Praha, 4.5.1999: Úvodní referát Koncepce digitalizace KN přednesl místopředseda ČÚZK – ing. Večeře. Seznámil přítomné s koncepčními kroky úřadu vedoucími od r. 1993 k současnému ISKN. Zjednodušeně charakterizoval cíle digitalizace KN (tab. 1) a seznámil s výchozím stavem digitalizace KM (tab. 2). Od roku 1993, kdy byla určena pravidla pro digitalizace KM, vložila města a obce nemalé prostředky do této digitalizace. Celkem bylo uzavřeno 181 smluv o společném postupu mezi zastupitelstvy obcí a KÚ. Výsledkem této spolupráce je 197 k. ú., které převzaly KÚ zpět (54 již převzato, 88 se přebírá, 55 je s drobnými problémy).

Tabulka 1

Zjednodušeně lze cíle digitalizace KM charakterizovat takto:
uživatelsky srozumitelný katastr	údaje SPI KN o objektech vlastnického práva mají obraz v jediné digitální KM
dostupné informace	poskytování všech důležitých údajů vzdáleným přístupem (internet)
integrované informace	soulad SPI a SGI a integrace popisné a mapové informace
snazší aktualizace katastru	usnadnění zápisů do KN a přípravy GP pro vyznačování hranic pozemků
katastr pro lokalizace jiných informací

Idea úřadu je převést katastr do digitální formy v dohledné době, neboť pouze úplný digitální katastr je plně využitelný IS.
Je otázkou, má-li se 10 200 k. ú. (tab. 2 a 3) zpracovávat pomocí soukromé sféry, která má jíž mnohaleté zkušenosti s digitalizací a má příslušné výrobní prostředky.
Ing. Váša v diskusi znovu veřejně vyzval úřad o zvážení možnosti zapojení pracovníků firem. Soukromá sféra zažívá recesi a hrozí, že tito zkušení lidé budou propouštěním pro obor ztraceni. Jejich nasazení by mohlo proces digitalizace urychlit. Problémem však zůstávají finance. Zisky soukromých firem by se v konkurenčním prostředí rovnaly nule. Jedná se jim totiž o přežití. Druhou možností je, že si tyto práce budou provádět svépomocí KÚ, které také údajně disponují příslušnou technikou, zkušenostmi a odborností. Jedná se tedy o typický zápas soukromých firerm o zakázky.
Lepší situace je s 2 300 k. ú., kdy se počítá s měřickými pracemi v terénu a zpracováním výsledků pro cca 700 pracovníků soukromé sféry ročně. (tab. 2 a 3)

V příspěvku představitele Svazu měst a obcí zazněla potřeba koordinace KÚ, PÚ, PF a obcí na regionální úrovni, kde by se určovaly priority digitalizace. Nemuselo by se postupovat Komenského způsobem od jednoduchého ke složitému, ale způsobem vyhovujícím uživatelům, tj. od potřebného k méně naléhavému. Toto je jistě zajímavá myšlenka, a i kdyby tyto regionální komise měly mít pouze "poradní" hlas, neměla by tato možnost spolupráce někde zapadnout. Místopředseda Večeře uznal nutnost určení priorit, nebo budeme mít nejdříve digitální mapy vesnic a okresní města zůstanou až na konec etapy.

Ing. Čančík informoval o vybavenosti, možnostech a zkušenostech soukromé sféry. Údaje zatím poskytlo asi 35 firem a další vyplněné dotazníky stále přicházejí.
Dotazník naleznete na této stránce.

Na semináři dále zazněly obavy, že finančí náročnost, personální i časový horizont je podhodnocený. Několikrát zazněla potřeba využít již pořízená data např. správců inženýrských sítí.
Ing. Fafejta prezentoval názory KGK a dalších pořadatelů. Celé znění.
Ing. Čálek, městský geodet Prahy, informoval o zkušenostech z hlavního města. Doporučil Svazu měst a obcí, aby vznikaly ve městech podobné nezávislé organizace (jako je v Praze IMIP) i jinde.
Od r. 1985 stálo 496 km2 Prahy 400 mil. korun a IMIP vydal informace za 456 mil. korun. "Podstatné je táhnout za jeden provaz“ dodal jediný městský geodet.

Tabulka 2

Výchozí stav digitalizace KN
K 31. 12. 1998 z 13 073 k. ú. je:
534 k. ú.		již zdigitalizováno
500 k. ú.		plánováno na rok 1999
715 k. ú.		bude řešeno pomocí PÚ
K 31. 12. 1998 zbývá cca 12 500 k.ú. :
10 200 k. ú.   (58 000 km2)		lze digitalizovat z existujících podkladů bez rozsáhlejší práce v terénu (pouze revize KN a drobná měření)
2 300 k. ú.   (17 000 km2)		situace komplikována (nedokončené scelení, nebo přídělové řízení)

Na nedostatek komunikace mezi úřadem a obcemi a úřadem a soukromou sférou upozorňoval v diskusi i místopředseda Večeře. Povzdychl si, že ani KGK nepřispívá ke kulturní komunikaci, například stálou prezentací nepravdivých údajů o počtu zaměstnanců. Na kritická slova, že úřad nepodporuje spolupráci a nekoordinuje činnosti, které lze využít pro digitalizaci KN, místopředseda odvětil, že úřad do roku od zveřejnění koncepce připojil jasná pravidla a že by otázka měla spíše znít: "Proč spolupráce nefunguje?". Lepší než kritizovat, je komunikovat, upozornit na věci, které nefungují, případně navrhnout lepší řešení.

