[pošta]
Předcházející stránka

Zpět MGID ´99

Následující stránka

Jednotná DKM - reálný cíl či utopie?
Ing. Václav ČADA, Csc., Západočeská univerzita v Plzni, fakulta aplikovaných věd, katedra matematiky

            Historickým vývojem, z dlouhodobého hlediska častými změnami koncepcí došlo na území současné České republiky k značné různorodosti analogových katastrálních map. [6],[7] Kvalitativní parametry katastrálních map odrážejí nejen technickou úroveň měřící techniky, erudici a zodpovědnost měřičů té které doby, ale především právní principy a vztahy k nemovitostem, vynucené často panujícími politickými poměry a extrémním rozsahem aktuálních úkolů (reambulace map stabilního katastru, přídělové řízení, restituce pozemků a mnohé další).
            Katastrální mapa je v § 13 odst.1 vyhlášky [1] s odvoláním na § 4 odst. 2 písm. a) a § 27 písm. g.) katastrálního zákona [4] definována jako závazné státní mapové dílo velkého měřítka a má tyto formy:

  1. digitální katastrální mapa (DKM) s geometrickým a polohovým určením v S-JTSK,
  2. katastrální mapa grafická,
  3. katastrální mapa obnovená digitalizací mapy grafické.

            Záměrem resortu ČÚZK je nahradit grafickou katastrální mapu obnovou souboru geodetických informací (SGI) digitalizací do roku 2006. Pouze za předpokladu získání kompletních digitálních lokalizačních dat budou moci být využity veškeré deklarované výhody budovaného zdokonaleného informačního systému katastru nemovitostí (ISKN).
            Obnova katastrálního operátu je prováděna podle oddílu sedmého vyhlášky [1]

  1. novým mapováním (§48 až 56 vyhlášky [1]),
  2. přepracováním SGI do digitální podoby podle §57 vyhlášky [1],
  3. na podkladě výsledků pozemkových úprav.

            Podrobně postupy ad 1) a ad 3) upravuje návod na obnovu katastrálního operátu [3], zásady obnovy KO přepracováním upravuje pouze prozatímní návod [2].              V celé historii katastru se opakuje situace, kdy kvalitní prováděcí předpis je kompetentními orgány vydán až s několikaletým zpožděním, kdy již pouze zpětně popisuje praxí ověřené postupy. Domnívám se, že tuto situaci není nutné s pravidelnou přesností opakovat zváště v současné etapě obnovy KO, kdy se plánuje masové nasazení této technologie na obnovu více než 70% území státu. Výrazně by se pouze rozšířila pestrost digitálních katastrálních map, které ve svých důsledcích by v budoucnu vedlo ke komplikovaným technologiím vedení a údržby digitálního SGI.
            Digitální katastrální mapy by měly nést atributy jednotného státního mapového díla velkého měřítka. Proto je nutné sjednotit

1. Terminologické aspekty

            Způsob vzniku analogové katastrální mapy, způsob jejího vedení a údržby není důvodem zavádění terminologicky, ale především technologicky odlišných děl DKM a KM-D. Vlastnosti výsledného digitálního mapového díla je potřeba hodnotit podle jednotlivých podrobných bodů polohopisu kódem charakteristiky kvality podle bodu 12.15 přílohy k vyhlašce [1]. Proto při obnově katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací (SGI) by měla vzniknout jednotná digitální katastrální mapa (DKM), i když pro jednotlivá katastrální území rozdílná v závislosti na:

ale s kvalitou a vlastnostmi přesně statisticky hodnotitelnými podle četností bodů rozdílných kódů kvality.

2. Technologické aspekty

            Hranice katastrálních území byly od svého historického vzniku jednotné, konsensuálně stanovené, odsouhlasené a stanovené protokolárním zápisem. Není jediný důvod uměle zavést duplicitní souřadnicovou polohu hranice sousedních katastrálních území. Smysluplné zavedení ostrovního zobrazení v systémech stabilního katastru (S-SK) mělo důvod v rychlosti a koordinaci prací při mapován stabilního katastru, nikoli pro snížení hodnot zkreslení ani z důvodů obecně evidenčních.

            Rozmanitost využitelných podkladů a jejich kombinace s ohledem na měřítkové řady a souřadnicové systémy přímo vyzývá ke sjednocení těchto zdrojů. Digitalizace SGI je tou nejvhodnější příležitostí, aby jednotící platformou byl souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sitě katastrální (S-JTSK). K tomuto kroku je i velice racionální legislativní podpora např. v nařízení vlády [5]. Nedojde-li k zavedení jednotného souřadnicového systému, vzniká situace, kdy v jediném katastrálním území budeme pracovat s daty ve třech diametrálně odlišných systémech a to:

            S rozvojem moderních technologií na bázi GPS při vedení katastrálního operátu by byla vhodným jednotícím souřadnicovým systémem S-JTSK-95.

