Německý astronom a astrolog Jan Kepler působil v letech 1600 – 1612 v Praze ve službách císaře Rudolfa II. V Praze spolupracoval s Tycho Brahe. Proslulým se stal jeho horoskop z roku 1609 pro Albrechta z Valdštejna. V době kdy Kepler působil v Praze je pro své názory v Itálii upálen Giordano Bruno.

Podklady z pozorování planety Mars, které konal 25 let Tycho Brahe a které získal Kepler po jeho smrti, mu umožnily objevit tři zákony pohybu nebeských těles, nesoucí jeho jméno. Jeho pomocník Jošt Bürgi k usnadnění výpočtů sestavil logaritmické tabulky.

Kepler původně studoval teologii. V roce 1589 přišel na univerzitu v Tübingen, kde složil ještě ne dvacetiletý magisterské zkoušky. V Tübingen roku 1596 publikoval "Prodromus Disser-tationum Mathematicarum Continens MysteriumCosmographicum". Kepler se v něm pokusil vyjádřit geometrické zákony uspořádání vzdáleností tehdy známých planet pomocí pěti pravidelných mnohostěnů vepsaných do koulí.

Kepler si původně představoval, že planety se pohybují jakoby připevněné na křišťálových sférách a pokusil se mezi 6 sfér tehdy známých planet, proložit 5 pravidelných mnohostěnů. Vyjádřil tak, v jakých vzdálenostech obíhají planety kolem Slunce. Kepler vyšel z představy, že kolem Slunce jsou sféry jednotlivých planet uspořádány tak, že tloušťka sféry je dána rozdílem maximální a minimální vzdálenosti od Slunce. Vybral pět pravidelných mnohostěnů a jeden po druhém vyplňoval prostory mezi sférami planet tak, že předchozí sféře byl opsán mnohostěn následující. Merkuru a Venuši patřil osmistěn, Venuši a Zemi dvacetistěn, Zemi a Marsu dvanáctistěn, Marsu a Jupiterovi čtyřstěn a Jupiterovi a Saturnu krychle.

Když se před skončením jeho teologického studia v roce 1594 uvolnilo místo profesora matematiky na evangelickém lyceu ve Štýrském Hradci, doporučilo vedení univerzity na uvolněné místo Keplera. Po vypovězení ze Štýrského Hradce (myšlenka na konverzi ke katolickému vyznání byla pro něj nepřijatelná), přišel v říjnu 1600 do Prahy.

Kepler bydlel v Praze na několika místech. Nejprve bydlel v Curtiově domě u Tychona Brahe na Pohořelci, na což nás upozorňuje pomník Keplera a Braheho. Pamětní deska v domě 12/573 (v průchodu z Ovocného trhu na Příkopy) připomíná Keplerův pobyt v Královské koleji na Ovocném trhu v letech 1604 až 1607.

Po smrti Tycho Brahe byl Kepler jmenován císařským matematikem a v této funkci zůstal až do odchodu z Prahy v roce 1612. V roce 1605 při zkoumání pohybu Marsu poznal, že jeho dráha je eliptická, a že Slunce leží v jednom z ohnisek elipsy. Kepler v té době žil v Praze v Karlově ulici č. 4, který se nazývá "U francouzské koruny". Připomínají to dvě pamětní desky na domě a v průchodu domu.

Ke Karlově ulici se váží dvě významné elipsy. První – architektonická se nachází ve Vlašské kapli Nanebevzetí panny Marie. Je to první zaalpská kaple elipsovitého půdorysu. Ke druhé – astronomické (vůbec první v astronomii) mohl být Kepler inspirován právě touto stavbou. Na jaře 1605 poznal Kepler eliptickou dráhu Marsu a vyslovil svůj první zákon.

Kepler napsal během 12 let prožitých v Praze více než 30 spisů, z nichž některé byly vydány v cizině. “Astronomiae pars optica traditur“ čili “Optická část astronomie“ (vydáno ve Frankfurtu 1604), “Astronomia Nova“ čili “Nová astronomie“, obsahující první dva Keplerovy zákony, (vydána v Lipsku 1609) a “Dioptrica“ čili “Dioptrika“ (vydáno v Augšpurku 1611). V roce 1610 se seznámil se spisem Galileiho “Sidereus Nuncius" v němž Galilei popsal dalekohled. Ve spise “Dioptrica“ popsal jak Galileiho tak i nový dalekohled, nesoucí jeho jméno.

