Současný stav v plnění projektu ISKN vyvolal oprávněné obavy o jeho úspěšné dokončení a je příčinou ke vzniku tohoto stanoviska Komory geodetů a kartografů (KGK) a Zeměměřické oborové rady (ZOR).

Jde bezesporu o nejvýznamnější a rozhodující projekt resortu zeměměřictví a katastru za několik posledních desetiletí. Projekt by měl, podle informací zveřejněných při různých příležitostech, vycházet z dosavadního stavu automatizace katastru nemovitostí, který má počátky již v roce 1976. V roce 1996 byla podle informací z ČÚZK zpracována Úvodní studie ISKN, proběhla veřejná obchodní soutěž a byl vybrán systémový integrátor - společnost APP Systems (nyní APP Czech). Smlouva na systémovou integraci mezi zadavatelem - Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním (ČÚZK) a zhotovitelem - společností APP, byla podepsána v květnu 1997. Od června 1997 započalo řešení ISKN.

Mezi dnes proklamované cíle ISKN zejména patří: dostupnost informací z katastru nemovitostí vzdáleným přístupem, nezávislost na místě vznesení dotazu, okamžitá vypovídací schopnost, zvýšení bezpečnosti dat, poskytování aktuálních dat pro potřeby dalších resortů státní správy, bankovnictví a trhu s nemovitostmi, možnost rychle reagovat na legislativní změny a v souladu s nimi měnit obsah katastru.

Původní rozpočet na výstavbu ISKN z roku 1997 byl (údaje převzaty z oficiálních WWW stránek ČÚZK):

Na těchže oficiálních stránkách ČÚZK byly 12.6. 2000 současně uvedeny aktualizované náklady na projekt ISKN, které v součtu činily 965 milionů Kč za roky 1997 až 2002 řešení úkolu, s tím, že bude následovat další nutná podpora ISKN a programových produktů i v dalších letech. Na dnešní (5.10. 2000) oficiální verzi WWW stránek ČÚZK je uvedena jako celková potřeba kapitálových výdajů v letech 1997 až 2000 928 mil. Kč.

1. Soustavné neplnění ani upravených harmonogramů projektu

Již od počátku řešení dochází k neustálým úpravám harmonogramu plnění. Na oficiálních WWW stránkách společnosti APP je vystaven již třetí upravený harmonogram projektu k 1.2.2000. Ani ten však není plněn. Na oficiálních WWW stránkách ČÚZK je uveden harmonogram, který je v rozporu s harmonogramem uvedeným na stránkách APP a který se také neplní. Dále byly uvedeny v průběhu řešení projektu různé termíny různými pracovníky zadavatele (ČÚZK). Vezmeme-li například jen několik zásadních termínů, lze je uvést tak, jak byly prezentovány pracovníky ČÚZK:

16.3. 1999 uvádí na konferenci ”Internet ve státní správě a samosprávě” v Hradci Králové Ing. Josef Jirman: ”Veřejný provoz prostřednictvím vzdáleného přístupu bude zahájen 1.4. 2000.”

25.5. 1999 uvádí místopředseda ČÚZK Ing. Karel Večeře na konferenci ”Státní a veřejná správa v informační společnosti” v Trojském zámku: ”Projekt je ve stadiu dokončování a testování aplikačního programového vybavení a přípravy ověřovacího provozu. Implementace na katastrálních úřadech proběhne v závěru roku 1999 a po zkušebním provozu v I. čtvrtletí roku 2000 bude otevřen vzdálený přístup pro uživatele katastrálních informací. Celkové náklady představují zhruba 1 mld. Kč v průběhu 4 let.”

1.6. 1999 uvádí na konferenci ”Systémová integrace 99" na Žofíně Ing. Vít Suchánek: ”A protože magické datum 1.1. 2000 ... je i datumem zahájení provozu ISKN pro veřejnost,...” Dále pak: ”Vlastní řešení projektu je ve fázi testování aplikací a migrace dat, což nás i přes zpoždění dodávek hardware, způsobené problémy výběru dodavatelů podle zák. 199/1994, naplňuje optimismem, že plánované datum zahájení provozu ISKN bude dodrženo.”

28.3. 2000 na konferenci ”Internet ve státní správě a samosprávě” v Hradci Králové uvádí již místopředseda ČÚZK Ing. Večeře: ”... bude možné zahájit přechod na ISKN v resortu ČÚZK počátkem II. pololetí letošního roku. ... Do konce letošního roku by měl být systém plně implementován a dálkový přístup převeden do rutinního provozu.”

