D�l 4. - Vklad Arab� a ���an�

   K rozvoji v�dy a kultury p�isp�li v�znamn�m d�lem ���an� a Arabov�. ���an� vynalezli mimo jin� tu�, st�eln� prach, porcel�n, ale p�edev��m pap�r a kompas. Prost�ednictv�m Arab� se tajemstv� v�roby pap�ru dostalo za hranice ��nsk� ��e a v Evrop� se za�alo s v�robou pap�ru v 11. stolet�. Na zn�mk�ch bantustanu (domoviny) Venda v JAR je zobrazena v�roba pap�ru r. 105 n. l. a kompas z 11. stolet�. Magnetka m� tvar ryby a plave na vod�. Arabov� se stali ve st�edov�ku d�dici �eck� geografie. P��nos arabsk� v�dy nespo��v� jen v zachov�n� �eck� vzd�lanosti a v�deck�ho pozn�n�. Muslim�t� u�enci p�edali dne�n�mu sv�tu d�dictv�, kter� obohatili vlastn�m p�i�in�n�m o mnoho nov�ho. �eck� v�da inklinovala k teorii, zat�mco arab�t� u�enci byli mnohem prakti�t�j�� v medic�n�, astronomii, matematice aj. Arabov� maj� z�sluhu na rozvoji trigonometrie, ale skute�n� v�hlas jim p�inesla algebra.
   P�i p�episu arabsk�ch jmen bylo pou�ito knihy: TAUER, F.: Sv�t isl�mu, 1. vyd�n�, Vy�ehrad Praha, 1984, 268 s.

Al Chv�rizm� Muhammad ben M�sa (okolo 783 - 846)
   Arabsk� u�enec, matematik a astronom. Al Chv�rizm� (Chorezm�) je autorem v�znamn�ch trakt�t� o matematice a algeb�e (Kit�b al d abr wal-mukabala), p�elo�en�ch do latiny ji� ve 12. stolet�. Knihy m�ly vliv na rozvoj matematiky. Jeho z�sluhou se Evropa sezn�mila s algoritmy matematick�ch operac� s arabsk�mi ��slicemi v des�tkov� soustav�. Z jeho jm�na je odvozen pojem algoritmus a z titulu jeho knihy o rovnic�ch poch�z� v�raz algebra. Napsal tak� knihy o astronomii a geografii.

Aburrajh�n Muhammad ben Ahmad al B�r�n� (973 - 1048)
   P�ibli�n� roku 1000 B�r�n�, arabsko-persk� l�ka�, astronom, matematik, zab�vaj�c� se �irok�m spektrem v�dn�ch obor� (geologie, mineralogie, etnografie, historie, fyzika, geografie), zkonstruoval za��zen� na d�len� kruh� v hodnot� 5'. Astrol�by s takto d�len�mi kruhy byly pou��v�ny pro astronomick� pozorov�n�. B�r�n� ur�il zemsk� polom�r ve druh�m stup�ov�m m��en� - prvn� provedl Erathosthenes (276 - 195 p�. n. l.) -, ve kter�m m��il d�lky pomoc� dvou provazc� na 12 951 369 lokt�. V kontextu je uvedeno, �e se jedn� o tzv. �ern� loket, jeho� hodnota byla stanovena na 49,29 - 50 cm, (HOR�K, Z.: D�jiny zem�pisu I. Starov�k a st�edov�k. Nakladatelstv� �eskoslovensk� akademie v�d, 1. vyd�n�, Praha, 1954, 160 s.). Z t�to hodnoty bychom mohli dostat neuv��iteln� p�esnou hodnotu polom�ru Zem� 6383 - 6475 km. P�i ur�en� postupoval takto: Z bodu o zn�m� v��ce zm��il �hel, kter� sv�raly o�n� paprsky, je� se dot�kaly te�ny Zem� s horizont�ln� rovinou o�n�. Polom�r vypo�etl ze vztahu:

   Svou metodu pou�il v Indii, v m�st�, kde se zvedal nad okoln� rovinu vrch. Nejprve zm��il v��ku vrchu a z n�j pak ur�il polom�r a obvod Zem�.

Ibn al Haitham [Muhammad ben al Hasan - Alhaz�n] (965 - 1039)
   Ibn al Haitham se narodil se v Bas�e a p�sobil v K�hi�e. Nejv�zna�n�j�� z arabsk�ch fyzik� a matematik� byl v Evrop� zn�m pod latinsk�m jm�nem Alhaz�n. Zab�val se vlastnostmi sv�tla. M�l velk� vliv na rozvoj optiky. Napsal �adu prac�, t�kaj�c�ch se fyziologick� a geometrick� optiky: lomem a odrazem sv�tla p�i pr�chodu �o�kou a zrcadlem, principy vid�n�, atmosf�rick�m tlakem a �e�en�m kubick�ch rovnic. Jeho "Pojedn�n� o optice" bylo p�elo�eno do latiny ji� ve 12. stolet� (1. vyd�n� a v roce 1572). Napsal tak� �adu prac� z matematiky a astronomie. Komentoval pr�ce Euklida, Gal�na, Ptolemaia, Archimeda i Aristotela. Ve sv�m d�le se zmi�uje o temn� komo�e "camera obscura", kter� se pozd�ji stala v�choz�m bodem fotografick� a filmov� techniky.