            Vazba dat katastru nemovitostí (KN) s ostatními informačními systémy (IS) bude v budoucnu na 70% území státu (lokality KM-D v S-SK) možná pouze pomocí definičních bodů parcel. Pro rozvoj IS je toto řešení nedostatečné, nevyhovující a velice limitující, protože významně omezuje analytické funkce těchto systémů nad takovýmito daty.

            Souřadnicová lokalizace v S-JTSK a garance potřebné přesnosti DKM by v budoucnu umožnila uzší vazby KO s městskými informačními systémy (MIS), digitálními dokumentacemi nebo IS správců inženýrských sítí.

        Výpočet výměr parcel v lokalitách KM-D je vlivem zanedbání místního měřítka zkreslen i o několik procent, a proto až na výjimky odstranění hrubých chyb ve výměrách, není vyhlášení platnosti těchto vypočítaných výměr opodstatněné. Souladu SGI a SPI na úrovni výměra a geometrické určení nebude v lokalitách KM-D nikdy dosaženo z důvodu existence výměr určených přesnějším způsobem.

3. Právní aspekty

            Prozatímní návod pro obnovu katastrálního operátu [2] umožňuje široký variantní výklad

            Nechává vysoký stupeň volnosti katastrálním úřadům (KÚ), ZKI resp. ČÚZK při tvorbě projektu obnovy jednotlivých katastrálních území i celých obcí při přepracovávání využitelných podkladů.

            Není stanovena priorita při přepracování veškerých využitelných výsledků zeměměřických činností (geometrické plány, ZPMZ, elaboráty pozemkových úprav, zaměřování skutečného provedení staveb, inženýrských sítí apod.), nebo jednoznačné rozhodnutí o nemožnosti přepracování a zamítnutí takovéhoto manuálu jako závazného geometrického určení nemovitosti.

            Údaje grafického souboru KM-D nejsou závazným geometrickým a polohovým určením nemovitostí podle § 5 odst. 1, vyhlášky [1], kterým i do budoucna zůstává manuál zeměměřických činností (geometrický plán, ZPMZ apod.).

            Koncepce vedení DKM podle odst.3.3 prozatímního návodu [2] neumožňuje zpřesňování katastrální mapy, ale naopak dobré měření v terénu je přizpůsobováno zkreslenému zákresu polohopisu v mapě. Je postupováno jako v “Instrukci B”, a tím vytvářena její obdoba, i když v digitální podobě. Navrženým postupem vedení KM-D neúměrně narůstá objem databáze bodů vedených pro zobrazení jednotlivých změn a jejich přizpůsobení do KM-D.

Závěr

            Na několika výše uvedených příkladech je ukázáno, že má-li obnovou katastrálního operátu vznikat jednotné státní mapové dílo velkého měřítka, bylo by potřeba koncepčně dořešit nejen technologické záležitosti ale především legislativní rámec celého procesu obnovy KO.

[1] Vyhláška ČÚZK č.190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. ČÚZK Praha 1998.
[2] Prozatímní návod pro obnovu souboru geodetických informací přepracováním a pro jeho vedení ze dne 21. prosince 1998 ČÚZK č.j.5238/1998-23
[3] Návod pro obnovu katastrálního operátu ze dne 30.dubna 1997 ČÚZK č.j.21/1997-23 ve znění dodatku č.1 ze dne 21. prosince 1998 č.j. 5239/1998-23.
[4] Zákon č.344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č.89/1996 Sb.
[5] Nařízení vlády ČR č.116/1995 Sb. kterým se stanoví geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání.
[6] ČADA,V.: Obnova katastrálního operátu v lokalitách souřadnicových systémů stabilního katastru. In. GaKO -ISSN0016-7096.-č.6 (1999), s.122-136.
[7] ČADA,V.: Jaké budou digitální katastrální mapy. In. Integrace prostorových dat-ISBN80-244-0003-0. UP v Olomouci (1999), s.86-95.

Ing. Václav ČADA, Csc.
ápadočeská univerzita v Plzni, fakulta aplikovaných věd, katedra matematiky

Předcházející stránka

Zpět MGID ´99

Následující stránka

Aktualizace: 11.12.1999