V čísle 5/2001 časopisu ZEMĚMĚŘIČ byl na str. 4 a 5 zveřejněn mimořádně zajímavý článek Hrozí odliv mozků z oboru? ing. Miroslava Hrdličky. Nemohu odolat a cítím odbornou potřebu na tento článek reagovat. Je možné, že u několika málo jedinců může tento můj příspěvek vzbudit negativní reakci obdobnou té, která následovala po mém kdysi dávno zveřejněném otevřeném dopisu jistým dvěma pánům. Vzhledem k závažnosti problému, naznačeného ing. Hrdličkou, jsem však ochoten jít znovu se svou kůží na trh. Podotýkám, že následující názor je výlučně mým osobním názorem a nepředstavuje stanovisko mého zaměstnavatele a ani s ním nebyl konzultován. Zároveň poznamenávám, že s tímto názorem jsem se nikdy netajil a čas od času jej i veřejně proklamoval. Naposled dne 26. února 2001 v Bílém domě (v Praze - Libni, nikoli ve Washingtonu, D.C.) před zhruba 120 účastníky semináře z celé republiky a za přítomnosti předsedy ČSGK ing. Poláka.

Ve svém článku pan ing. Miroslav Hrdlička opět dokázal, že je nejenom úspěšným a respektovaným podnikatelem, ale i zapáleným odborníkem, kterému další vývoj oboru není lhostejný. Jeho článek, který je přetiskem referátu předneseného na semináři IG ve stavebnictví v Brně dne 26. dubna 2001, se týká v podstatě dvou oblastí: jednak problematiky cen některých prací zajišťovaných podnikatelskou zeměměřickou veřejností a tím i oceněním příslušných pracovníků, a za druhé problematiky personálního a odborného zajištění některých činností, nesouvisejících s KN či státním mapovým dílem. Zatímco k prvnímu problému nemohu jako státní úředník cokoli říci, na druhý problém mám svůj názor, který bych rád v následujících řádcích rozvinul.

Především bych rád poopravil názor ing. Hrdličky, že "Resort se přejmenoval na ČÚZK se zdůrazněním prací pro KN. Nemá kompetence ovlivňovat práce v inženýrské geodezii." Transformace tehdejšího Českého úřadu geodetického a kartografického (ČÚGK) na Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK) nebyla pouze přáním ČÚGK. Naopak, na oproštění státní sféry od činností komerčního charakteru apelovala vehementně právě jistá část zeměměřické veřejnosti. Sice oprávněně, ale bez konstrukce zajištění činností mimo sféru budoucího katastru nemovitostí a státního mapového díla. Takže: resort sám se nepřejmenoval, ale jeho nový název (a obsah činnosti) byl naplněním oprávněné společenské potřeby.

Bohužel však došlo k tomu, že vznikající nový státní orgán se sice správně oprostil od činností nesouvisejících s KN či státním mapovým dílem, ale zároveň nevzniklo něco jiného, co by legislativně, normativně a metodicky pokrylo činnosti mimo státní správu zeměměřictví a katastru. V té době fungovaly velmi silné tlaky na odejmutí pravomocí státním orgánům k jakémukoli zasahování do činností nesouvisejících s katastrem nebo státním mapovým dílem. Bylo by možno jmenovat skupiny či jednotlivce, spěchající na změny, aniž by byly řešeny následky. Ale proč jmenovat. Dnes je potřeba řešit důsledky, nikoli příčiny. Pravdou ovšem je, že tehdejší ČÚGK byli nuceni opustit špičkoví pracovníci, zabývající se jinými činnostmi než katastrem a státním mapovým dílem. Někteří z nich přešli na pozice související s oborem, ale nedůstojné jejich kvalifikace, někteří opustili obor zcela. Vím, o čem mluvím: až do dubna 1992 jsem byl pracovníkem ČÚGK, než jsem (přechodně) přešel na práci mimo resort, a mám tedy s tímto problémem přímo intimní zkušenost.

Řešení problémů s "nezastřešením" stavební, inženýrské či speciální geodezie spatřuje ing. Miroslav Hrdlička ve zřízení Zeměměřické komory ze zákona. Obecně vzato: nic proti tomu, mám spoustu spolužáků a známých, kteří se živí právě touto oblastí našeho řemesla a kterých je mi z důvodu absence nějakého vrcholného orgánu líto, neboť svou činností - téměř načerno - zajišťují pro společnost značné přínosy a měli by tedy mít i patřičné společenské profesní postavení. Mám však výhrady k názvu komory.

