Několik let pak ještě pokračovaly neformální, soukromé schůzky představitelů institucí civilní a vojenské služby, kde se diskutovalo o společném postupu v nových společenských podmínkách.

Se vznikem federace probíhala náročná reorganizace, redislokace a rozsáhlé personální změny jak v armádě, tak i ve službě. Byly přehodnoceny podmínky pro utajování a vytvořeny nové možnosti pro vnitrostátní a mezinárodní spolupráci.

Již 10. 12. 1991 podepsali ministři obrany USA a ČSFR "Základní dohodu o spolupráci mezi Federálním ministerstvem obrany ČSFR a ministerstvem obrany USA pro oblast topografického a leteckého mapování, geodezie a geofyziky, digitálních dat a s nimi souvisejících materiálů" [1]. Následovaly pak výměny delegací s dalšími evropskými geografickými a topografickými službami.

Po vzájemné dohodě byly civilní a vojenskou službou koordinovaně zakoupeny první, na tehdejším trhu již dostupné geodetické přijímače GPS - Geotracer 100.

Na jedné z prvních návštěv delegace tehdejší Defense Mapping Agency (DMA) USA na půdě VTOPÚ byla vzájemně dohodnuta observační kampaň GPS k definování systému WGS 84 na území ČSFR jako základního předpokladu pro řešení otázek standardizace ve vojenské geodezii a kartografii.

Na počátku roku 1992 proběhlo společné měření GPS na bodech nadřazené sítě nultého řádu ČSFR - NULRAD k definici systému ETRS 89, kterého se VTOPÚ zúčastnil třemi aparaturami.

Na podzim téhož roku pak podle harmonogramu proběhlo měření GPS měřiči DMA na bodech sítě NULRAD k definici geocentrického systému WGS 84 a již počátkem roku 1993 převzal VTOPÚ od DMA výsledky a uskutečnil první analýzy.

DMA dále uskutečnila tíhová absolutní měření na třech stanicích ČSFR a také zapůjčila dva gravimetry LaCoste-Romberg, které jsou dosud využívány ve VÚGTK a Zeměměřickém ústavu pro kontinuální registrace změn tíhového zrychlení a pro gravimetrická měření.

Významným krokem k modernizaci bylo zahájení výstavby vojenského informačního systému o území (VISÚ). Jako základ této GIS technologie se stalo SW prostředí ARC/INFO. Ve velmi krátké době byl ve VTOPÚ vytvořen a do užívání zaveden digitální model území 1 : 200 000 (DMÚ 200) jako první ucelená databáze GIS v našem státě. Provoz stanice POLOM byl omezen na seismické observace Geofyzikálního ústavu ČSAV, které dodnes úspěšně probíhají. Byla zahájena 4. obnova topografických map, především s využitím technologie analytické fotogrammetrie.

Otevření se světu umožnilo řešení úloh, charakteristických pro globální geodezii a vojensky orientovanou geografii - zvláště úloh, vhodných pro vojenské aplikace o které měla také zájem koalice NATO. Domácí předpoklady v této oblasti byly prezentovány na prvním společném semináři geografických a topografických služeb NATO a PfP (Partnership for Peace) koncem roku 1993 v Praze [2], kterého se zúčastnili také kolegové z civilních geodetických služeb ČR a SR.

Ve VTOPÚ byla ustavena pracovní skupina pod odborným vedením prof. Burši, jejímž úkolem bylo testování modelů geopotenciálu. Na tento úkol pak navazoval příspěvek služby k definici a zpřesňování globálního výškového systému na základě určení optimální hodnoty W0 - geo- potenciálu na ploše geoidu. (Poznámka - hodnota W0 , určená skupinou prof. Burši byla na symposiu IAG v září t.r. v Budapešti přijata jako vztažná pro EUVN - European Unified Vertical Network - a pro výpočty v gravimetrii.)

V roce 1995 byl ve VTOPÚ zrušen výcvik vojáků základní služby, čímž bylo dosaženo plné profesionalizace ústavu.

Podle projektu VÚGTK a Zeměměřického ústavu proběhlo zhušťovací měření GPS na bodech vložené sítě DOPNUL. Ve spolupráci obou služeb pak do roku 1995 proběhlo ve VTOPÚ výpočetní zpracování výsledků s převodem souřadnic geodetického systému S-42/83 do systému ETRS 89 [4], [5].