Ibn S�n� - Avicenna (980 - 1037)
   Arabsk� filozof, p��rodov�dec a l�ka�. Ve sv�m d�le zprost�edkoval odkaz antick� filozofie a v�dy. V�znamn� ovlivnil filozofick� a v�deck� my len� v Evrop�.

al Idr�s� (1100 - 1166)
   Z arabsk�ch geograf� m�l na Evropu nejv�t�� vliv Idr�s�. Poch�zel z Ceuty. V roce 1138 se usadil na Sic�lii, kde pracoval jako kartograf na dvo�e normansk�ho kr�le Sic�lie Rogera II. Pro n�j sestavoval mapy, z nich� nejproslulej�� z roku 1154 (jin� auto�i 1134) byla vyryta do st��brn� desky o pr�m�ru dvou metr� a sv�m obsahem p�ed�ila pr�ce soudob�ch evropsk�ch kartograf�. Je t� autorem tzv. Rogerovy knihy, podrobn� popisuj�c� Evropu. Kniha obsahuje 71 d�l�� mapu sv�ta a 70 lok�ln�ch cestovn�ch map, kter� p�edstavovaly sedm klimatick�ch p�sem rozd�len�ch do deseti �sek�.

Muhammad ben Abdull�h - Ibn Batt�ta (1303 - 1378)
   Ibn Batt�ta je jedn�m z nejv�t��ch cestovatel� v�ech dob. Jeho p��nos k pozn�n� Zem� p�edstavuje vrchol, kter�m p�isp�li arab�t� u�enci a cestovatel� do pokladnice pozn�n� Zem�. Poch�zel z Tangeru a roku 1325 se vydal na cesty, na kter�ch pro�el za t�i desetilet� cel� tehdy zn�m� sv�t. Nav�t�vil Egypt, katarakty Nilu, v�chodn� Afriku, Ar�bii, Persii, Indii, Ceylon, Sumatru, Bucharu, ��nu, Malagu a Granadu. Kolem roku 1351 se vydal na svoji posledn� cestu do Timbuktu u b�ehu Nigeru, kter� Ren� Cail� jako prvn� Evropan, kter� se vr�til, nav�t�vil a� v roce 1827. V mnoh�m dopl�uje Marca Pola.

Ab� Zajd Abdurrahm�n Ibn Chald�n (1332 - 1406)
   V knize Mukaddima (�vod do d�jin) popisuje geometrick� v�dy, mezi n� �ad� sf�rick� t�lesa, ku�elose�ky, mates matiku, zem�m��ictv� (v�m�ra a d�len� pozemk�, pom�r v�m�r pozemk�) a optiku. Vysv�tluje t� astronomii a astronomick� tabulky.

Muhammad Taragaj - Ulugbek (1394 a� 1449 - zavra�d�n)
   V letech 1427 - 1429 byla z Ulugbekova rozkazu postavena v Samarkandu (Uzbekist�n) astronomick� observato�, nejv�t�� stavba toho druhu na v�chod�. Ulugbek zauj�m� v�znamn� m�sto mezi astronomy a jeho katalog obsahoval 1 018 hv�zd. Tabulky byly posledn�m pozoruhodn�m d�lem v tomto oboru v isl�msk�m Orient�. Polom�r z ��sti zachovan�ho mramorov�ho sextantu Fahri je 40,2 m, co� zaru�ovalo vysokou p�esnost pozorov�n�.

Piri Re'is (z. 1555)
   Tureck� admir�l a jeho proslul� mapa pob�e�� Nov�ho sv�ta nakreslen� ji� 21 let po jeho objeven� (1513) na gazel� k��i. Mapa obsahuje informace poch�zej�c� z doby objevitelsk�ch plaveb Kry�tofa Kolumba.

�kolstv� a p��stroje Muslim�t� u�enci ve st�edov�ku psali knihy, stav�li observato�e - na zn�mce je observato�, kterou dal postavit v Istanbulu sult�n Murad III (1574 a� 1595) - a zakl�dali mnoho st�edisek vzd�lanosti, kde vyu�ovali jak zach�zet s r�zn�mi p��stroji jako astrol�b, gl�bus aj. Na syrsk� zn�mce je zn�zorn�n astrol�b. V kulturn�m sv�t� isl�mu byly b�n� gl�busy. Na zn�mce je nebesk� gl�bus persk�ho matematika a astronoma 13. stolet� Muhammada Ibn Muaijad al Ordhi z fyzik�ln�ho salonu dr��ansk�ho muzea.

(joh)

---

Z �asopisu Zem�m��i� �. 9+10/98