Galileův dalekohled má podobně jako Keplerův dalekohled za objektiv spojnou čočku, ale za okulár naopak čočku rozptylnou. Svazek paprsků po průchodu objektivem nedojde do obrazové roviny, protože se do jeho cesty vloží okulár. Z toho důvodu nemohou paprsky vytvořit v obrazové rovině objektivu skutečný obraz a není možné vložit záměrné zařízení tak, aby bylo současně viditelné s obrazem pozorovaného předmětu. Proto se Galileův dalekohled nehodí pro geodetické přístroje. V současnosti se používá pouze u divadelních kukátek.

Keplerův dalekohled je tvořen teleskopickou soustavou v níž jsou oba členy – objektiv a okulár spojné čočky. Vstupní paprsky po průchodu objektivem vytvářejí v obrazové rovině objektivu skutečný, zmenšený a převrácený obraz. Do této roviny se umisťuje záměrné zařízení. Vytvořený obraz leží současně v předmětové rovině okuláru, který působí jako lupa. Obraz vytvořený Keplerovým dalekohledem je skutečný a převrácený.

Na základě pitvy lidského těla se Keplerovi podařilo přesně vyložit optickou funkci oka. Po smrti své ženy, 3. července 1611, nepřijal místo profesora matematiky na Karlově univerzitě, ale odjel do Lince, kde měl provádět mapování Horních Rakous a kde formuloval třetí pohybový zákon publikovaný v roce 1619 v díle “Harmonices mundi" – "Harmonie světa“. V Linci žil v Rathaugasse č. 5 (dnes Keplerhaus, je zde pamětní deska). Připomeňme si nyní Keplerovy zákony:
1. Planety se pohybují kolem Slunce v elipsách, blízkých kružnicím, o jednom společném ohnisku ve Slunci.
2. Plošná rychlost, tj. plocha opsaná průvodičem (spojnice Slunce a planety) je za jednotku času konstantní.
3. Poměr druhých mocnin t oběžných dob planet vzhledem k poměru třetích mocnin hlavních poloos jejich drah a je konstantní.

V Praze Kepler napsal v roce 1611 pro svého přítele Wackera spisek “Novoroční dárek čili o šestiúhelníkovém sněhu“. Zde se zabýval symetrií krystalů, což patří k prvním studiím tohoto druhu. Karlova ulice také přiléhá k areálu Klementina, kde se dlouhodobě provádí sledování počasí. Kepler vyzýval, aby se systematicky zapisoval průběh počasí.

Od roku 1627 působil ve službách Valdštejna v Zaháni (Saganu) severozápadně od Zhořelce. Roku 1627 vyšly v Ulmu “Tabulae Rudolphinae“ Rudolfínské tabulky. Nové planetární tabulky měly nahradit Alfonsinské tabulky vypracované ve 13. století z podnětu Kastilského krále Alfonse X. V roce 1630 odcestoval do Řezna, aby vymáhal dluh od tří císařů a to od Rudolfa II., Matyáše a Ferdinanda II. Na cestě onemocněl a 15. 11. 1630 zemřel. Je pochován v Řezně. Plat Keplera 500 zlatých ročně v porovnání s Brahem byl poloviční. Písemnou pozůstalost prodal Keplerův syn Heveliovi (viz 9. díl) Později pozůstalost měnila svého majitele. Pro nedostatek financí ji odmítla i Klementinská hvězdárna. Na doporučení Eulera ji zakoupila Kateřina II. pro petrohradskou Akademii věd. Později se dostala do Pulkova a od konce 2. světové války se nachází v archivu Akademie věd v Petrohradě.

Letošní úplné zatmnění Slunce je v Německu a Rakousku silně spojeno s Keplerem: v Tübingen studoval, v Ulmu mu vyšly Rudolfinské astronomické tabulky, v Linci formuloval 3. zákon a v Grazu vyučoval na evangelickém gymnáziu. Pouze nejslavnější místo Keplerova pobytu Praha v pásmu úplného zatmnění Slunce neležela.

(joh)

---

Z časopisu Zeměměřič č. 12/99