Praha se stala hlavním sídelním místem císaře říše Římské a českého krále Rudolfa II. (1552 – 1612) od 16. října 1583 až do jeho smrti 20. 1. 1612. Trvalá přítomnost císaře učinila z Prahy centrum mezinárodní politiky, metropoli pozdně renesanční učenosti, kultury a umění s mnoha významnými osobnostmi. Jména většiny postav z dnešního dílu napsali stavitelé na paměť na budovu Národního muzea. Směrem na Václavské náměstí je to Rudolf II., Agricola a Tadeáš Hájek, do Mezibranské ulice Brahe, Bacháček, Jessenius, Kepler, Komenský a Marci.

Rudolf pozval do Prahy mnoho umělců, např. sochaře Adrieana de Vries, alchymisty, ale i astronomy Tychona Braheho a Jana Keplera. Brahemu a Keplerovi pomáhal Jošt Bürgi. Na Univerzitě působili např.: Ján Jesenský – Jessenius (1566-1621), který provedl první veřejnou pitvu v červnu 1600 a Jan Marcus Marci. Někteří významní lidé (Komenský, Hollar) odešli z různých důvodů do ciziny. Tento díl bude pro svoji rozsáhlost rozdělen do tří částí a to: 1. Tycho Brahe, 2. Kepler, 3. Ostatní – Komenský, Hollar, Marci, Gans, Bürgi, aj.

Praha se nestala pouze místem vědy a umění, ale v království došlo také k rozvoji architektury a techniky, rybníkářství. sklářství, železářství (1. vysoká pec v Berouně 1594). Pivovar v Krušovicích byl založen v roce 1581 a císař Rudolf II. z něj učinil v roce 1583 svůj královský pivovar. Je dokončeno vydání šestidílné Bible Kralické. V lednu 1584 je zaveden Gregoriánský kalendář (na Moravě v říjnu). Ukázkou hornického umění tehdejší doby je štola, kterou Rudolf II. nechal postavit k zásobování rybníku v Královské oboře (Stromovce) vodou z Vltavy. Štola byla vybudována v letech 1581 až 1593 havíři z Kutné Hory a Příbrami. Štola začíná pod Letnou poblíž Štefánikova mostu (asi 100 m proti proudu) odtud prochází přibližně v místech ulic Nad Štolou a Čechovou v délce 1997 loktů (1186 m) a průměru jeden až jeden a půl lokte. Byla ražena tak, že na pěti místech byly vyhloubeny šachty a z těch se pak razilo oběma směry. Významným dílem v němž jsou popsány základy hornictví a důlního měřictví napsal Georg Bauer – Agricola (1494 – 1555) ve 12 svazkovém díle “De re Metallica libri XII“, které vydal v roce 1556 v Basileji. V 5. knize je popsáno připojovací a usměrňovací měření a měření kompasem.

Tycho Brahe
Brahe se narodil 14. 12. 1546 v Knudstrupu. Pocházel z dánské šlechtické rodiny. Během studia práv v Lipsku se začal zabývat pozorováním hvězdné oblohy a studiem astronomie. Kromě astronomie si oblíbil také alchymii a lékařství. Tycho Brahe byl jedním z nejlepších pozorovatelů své doby. Dne 11. listopadu 1572 pozoroval supernovu v souhvězdí Kasiopei. (Pozn.: V roce 1904 předložil Milan Rastislav Štefánik na Univerzitě Karlově výborně hodnocenou dizertační práci “O novej hviezde v súhvezdí Cassiopei z roku 1572“). Brahe studoval od roku 1562 práva v Lipsku. Později navštívil univerzity v Rostocku, Wittenbergu, Basileji i Augsburgu. V Rostocku přišel v roce 1566 při souboji s Manderupem Parsbjergem o část nosu. Hluboká jizva v obličeji ho trápila. Jizvu zakrýval protézou ze zlata a stříbra, kterou si k nosu přilepoval a zakrýval vrstvou pudru. Tento nedostatek je patrný i na jeho podobizně na náhrobku v kostele Panny Marie před Týnem na Staroměstském náměstí v Praze.