Podle posledního harmonogramu uvedeného na WWW stránkách společnosti APP mělo dojít 27.3. 2000 (dle původního harmonogramu 1.11. 1999) ke spuštění zkušebního provozu ISKN - nestalo se tak. Dne 6.6. 2000 (původně 1.1. 2000) měla být spuštěna podpora provozu v resortu a poinstalační kontrola - dosud nebyla spuštěna. Dne 6.9. 2000 (původně 1.3. 2000) má být spuštěna podpora veřejného provozu - nebude spuštěna, protože již na výše uvedené konferenci 28.3. 2000 Ing. Večeře uvedl jako termín konec roku 2000. Tento harmonogram byl naposledy aktualizován 30.3. 2000, jak je uvedeno na stránkách. Je spodivem, že nebyl vystaven novější, v pořadí by se jednalo o již 4. harmonogram.

Na WWW stránkách ČÚZK však byly donedávna uvedeny jiné časové údaje: zkušební provoz interní části ISKN a podpora interního provozu k 3.1. 2000, zkušební provoz externí části ISKN (vzdálený přístup) a podpora externího provozu k 1.3. 2000 a plný provoz ISKN k 1.6. 2000. Nic z toho se nesplnilo. Tyto údaje byly navíc v rozporu s údaji na stránkách společnosti APP. Tedy zadavatel uváděl jiné termíny než zhotovitel.

Důvodem pro neplnění harmonogramu projektu se zdá být, jak je již naznačeno na stránkách APP, nutnost zapracování více změn do aplikačního programového vybavení oproti původnímu zadání. Jinými slovy, lze předpokládat, že původní zadání vypracované ČÚZK, bylo nedostatečné, podcenilo složitost problému, zřejmě obsahovalo chyby a proto bylo zdrojem pozdějších problémů při vlastním řešení. Totéž lze předpokládat i o koordinaci subdodavatelů zadavatelem. Toto je také zřejmě důvodem, proč bylo zadání projektu ISKN drženo ČÚZK v tajnosti a nebylo nikdy nikomu z odborné veřejnosti poskytnuto k nahlédnutí, dříve než 14. 8. 2000, kdy byla část těchto materiálů poskytnuta Komoře geodetů a kartografů na základě žádosti podle zákona 106/1999.

2. Překročení rozpočtu ISKN

Jak bylo uvedeno již výše, byly původní náklady na řešení projektu stanoveny na 878 milionů Kč. Ale již na těchže WWW stránkách ČÚZK jsou uvedeny aktualizované náklady na řešení ve výši 965 milionů Kč. Současně je uvedeno, že bude následovat další nutná podpora ISKN a programových  produktů i v dalších letech. Dne 19.5. 2000 však uvedl místopředseda ČÚZK Ing. Karel Večeře v rozhovoru pro časopis GEOinfo SPECIÁL, že celková výše nákladů činí 940 milionů Kč. Tedy i zde se stejně jako v případě časových údajů informace rozcházejí. Vzhledem k neustálým skluzům v plnění projektu, lze důvodně předpokládat, že ani tyto náklady nebudou konečné.

3. Utajování informací o projektu a jeho řešení před odbornou veřejností

Odborné veřejnosti není známo konečné zadání pro zhotovitele, tedy v potřebných podrobnostech ani vlastní cíle řešení projektu. Odborná veřejnost (soukromá sféra, která jako jediná v ČR zabezpečuje zhotovení měřických podkladů pro katastr nemovitostí - geometrické plány, školy zabezpečující výuku v zeměměřickém oboru, výzkumná sféra, ...) tak nemá možnost se v dostatečném předstihu připravit na využití ISKN. Nebyly provedeny žádné kontrolní dny, jak by to řešení takto rozsáhlého projektu vyžadovalo. Nebyly předloženy žádné dílčí zprávy o plnění ani podány žádné informace, s poukazem, že smlouva mezi APP a ČÚZK to nedovoluje. Od počátku zde tedy chybí jakákoliv interakce mezi zadavateli a zpracovateli na straně jedné a odbornou geodetickou veřejností a uživateli katastru na straně druhé. Taktéž lze důvodně předpokládat, že není žádná spolupráce s ostatními resorty, což bude mít jistě velmi neblahý vliv na využitelnost dat z ISKN, jakožto zdrojových dat pro informační systémy jiných resortů. Důvod k tomuto utajování jak zadání projektu, tak i informací o jeho postupném řešení, lze jen stěží hledat. Zřejmě bylo původní zadání natolik nevyhovující, obsahující chyby, nerespektující potřeby uživatelů katastru, odborné veřejnosti ani dalších resortů, že způsobilo značné zpoždění plnění projektu a tudíž musí být zadavatelem utajováno.

