[Home Page]

Glóby


     [Na začátek] [O jeden zpět]   [O jeden dál] [Na konec]

Pod pojmem glóbus (slovo má latinský základ znamenající hmotu, hromadu) rozumíme zmenšený model Země, případně jiných nebeských těles nebo nebeské sféry. Nebeský glóbus byl vytvořen již v antice. Glóbus byl běžnou záležitostí v kulturním světě islámu (viz Zeměměřič č. 9+10/1998).

Nejstarší dochovaný glóbus je tzv. Farnéský Atlas pocházející z roku kolem 150 n. l. Znázorňuje nebeskou klenbu (o průměru 65 cm), kterou nese na ramenou Atlas. Glóbus se nachází v Národním muzeu v Neapoli. Jeho autorem byl řecký filosof Krates z města Mallu v Malé Asii.

V řecké mythologii je Múza astronomie Uránia zobrazována s glóbusem. Na řecké známce je společně s múzami divadla Thálií a dějepisu Kleió.1

Glóbus Martina Behaima
(1459 - 1507)

Za nejstarší dochovaný zemský glóbus se považuje glóbus Martina Behaima z roku 1492. Na Behaimově glóbusu není ještě pochopitelně zakreslena v témže roce Kolumbem objevená Amerika, zato je moderně zobrazeno jihozápadní pobřeží Afriky. Glóbus má průměr 51 cm a je uložen ve sbírkách Německého národního muzea v Norimberku.

Martin Behaim, žák Regiomontanův, se narodil v Norimberku a jeho předkové pocházeli z Plzně (Martin de Bohemia). Odtud ho obchodní zájmy zavedly do Nizozemí a posléze do Lisabonu, kde vstoupil do služeb portugalského krále Joao II. Byl členem královské rady "Junta dos Mathematicos", která řídila námořní objevitelské plavby a sám se zúčastnil objevitelské výpravy Diega Cao r. 1484 podél jihozápadního pobřeží Afriky (cestě Portugalců do Indie by mohlo být věnováno několik dílů našeho seriálu). Zasadil se o používání Jakubovy hole (viz Zeměměřič č. 1+2/1999) v portugalském loďstvu. Jeho život byl pestrý. Poznal jak nádheru královského dvora, tak i zajetí piráty. Když přijel do rodného Norimberku, vyhověl žádosti městské rady a vytvořil "Zemské jablko" - první glóbus. Stihl ho však osud Kolumba i jiných slavných lidí. Byl zavržen portugalským králem, živořil a zemřel jako nuzák.

Významnými tvůrci glóbusů byli např. Jošt Bürgi (Zeměměřič č. 1+2/2000), pomocník Jana Keplera (Zeměměřič č. 12/1999), Gerhard Mercator, Martin Waldseemüller, Willem Janszoon Blaeu (1571 - 1638) (Zeměměřič č. 3/1999), vydavatel map a atlasů. Na rakouské známce je část výzdoby z titulní strany 12. svazku Blaeuovy "Geografie" z roku 1667. Michail V. Lomonosov se chystal vyrobit glóbus o průměru 1,85 m.

Glóby Strahovského kláštera v Praze

V Praze je velká sbírka glóbů v Památníku národního písemnictví na Strahově. Strahovská knihovna (klášter byl založen roku 1143) má kromě depozitářů k dispozici dva reprezentační sály. Starší, Teologický sál, obsahuje 16 000 svazků teologické literatury, sbírku zeměpisných a astronomických glóbů ze 17. až 19. století, vesměs holandského původu. Filosofický sál obsahuje asi 50 000 svazků z mnoha vědních oborů jako: astronomie, historie, encyklopedie, umění, beletrie, poezie, aj.

Vincenzo Mario Coronelli
(1650 -1718)

Významné místo ve tvorbě glóbů zaujímá zakladatel první geografické společnosti na světě Cosmographia degli Argonauti (v Benátkách r. 1680), Benátčan Vincenzo Mario Coronelli.