Když mu dánsky král Frederik II. dal v léno malý ostrov Hven (dnes Ven ve Švédsku 7,5 km2, 6 km na SZ od Landskrony; Dánsku patřil do roku 1332 a mezi roky 1360 – 1658) v průlivu Oeresund vybudoval na něm v letech 1576 – 80 dvě astronomické observatoře, Stjerneborg a Uranienborg – Hrad múzy Uránie (viz díl glóby), které byly bohatě vybaveny nejpřesnějšími přístroji té doby, vyhotovenými podle jeho pokynů. Byla zde i mechanická a chemická laboratoř, lékárna, sklárna a knihtiskárna. V observatoři byl mohutný nástěnný kvadrant. Přesnost Braheových přístrojů byla asi 25 vteřin.

K pozorování používal Brahe sextanty, armilární sféry aj. Armilární sféra je starobylý přístroj k měření polohy hvězd. Skládá se z několika kovových kruhů, které znázorňují nebeský rovník, ekliptiku, poledník a obzor. Byla vynalezena již ve 3. stol. př. Kr. Hipparchem (viz 3. díl). Přesnost Hipparchových sfér byla asi 240?'. Po smrti krále Frederika II., kvůli neshodám s novým králem Christianem IV. opustil r. 1597 Brahe Dánsko a odešel do Německa, kde působil na hvězdárně ve Wandsbeku poblíž Hamburgu. Zde vydal roku 1598 “Astronomiae instauratae mechanica“ (viz známky: přístroje sextant, armila, malý cestovní kvadrant a Uranienborg).

Dánsko začalo brzy litovat jeho odchodu, o čemž svědčí vybudování observatoře – Kulaté věže (Rundentaarn – 36 m vysoké, 15 m v průměru) v Kodani r. 1642 jeho žákem Christianem Soerensenem Longomontanusem, který pro Braheho v Praze pracoval v letech 1600 – 1601. Observatoř byla vybavena podobnými přístroji jako observatoře na Hvenu. V té době Brahemu pomohli Ján Jesenský a Tadeáš Hájek z Hájku. Jeho zásluhou se stal Brahe od června 1599 císařským astronomem. Žil v Benátkách nad Jizerou a od roku 1600 v Praze. Svá pozorování prováděl v Královském letohrádku. O Praze Brahe řekl: "Praha je vhodná pro má studia a je zde čilý styk národů“. Od roku 1600 spolupracoval Brahe s Keplerem. Oba astronomové se vzájemně potřebovali, ale současně si i překáželi. Kepler na rozdíl od Braheho nebyl dobrý pozorovatel, neboť měl špatný zrak, ale naopak byl velmi dobrý matematik a teoretik.

Tycho Brahe byl pozván 13. října 1601 na hostinu do paláce Petra Voka na Hradčanech (dnes je v tomto paláci, který několikrát změnil své jméno – naposledy Schwarzenberský – Vojenské historické muzeum). Po této hostině onemocněl urémií a 24. října roku 1601 zemřel. Brahe vytvořil kompromisní model sluneční soustavy, podle kterého planety obíhají kolem Slunce a Slunce se stálicemi kolem Země.

Na Braheho je v Praze několik památek. Kromě již zmíněného hrobu v Týnském chrámě je to pamětní deska na domě č. p. 76 v ulici Nový svět. Sousoší Tychona Braheho a Johannese Keplera, na podstavci z leštěné žuly autorů J. Vajce a V. Pýchy bylo u Gymnázia Jana Keplera bylo odhaleno v roce 1984.
Další památka na Braheho se nachází v Keplerově gymnáziu v Parléřově ulici 2. Pamětní deska na vchodu do gymnázia nás upozorňuje na základy (dnes již neexistujícího) domku, kde Brahe bydlel a také konal pozorování. Dům zakoupil pro Tychona sám Rudolf II. r. 1601. Dům byl zbořen ve 2. polovině 17. století. Jeho základy byly odkryty r. 1902 a opětovně prozkoumány r. 1931. Zbytek základů je dnes skryt za "falešnou" zdí v jídelně gymnázia.

Pohřební řeč za přítomnosti krále Rudolfa II. pronesl v Týnském chrámu Ján Jesenský, který byl později popraven spolu s dalšími českými pány 21. června 1621 na Staroměstském náměstí. Tycho Brahe předal pomyslný kolík astronomické štafety Janu Keplerovi a proto i náš příští díl bude věnován Keplerovi.

(joh)

---

Z časopisu Zeměměřič č. 11/1999