Z etymologického hlediska by pojem Zeměměřická komora měl znamenat, že v tomto orgánu mohou být organizováni všichni zeměměřiči bez ohledu na to, zda pracují ve státní sféře nebo v podnikatelské sféře. Kdo je zeměměřič vyplývá z ust. § 3 zeměměřického zákona č. 200/1994 Sb., v platném znění: je to ten kdo vykonává zeměměřické činnosti. Mezi ně patří i "... vedení dat v informačních systémech zeměměřictví včetně dokumentace a archivace zeměměřických činností." Další upřesnění pak obsahuje § 4 citovaného zákona. Jinými slovy: zeměměřičem je též osoba, která vykonává zeměměřické činnosti v některém z orgánů státní správy zeměměřictví a katastru nemovitostí. Má k tomu patřičné zeměměřické vzdělání a její činnost (snad s výjimkou ekonomických pracovníků či právníků) se zeměměřictvím bezprostředně souvisí. V posledním návrhu zákona, který by měl konstituovat Zeměměřickou komoru, se však tvrdí, že členy Zeměměřické komory nemohou být státní úředníci. V tom okamžiku ovšem nelze hovořit o Zeměměřické komoře.

Jsou tedy možné dvě cesty: buď budeme hovořit o Zeměměřické komoře a pak jejím členem může být kterýkoli zeměměřič, jako je tomu např. u lékařské komory (je známo, že jeden z bývalých ministrů zdravotnictví při sporu s lékařskou veřejností musel nejprve požádat o výmaz ze seznamu lékařské komory, aby nedošlo ke konfliktu zájmů), nebo musí dojít ke změně názvu: nikoli Zeměměřická komora, ale např. Komora komerčních zeměměřičů. Takto to mají ošetřeno např. právníci, kteří mají komor dokonce několik.

Nabízí se i několik zajímavých otázek, jako třeba: kdo bude určovat, jestli se jedná o podnikatelský subjekt nebo o zaměstnance státní správy, když jedna a táž osoba pracuje na částečný úvazek v obou sférách. Kdo to bude posuzovat? To vzniknou kádrové útvary při nově vzniklé komoře? Podobných otázek by jistě šlo vymyslet mnoho, ale neřeší základní problém: jaká normativní pravidla stanovit pro zeměměřiče vykonávající činnosti z oborů stavební, inženýrské a speciální geodezie. Ovšem: pokud se budou Parlamentu předkládat návrhy obsahující několikrát záměnu ověřování výsledků zeměměřických činností s výkonem zeměměřických činností, či tvrdící (a opět několikrát), že ústřední orgán se jmenuje Český úřad zeměměřický a kartografický, pak nevěřím v úspěch, i kdyby politická situace byla vzniku komory příznivá. Vypadá to, že předkladatelé posledního návrhu mají o inteligenci

Názor ing. Hrdličky, že zřízení komory ze zákona by mělo být v zájmu ČÚZK, nemohu komentovat. Nejsem oprávněn hovořit za ČÚZK, ani za svého bezprostředního zaměstnavatele, dokonce si ani nevzpomínám, že by byť i neformální debata na toto téma za mé účasti někdy probíhala. Z toho, co jsem uvedl výše, je však můj soukromý názor dostatečně patrný.

A ještě jedna věc mě v příspěvku ing. Hrdličky zaujala: povzdech, že mnozí absolventi průmyslových a vysokých škol zeměměřického směru do oboru vůbec nenastoupí. Mám s tím opět osobní zkušenost. Několik let jsem přednášel předmět Zeměměřické právo na ČVUT FS budoucím bakalářům na studiu cíleně zaměřeném na KN. Na konci semestru jsem se jich vždy ptal, kamže to mají po ukončení studia namířeno. Část z nich počítala s uplatněním ve státní správě zeměměřictví a katastru (a to mě jako státního úředníka pochopitelně potěšilo), další část už měla nasmlouváno zaměstnání u podnikatelských zeměměřických subjektů (což mě uspokojovalo, neboť zůstanou v oboru), ale bohužel poměrně značná část studentů vůbec nepředpokládala, že nastoupí do oboru. Ano, vážený pane kolego Hrdličko, tady se naprosto shodneme: Vy jako podnikatel a já jako státní úředník pláčeme ze stejného důvodu.

vyvěšeno: 3.září 2001

---

Z časopisu Zeměměřič č. 8+9/2001