Švýcarský matematik, fyzik a astronom, který se narodil v Basileji. Působil na Akademiích v Berlíně a Petrohradě. Euler např. zavedl poloměr jednotkové kružnice u trigonometrických funkcí. Základem přirozených logaritmů je číslo označené e (Eulerovo číslo), jehož hodnota je přibližně e = 2,7182818. Vzájemná poloha směrů os souřadnicových systémů (natočení os) je definována třemi Eulerovými úhly. Jeden ze tvarů komplexních čísel se nazývá Eulerův tvar e^ij = cosj + i sinj. Dále zavedl znaky p pro Ludolfovo číslo, S pro součet, i pro odmocninu z čísla - 1, f(x) aj. Ve stáří byl odkázán na pomoc svého syna J. Eulera, také astronoma a matematika.

Na známce NDR je Eulerova věta o konvexních mnohostěnech, která má tvar: e - k + f = 2, kde e je počet vrcholů, k je počet hran a f je počet stěn. (Příklady: pro čtyřstěn: e = 4, k = 6, f = 4, pro krychli: e = 8, k = 12, f = 6.)

Roku 1783 vydal Jurij Vega první vydání "Logaritmické a jiné, k použití matematiky zařízené tabulky a vzorce". Tabulky se dočkaly mnoha vydání. Jednalo se o sedmimístné tabulky.

Anglický matematik a vynálezce. Navrhl první stroj na samostatné sestavování tabulek matematických funkcí - difference engine - diferenciální stroj (1832). Počítač - analytical engine - analytický stroj (1848) byl předchůdcem dnešních číslicových počítačů.

Významný ruský matematik, jehož otec byl zeměměřič. Lobačevského geometrie patří mezi geometrii neeukleidovskou (součet úhlů v trojúhelníku je menší než 180°).

Vzpomínám na krásné výpočty pomocí Valouchových sedmimístných logaritmických tabulek (např. protínání zpět pomocným úhlem m). "Geoma" - pětimístné tabulky logaritmů a trigonometrických funkcí byly doplněny řadou geodetických, katastrálních, fyzikálních a astronomických tabulek. M. Valouch byl ředitelem Jednoty československých matematiků a fyziků, k jejímuž 125. výročí vydala československá pošta v roce 1987 sérii tří známek. Dr. J. Hronec byl prvním rektorem Vysoké školy technické v Košicích (je také na známce Slovenska k roku matematiky).

Polský astronom světové pověsti. T. Banachiewitz vytvořil roku 1925 obdélníkové matice, které nazval krakovjany, se zvláštními pravidly počítání. Krakovjany se liší od matic jinou definicí násobení. U krakovjanů se mezi sebou násobí sloupce, kdežto u matic se násobí prvky řádků levé matice s prvky sloupců pravé matice, cij = [ail.blj]. Krakovjany se používají v Polsku dodnes.

Ve čtyřicátých letech minulého století vzniká v USA projekt prvního elektronického počítače ENIAC (Electronic Numerical Integrator and Calculator). ENIAC - první digitální počítač - byl vyroben v roce 1946. Obsahoval 17 486 elektronek a vážil 30 tun. Autorem projektu byl americký vědec maďarského původu John (Janos) von Neumann. Neumann byl člen Americké akademie umění a věd a Národní Akademie věd. Zabýval se funkcionální analýzou, matematickou logikou, matematickou fyzikou a teorií grup. Později problémy teorie her a počítačů.

V geodezii se k výpočtům používaly v minulosti různé pomůcky, např. logaritmické tabulky a pravítka, tabulky goniometrických funkcí, grafy či nomogramy.

Do geodetické praxe byly postupně zaváděny počítací stroje. Nejprve páčkové a klávesnicové (ruční, elektrické a elektronické). Elektronické kalkulační stroje bylo možné rozdělit na: s tlačítky pro základní výpočty, s vestavěnými podprogramy nebo programovatelné. Samočinné počítače s různými stupni paměťových médií (děrná páska, děrné štítky, magnetická média aj.) byly postupně nahrazovány PC. S rozvojem počítačů se postupně rozvíjí i software. V praxi se objevují výpočetní a grafické systémy. Děrná páska byla zpravidla papírová a při zpracování informací se na ni zaznamenávala data v podobě kombinace otvorů.

Rok 2000 byl vyhlášen jako Světový rok matematiky. Celá řada poštovních správ (např. Belgie, Monaca, Lucemburska, České republiky, Slovenska aj.) vydala k tomuto výročí známky. Na známkách jsou znázorněny různé matematické symboly, např. Gaussova křivka, Fermatova věta aj. Česká pošta vydala známku s Fermatovou větou (viz minulé číslo Zeměměřiče).

Příští díl bude věnován glóbům.    

Doplnění informace o králi Alfonsu X. - Učeném (Zeměměřič 8+9/2001):
Od r. 1252 kastilský král, sídlící v Toledu ("městu tří kultur"), který zreorganizoval toledskou překladatelskou školu; mj. byly v letech 1256 - 1262 vydány "Knihy o vědění astronomickém" (14 knih), z nichž "Knihy o hvězdách" obsahují tzv. alfonsínské tabulky, které doznaly velkého rozšíření. Část těchto tabulek je také obsažena v astronomickém kodexu českého krále Václava IV.; nahrazeny byly až v 17. století.