Díl 7. - kartografie, 2. část

Mapa Toscanelliho
   Podporu pro svou cestu do Indie západním směrem našel Kolumbus v mapě Paola dal Poza Toscanelliho (1397 – 1482). Jedná se o rekonstrukci mapy. Kolumbus z ní získal mylný dojem o vzdálenosti mezi Evropou a Cipangem. Na známce je ukázka keramiky indiánského kmene Jižní Ameriky Čimů.

Mapa Henrika Martelluse (1489)
   Mapa jihovýchodní části Afriky z doby první cesty do Indie. Představuje od dob Ptolemaiových pokrok ve dvou směrech. Za prvé, jasně ukazuje moře kolem jižního cípu Afriky a za druhé mapa pokryla 3/4 zemského glóbu. To však vyvolalo představu, že Japonsko (Cipango) je stejně daleko jako Kanárské ostrovy. Přesně je zachyceno západní pobřeží Afriky, východní pobřeží je zvětšeno o plochu neznámých území a je protaženo k východu. Indický subkontinent je deformován.
   Legenda na mapě zaznamenává zprávu o smrti Dioga Cao na jeho druhé výpravě 1485-6 jíž se se zúčastnil také Martin Behaim. Výprava dospěla k mysu Cross (Serra Padra) 21o 48' j. š, kde Cao zemřel.

Mapa Nového světa Juana de la Cosy (1449 – 1510)
   Mapu Nového světa nakreslil na kozí kůži kolem roku 1500 Juan de la Cosa – Kolumbův lodivod. Západ je nahoře. Amerika je zakreslena relativně dobře. Správný je obraz karibských ostrovů, Afrika leží uprostřed. Cosovo jméno je uvedeno v levé části mapy. Na mapě je vyznačen červenou barvou rovník a zeleně poledník odpovídající zřejmě demarkační linii podle smlouvy uzavřené v Tordesillas r. 1494.

Mapa světa Martina Waldseemülerova z r. 1507
   Prvně zachytila plných 360° zemského povrchu. Asie je silně zmenšena, aby byl získán prostor pro nový kontinent. který Waldseemüler nazval "America" po svém příteli Amerigu Vespuccim. Byla to první mapa, která zakreslila pevninu spolu s názvy.

Mapa světa Martina Waldseemülerova
   Moderní mapa Afriky. Tvar pevniny odpovídá skutečnosti. Na pobřeží je zakreslena se značnou přesností každá významná zátoka, ostrůvky, řeky a osady. Vnitřek kontinentu není prakticky zakreslen. Poloha Madagaskaru je zakreslena chybně.

Mapa Lopo Homena-Reinese
   Mapa části Indie z roku 1519. Na mapě jsou znázorněny zvířata domorodci a města, ale fantastické bytosti tam již nejsou. Lopo Homen byl správcem námořních map portugalského krále.

Mapa znázorňující Nový svět
   Mapa Sebastiana Münstera v jeho vydání Ptolemaiovy Geografia Universalis z r. 1540.

Oerteliova mapa Skandinávie a severního Atlantik
   Oerteliova mapa z roku 1570 této oblasti je velmi krásná práce s vyobrazením lodí, velryby, mořské příšery s hudebním nástrojem i s jinými dalšími netvory z námořních legend. Exotická zvířata jsou někdy vymyšlená, jindy poměrně věrně zobrazená. Neznámá území tu představují různé mythické ostrovy, z nichž největší je Frísland. V oblasti Arktidy je umístěna legenda "Pigmei hic habitant" (Zde žijí Pygmejové).

Mapa Sigurdura Stefansona
   Mapa, kterou nakreslil islandský biskup Sigurdur Stefanson zobrazuje pobřeží severní Ameriky (1579).

   Mapy zachycují historický vývoj území jako např. na známkách Velké Británie, kde je zobrazeno území Hamstreetu v hrabství Kent v různých obdobích. Mapy jsou na známkách zachyceny v různých projekcích i tématických zaměřeních (geologické, meteorologické, vojenské apod.).

Doporučuji Vám ke shlédnutí výstavu "Portugalsko a otevírání světa", která se koná do 24. 4. 1999 v prostorách Karolina, Praha, Ovocný trh 3. Na výstavě můžete shlédnout některé dokumenty (repliky a kopie) týkající se našeho seriálu. Mapy Henrika Marteliuse, Lopo Homena i mapu z Katalánského atlasu, z tohoto dílu. Z minulých pak např. mapu Idrísího, navigační pomůcky (Jakubovu hůl, kvadrant), dokumenty z objevných cest (Vasco da Gamy, Diaze, Cao aj.), ale i připravovaných první glóbus Martina Behaima, práce Pedra Nuněze (vynálezce nónia) a další. Na výstavu se neplatí vstupné.
Příští díl bude věnován především Koperníkovi.

  (joh)

---

Z časopisu Zeměměřič č. 4/99