Peter Anich
(1723 - 1766)

kartograf a rolník. Matematiku studoval v Innsbrucku u dr. Weinharta. Později se u Anicha projevila touha po vzdělání. Anich vyhotovil hvězdný a zemský glóbus. Spolu s Hueberem vydali na 20 listech mapu Tyrol, která se stala nejlepší mapou Tyrolska. Byl prvním, který se zabýval problematikou Alpské kartografie.

Na italské známce je glóbus - armilární sféra Antonia Sanctuaciho, který je v Muzeu di storia dalla scienza ve Florencii. Glóbus má průměr 2,5 m, výšku 3,5 m. Uprostřed je Země o průměru 60 cm. Glóbus popisuje Ptolemaiův systém.

Glóby z Fyzikálního salónu v Drážďanech.

Arabský hvězdný glóbus - Muhammad ben Muaiad al Ardí,
Meragha (mezi 1279 - 1305)

Průměr glóbu je 14,4 cm a výška 30,5 cm. Mosazný glóbus obsahuje asi 1 025 hvězd, hlavní hvězdy mají jméno. Horizontální kruh: 13 x 7 mm, meridiánový kruh: 6 x 11 mm.

Zemský glóbus - Johannes Prätorius
(1537 - 1616), Nürnberg 1568

Měřítko mosazného glóbu je asi 1 : 45 500 000, průměr 28 cm, výška 47,5 cm, součástí je hnací soustrojí. Nultý poledník probíhá mezi ostrovy Madeira a Porto Santo. Meridiánový kruh má šířku 2,9 cm.

Hvězdný glóbus - Reinhold a Roll,
Augsburg 1586

Glóbus má průměr 20,5 cm, výšku 56,5 cm. Hvězdy jsou rozděleny do šesti velikostí. Glóbus se skládá z hvězdného glóbu, zemského glóbu a armilární sféry.

Hvězdný glóbus je v centrální části. Zemský glóbus (průměr 9,8 cm, výška 12,5 cm, měřítko 1 : 130 000 000) je v dolní části a je vyroben z mědi. Nultý poledník je na Kapdverských ostrovech. Glóbus je kopií mapy z r. 1560 Benátčana Francoise Demongeneta. Geocentrická armilární sféra nad hvězdným glóbem je z mosazi a má průměr 70 mm a výšku 110 mm.Georg Roll (1546 - 1592) spolupracoval od r. 1584 s Johannesem Reiholdem (asi 1550 - asi 1596) kdy vytvořili glóbus pro Rudolfa II.

Hvězdný glóbus - hodiny Jošt Bürgi
(1552 - 1632), Kassel 1585

Průměr 23 cm, výška 44 cm, koule je vyrobena z mosazi. Obsahuje hvězdy 6 velikostí, 49 souhvězdí bez popisu. Viz také Zeměměřič č. 1+2/2000, kde je Bürgiho hvězdný glóbus z roku 1594.

Armilární sféra Johannese Möllera,
Gotha 1687

Průměr 16,2 cm, výška 34 cm. Geocentrický systém. Průměr Země je 19 mm. Na severním pólu je ciferník o průměru 49 mm. Na podstavci je busola o průměru 9,5 cm s dělením 4 x 90°.

Hvězdný glóbus Erharda Weigla
(1625 - 1699), Jena 1690

Průměr 27,5 cm a výška 59 cm, koule je z mědi, Hvězdy jsou rozděleny do 4 velikostí.Glóby obecně slouží vedle výuky k prvnímu seznámení mládeže s geografií.    

( joh)

    vyvěšeno: 19.listopadu 2001

Peter Anich Farnéský Atlas Řecké Múzy Glóbus M. Behaima Geografie - titulní strana Francouzská Akademie věd Globus Starý rukopis, starý glóbus, medaile Strahovského kláštera, zvířecí napodobeniny z astrálních glóbů J. A. Komenský Coronelliho glóbus Rakouské geodetické dny Sanctuaciho glóbus Michail V. Lomonosov Euler Arabský hvězdný glóbus J. Pratorius (1568) Reinhold a Roll, (1586) Bürgiho glóbus - hodiny (1585) Armilární sféra J. Möllera (1687) Hvězdný glóbus E. Weigla (1690)


Z časopisu Zeměměřič č. 11/2001
[Server] [Víme - Víte] [Pošta]