4. Oblast dat jako zdroj problémů

Oblast dat skrývá řadu závažných problémů, které měly být všechny řešeny v předstihu před nasazením ISKN. Je to z důvodu, že znemožní jeho plné využití a teprve po jejich odstranění bude možné ISKN využít, to však již bude s nejvyšší pravděpodobností notně zastaralý. Jde o tyto problémy:

- grafické informace, tj katastrální mapy, budou ke konci roku 2000 pouze u přibližně 15% map digitalizovány (uvedl místopředseda ČÚZK Ing. Večeře v rozhovoru pro Právo 17.7. 2000). Znamená to praktickou použitelnost ISKN pouze na 15% území ČR. Zcela by měly být mapy v digitální formě k dispozici až v roce 2006, to už se však dá předpokládat zastaralost ISKN.

- grafické informace je třeba rozlišit do dvou typů: DKM = Digitální katastrální mapy (z nových měření, s přesností řádu cm, jsou k dispozici pouze na asi 25% území) a KM-D = Katastrální mapy - digitalizované (ze starých katastrálních map z poloviny 19. století jejich skenováním, s přesností v řádu metrů, jsou na asi 75% území). ISKN však, podle sdělení představitelů ČÚZK a APP na resortní poradě o ISKN 28.6. 2000, není na práci s mapami KM-D připraven! V důsledku to znamená, že na 75% území z těch 15% území ČR kde budou grafické podklady, nebude možno ISKN plně použít. Jinými slovy, ISKN tedy bude možné plně použít jen na necelých 4% území ČR ? Je to tedy ukázka odborné úrovně zadání pro řešení ISKN, vypracovaným ČÚZK ?

- v datech katastru nemovitostí se vyskytují obecně závažné věcné chyby, které jsou způsobeny nedůsledným evidováním vlastnických vztahů v době socialismu. Jako příklad lze uvést zemědělské a lesní pozemky sloučené do velkých honů. Měly svého vlastníka, ale nebyly uvedeny v mapách. Nebo lze uvést 2300 katastrálních území s nedokončenými příděly a scelením. Přídělcům stát po válce přidělil půdu, toto měl stát také zaknihovat, ale k zápisům nedošlo. Tyto problémy měly být vyřešeny před uvedením ISKN do provozu. To se však nestane, protože náklady na jejich vyřešení budou obrovské. Sám místopředseda ČÚZK Ing. Večeře uvedl v rozhovoru pro časopis GEOinfo SPECIÁL 19.5. 2000, že jen vyřešení problémů kolem přídělů do roku 2006 si vyžádá 350 milionů Kč ročně.

- podle sdělení představitelů ČÚZK na resortní poradě o ISKN 28.6. 2000, není stanovena metodika zálohování dat (není stanoveno kdy, co, kam zálohovat). Toto sdělení je naprosto v rozporu s deklarovaným zvýšením bezpečnosti dat ? !

Postup řešení projektu ISKN vzbuzuje značné obavy o jeho úspěšné dokončení. Především jsou zde zmíněné problémy nedodržování harmonogramu nesoucí sebou neustálý nárůst finančních prostředků ze státního rozpočtu, o kterých není plně zřejmé, kam vlastně putují. Neobvyklé je dlouhodobé utajování všech důležitých dokumentů, souvisejících s plněním projektu, jako jsou zadávací dokumentace, úvodní studie s připomínkami, smlouva mezi ČÚZK a APP atd.

Protože ČÚZK odmítá jakoukoliv diskusi na dané téma, jako jediné východisko se jeví buď vyvolání zcela nezávislého auditu, kde výběr auditora nebude svěřen ČÚZK, ale nezávislému subjektu, nebo přímo kontrola provedená Nejvyšším kontrolním úřadem. Protože půjde o posouzení nejen finanční stránky plnění projektu, ale i o posouzení odborné stránky věci, bude velmi žádoucí, aby s vybraným auditorem, popřípadě přímo s NKÚ, úzce spolupracovala skupina nezávislých odborníků z oblastí praxe, výzkumu a školství.

Komora geodetů a kartografů i Zeměměřická oborová rada jsou připraveny doplnit další podrobné informace na vyžádání.