 1 miliardy korun). Veřejnost se dočkala řady omluv zdůvodňujících zejména to, že tak velký systém nemůže vznikat bez chyb a úprav původně uzavřených smluv (viz např. Zeměměřič, 7, 2000, č. 5, GEOinfo, VII., 2000, Speciál, Lidové noviny z 3.10.2000).

Příčinou je však spíše státní správou přijatá koncepce řešení současného stavu. Nebere totiž s plnou vážností fakt, že fungující nezpochybnitelný systém jako celek tvoří z 80 % plnohodnotná disponibilní data. Právě obhajoba časové priority existence kvalitních dat před "super" systémem pro jejich vedení a zpřístupňování [2] je jedním z hlavních důvodů existujících rozporů i mého přechodu do nestátní sféry.

Markantně se uvedený rozpor začal projevovat zejména v etapě digitalizace katastrálních map (KM) v měřítku 1 : 2880 při tvorbě SGI KN. Sáhové mapy jsou tak nevyhovující, že jejich prostá digitalizace v původních zobrazovacích soustavách z poloviny 19. století, navíc spojená s obnovou souboru popisných informací (SPI) KN, představuje při evidenci vlastnických vztahů téměř vyhozené finanční prostředky. Zejména proto, že při nereálnosti nového mapování (údajně pro nedostatek finančních prostředků) nemá pro jediné smysluplné počínání do budoucna - pro dokonalá měření změn v KM ve státním souřadnicovém systému a zobrazovací soustavě (S-JTSK^*), ze kterých je možné postupně kompilovat novou KM (viz výzkumné práce Dr. Války), vůbec smysl.

Na území s uvedenými mapami bylo, je a bude v takovém případě smysluplné zejména soustavné doplňování sítě PBPP, pokud možno na přirozeně stabilizovaných bodech (viz výzkumné práce Ing. Šímy, CSc.) a na identických bodech a prvcích polohopisu, nejlépe ověřovaných fotogrammetrickou metodou (viz výzkumné práce autora tohoto pojednání). S využitím těchto bodů se pak může privátní sféra, obdobně jako např. v Rakousku [3], konečně začít významně podílet na přepracování a digitalizaci KM formou zaměřování změn s přijatelným společenským i ekonomickým efektem. Může se také dočkat toho, že přesný výsledek provedeného měření nebude degradován existencí nevyhovující mapy a že ho vždy spolehlivě najdou, až na něj budou příště navazovat. Když pak bude v příslušném katastrálním území prokazatelně dostatečné množství ověřených identických podrobných bodů, původních měřických náčrtů a záznamů podrobného měření změn ve státním souřadnicovém systému (jako dnes např. v Rakousku), nebude již problémem se současnou technikou realizovat i lokální transformace např. hranic užívání z původních podkladů a ukončit přepracování KM do digitální formy spolu s obnovou SPI KN ve vazbě na skutečný stav v terénu. Pak se rovněž prokáže plná opodstatněnost existence kódů charakteristiky přesnosti jednotlivých podrobných bodů polohopisu [4] digitální KM (DKM).

K takovému cíli se vyplatí integrovat všechny disponibilní zeměměřické kapacity a všechny dosažitelné finanční prostředky u nás. Teprve po získání věrohodných dat a pořádku v nich bude nesporným přínosem investovat do "super" systému, který bude databázi dokonale přizpůsoben a umožní vedení i zpřístupňování dat na nejvyšší možné úrovni.

Škoda těch uplynulých čtyř roků a zejména ne nejlépe investovaných prostředků. Upozornili jsme včas, že není příliš vhodné investovat prostředky, po jejichž vynaložení nedojde ke zlepšení současného stavu. Navíc měnit vlastníkům např. rozlohu jejich majetků, aniž by byly ve skutečnosti prokázány a přesně identifikovány nedostatky v kvalitě a věrohodnosti obsahu KN, hraničí s neodpovědností.

Současná situace v oboru nenaplňuje optimismem. Nenastaly ani personální změny v oblasti byrokracie úředníků, kteří jsou odtrženi od odpovědnosti za stav oboru. Naopak byla zřízena nová vedoucí místa. Účinný boj proti nedokonalostem ve státní správě je zřejmě nežádoucí. Osobní zájmy spojené s výkonem veřejné funkce jsou stále prvořadé. Kéž by se v oboru podařilo všeobecnou spoluprací nastolit věcné i společenské samoregulační tendence, které by eliminovaly osobní prebendy vyvolených. Snad se to jednou podaří.

______________________________________________________________

* Pokud má tento systém ještě smysl při absenci území Slovenska a Podkarpatské Rusi.

 

Literatura

[1] Roule M.: Chovají se odpovědné orgány státní správy vždy racionálně? In: Zeměměřič, 7, 2000, č. 1+2, s. 6-7.

[2] Roule M.: Výzkumné a vývojové záměry VÚGTK na přelomu století. In: GaKO, 44, 1998, č. 8, s. 182-184.

[3] Hochwartner A.: Šance pro zeměměřiče v měnícím se povolání. Pracovní setkání při General Assembly CLGE, Praha, 28.10.2000.

[4] Pešl I.: Proč nepřevádět sáhové mapy při digitalizaci do S-JTSK a jak s nimi pracovat dál. In: Zeměměřič, 7, 2000, č. 11, s. 4-8.

   

Ing. Miroslav Roule, CSc., Praha

    Vyvěšeno: 2.1.2001, redakce obdržela na konci listopadu 2000.


reakce

---

Z časopisu Zeměměřič č. 1+2/2001