Koncepce digitalizace KM z roku 1993 není plněna zatím v jediném bodě – mapování 2% území ročně ze 70% celkového území ČR (tedy 35 let práce). Toho nejsou v dnešní době schopny ani vyspělé země, a proto byly prostředky přesměrovány na digitalizaci.
V r. 1927 přijala poslanecká sněmovna zákon o pozemkovém katastru a za 72 let se podařilo profinancovat mapování pouze 30% státního území. Žádná digitalizace, žádný sebelepší převod stávajících KN do digitální formy není rovnocenou náhradou obnovy operátu novým mapováním, a to pro absenci právní a administrativní fáze (zjišťování aktuálního právního vztahu existujících hranic...).
K diskusi k problematice aby stavba byla součástí pozemku, ing. Nedvídek z ČÚZK sdělil, že tato věc byla již dávno otevřena. Předseda ČÚZK se mnohokrát i osobním dopisem obrátil na příslušné ministry a předsedy PS a žádal o řešení a na tento stav upozorňoval. Věc bude řešena nejspíše až s úpravou občanského zákoníku. Zeměměřiči a notáři si na tuto radost musejí ještě počkat.

K digitalizaci sáhových map bylo nutno položit si otázku, zda vůbec dílo 150 let staré se má využít, či použít prostředky spíše na nové mapování. Právě nedohlednost konečného horizontu nového mapování rozhodla pro digitalizaci.
Další otázkou bylo, jak tyto mapy převést do digitální formy. Řešení rezortu "není optimální, ale je nejméně špatné". Dojde tedy pouze k převodu stávající analogové mapy na mapu digitální, aniž by došlo ke zpřesnění. Avšak tuto operaci lze provést plošně, v dohledné době a "ufinancovatelně".
Zpřesněním této mapy převodem do JTSK by se rozumělo nahrazení stávajících dat všemi daty nasbíranými v terénu za období údržby této mapy (tj. historickými GP až od roku 1883, velkým množstvím identických bodů, dále se předpokládá všude BP atd.). Touto cestou se někde v zahraničí vydali. Je to dobrá cesta, ale finančně mnohonásobně náročnější.
Očekávané výhody přinese už jen změna katastru do jiné formy. Je pravda, že GISům a MISům to nepřináší takřka nic, ale změna formy mnohé přinese katastru a společnosti. Zharmonizuje se celý aparát (SGI a SPI) a poprvé po 200 letech přestanou být problémy s tím, že na mapě existují parcely, které v SPI nenajdeme a naopak. V souvislosti s digitalizací dochází ke generální revizikaci, rektifikaci a rekonstrukci dat za celých 200 let vývoje katastru. To je možné pouze pomocí výpočetní techniky. Také dojde k odstranění zjednodušené evidence, tj. dočasného "schizofrenního" řešení, která se při digitalizaci SPI systematicky zakládala a v souvisloti s SGI se začne systematicky odstraňovat. Komerční sféra dálkovým přístupem získá aktuální data. Kdyby se aktualizace měla dělat lépe a protáhla by se, tak možná ještě celá generace zeměměřičů by pracovala s papírovými sáhovými mapami. Dálkový přístup k mapám by sloužil pouze k získání výpisů z KN, ale pro grafické podklady by museli geodeti chodit na KÚ osobně.
Poprvé se také bude moci pracovat v komerční sféře s replikou originálních dat, a nikoli pouze s termograficky pochybenými kopiemi. Umožní to evidovat parcely třeba i o velikosti 3 m2, které se do mapy "288" nevejdou (nelze napsat parcelní číslo).

Na semináři došlo v oblasti postupu digitalizace dle mého názoru ke shodě, pochopení a vstřícnosti všech zainteresovaných. Měl-li však seminář přesvědčit poslance, že by digitalizaci SGI provedla soukromá sféra efektivněji, tak k tomu asi nedošlo. Pominu-li, že dva poslanci klimbali, tak výklad místopředsedy Večeřeho byl velmi ucelený, koncepční a přesvědčivý. Po přečtení si referátu KGK po semináři jsem nabyl dojmu, že na všechny výzvy a polemiky místopředseda jasně odpověděl.
  "Je třeba hledat cesty, na jejichž koncích jsou nějaké přínosy a takové cesty vedou pouze přes kulturní komunikaci. A také nezapomínejme, že katastr je nejenom technický, ale i právní. Nehledejme zde, co tam najít nemůžeme,“zaznělo také na Novotného lávce.

Podle příspěvků na poslaneckém semináři sepsal Radek Petr

Tabulka 3

Pracovní kapacity pro digitalizaci KN (do roku 2006)
pro 10 200 k. ú. se předpokládá
1 000 pracovníků na rok	převážně kancelářské práce, převzetí a dopracování výsledků digitalizace KN pro jiné IS.
pro 2 300 k. ú. se předpokládá
1 000 pracovníků na rok
200	KÚ (podklady, převzetí výsledků)
700	ze soukromých firem (měřické práce v terénu a zpracování výsledků)
100	PÚ (rozhodovací proces, zadávání zakázek a přebírání výsledků)

Tabulka 4

Finanční nároky digitalizace
	300 mil. Kč/rok
část z 2 300 k. ú.	50 mil. Kč/rok
část z 2 300 k. ú.	400 mil. Kč/rok (z rozpočtu PÚ)
Celkem	750 mil. Kč/rok
státním rozpočtem nepokryté výdaje	400 mil. Kč

   
    31.5.1999

---

Z časopisu Zeměměřič č. 5/99