Přechod na technologie GIS, výstavba těchto systémů a zpracování dat lze označit za digitální podporu standardizace k přechodu na standardy NATO pro vojenskou geodezii a mapovou tvorbu. První předpoklad - převod geodetických základů do standardního geodetického systému WGS 84 a zobrazení UTM a jejich programové zabezpečení byl včas realizován.

Základní strukturou jsou tzv. Vojenský geodetický a geofyzikální informační systém (VGGFIS) a vojenský topografický informační systém (VTIS). Zahrnují data výšková, polohopisná - rastrová a vektorová. Vedle zmíněného DMÚ 200 vzniká v roce 1998 po dokončení 4. obnovy digitální model území DMÚ 25 s rozlišením objektů, odpovídajícím měřítku mapy 1 : 25 000. Dnes je DMÚ 25 základní databází pro tvorbu plně standardizovaných topografických map a základní databází pro řešení analýz v rozličných vojskových rozhodovacích procesech.

Příprava k přechodu na příslušné standardy NATO a vlastní výroba některých standardních produktů započala již před vstupem ČR do organizace NATO. Jako první úkol nové, standardní mapové tvorby realizované ve Vojenském zeměpisném ústavu to byly tzv. Joint Operational Graphic 1 : 250 000 (JOG 250) - vojenské topografické mapy pro společné operace s verzemi - "Ground" pro pozemní vojska, "Air" pro vzdušné síly. Na ně navazujícím dalším úkolem byla ve VTOPÚ tvorba vektorové mapy, označované VMap1 z území České republiky.

Dokončené databáze a další produkty jsou distribuovány k uživatelům v celé AČR a do řady organizací státní správy. Na jejich základě pak vznikají aplikované digitální podsystémy, např. pro navigaci, analýzy terénu, analytická řešení velitelských rozhodnutí v neznámém terénu apod. Pro orientační seznámení nových armádních uživatelů s problematikou a využíváním digitálních geografických informací byl zhotoven videofilm "GIS v AČR."

Zvyšující se nároky pro tuto oblast jsou dány charakterem současných vojenských operací, které se vyznačují razantními situačními změnami, rychlými změnami jejich průběhu a obtížností až nemožností realizace předběžného terénního průzkumu.

Technologie GPS se stala hlavním prostředkem realizace vojenských geodetických úloh, ať už mírových nebo operačních. Ve VTOPÚ bylo zřízeno výcvikové středisko pro armádní uživatele, zpracovány instruktivní služební pomůcky, power-pointy a výcvikový film "GPS v AČR." Na poslední výstavě IDET 2001 v květnu letošního roku byl představen tzv. modulární navigační systém MNS-01 (MONAS, "systém pohyblivé mapy") vkládaný do vrtulníků nebo vozidel jako prostředek navigace, založený na kombinaci GPS a VGIS. Tento systém splňuje požadavky standardů NATO a v provozních zkouškách se plně osvědčil.

V současné době je dokončována komparační a kalibrační základna POLOM, která bude umožňovat komparaci geodetických přístrojů včetně přijímačů GPS.

Ve spolupráci s civilními službami ČR a SR proběhlo počátkem října 2001 GPS měření pro spojení kvazigeoidu území obou republik.

V příštím čísle budou čtenáři seznámeni s nejzajímavějšími odbornými vystoupeními na odborných seminářích, pořádaných ve VTOPÚ Dobruška 4., 12. a 13. 9. 2001 k 50. výročí jeho vzniku.
  
   SOUTĚŽ

Literatura:

• [1] Karas a kol.; Historie TS AČR 1918 - 1992, Praha, TO-HOS GŠ AČR, 1993
• [2] Vojenský geografický obzor - sborník Geografické služby AČR, zvl. č. 1, rok 2001; Praha, MO-HÚVG
• [3] Úlohy moderní geodezie v ozbrojených silách; Sborník ze semináře, TS AČR, Praha, listopad 1993
• [4] Kostelecký, J.; Šilhan, V.; Realizace geocentrického souřadnicového systému na území České a Slovenské republiky; Vojenský geografický obzor, č. 1, 1996
• [5] Říkal, J.; Transformace ze systému S-42/83 do ETRF 89; Vojenský geografický obzor, č. 3, 2001 - v tisku
• [6] Katalog map a produktů GeoS AČR; GeoS AČR, Praha, 2000, verze analogová

vyvěšeno: 8.říjen 2001

---

Z časopisu Zeměměřič č. 10/2001