K určení polohy bodu se používají různé souřadnicové systémy. Souřadnice mohou být určeny v systému zeměpisném nebo katastrálním.

Souřadnicový systém zeměpisný

Zatímco zeměpisná šířka je jednoznačně určena úhlem, který svírá tížnice procházející bodem s rovinou rovníku, je zeměpisná délka určena úhlem, který svírá místní poledník s rovinou základního poledníku. Roku 1884 byl ve Washingtonu vybrán greenwichský poledník za základní (nultý) poledník.

Královskou greenwichskou observatoř založil Karel II. a postavil ji v roce 1675 Christopher Wren. Prvním královským astronomem se stal John Flamsteed (1646 - 1719). Druhým byl Edmund Halley (viz Zeměměřič č. 5/2000). V roce 1766 byl na observatoři vydán první ročník The Nautical Almanac.

Dalším významným královským astronomem byl např. v pořadí sedmý George Airy. Greenwichský poledník prochází Airyho pasážníkem. Na staré observatoři je deska s textem:

Poslední pozorování s pasážníkem (po více než 750 000 pozorováních v průběhu 103 let) se uskutečnilo v roce 1954. V roce 1960 otevřela anglická královna Flamsteedův dům jako část Národního námořního muzea. Observatoř byla v roce 1993 přemístěna do Cambridge a v roce 1998 zpět a nese název Královská observatoř Greenwich (The Royal Observatory Greenwich).

V letech 1634 - 1884 byl za nultý poledník považován poledník procházející mysem Orchilla na ostrově Ferro (Hierro), nejzápadnějším ostrovem Kanárských ostrovů. Diference mezi zeměpisnou šířkou lG a lF je 17° 39' 59,7". Kladná osa x v systému S-JTSK má zeměpisnou délku 42° 30' od Ferra.

Pozn.: V době Marka Marci se považoval za nultý poledník poledník procházející Madridem (viz Zeměměřič č. 1+2/2000).

Souřadnicový systém katastrální

Souřadnicový systém pro stabilní katastr má počátek soustavy pro Moravu a Slezsko v kostele sv. Štěpána ve Vídní a pro Slovensko na Gellerthegy (Gellertově vrchu) v Budapešti.

Datová hranice

Poznatek o nutnosti změny data vyplývající z otáčení Země a o problému tzv. ztraceného dne měl v povědomí již řecký filozof Herakleitos (540 - 475 př. n. l.). Potom však byl tento poznatek zapomenut, takže Magelhaesova výprava, která v letech 1519 - 1522 jako první obeplula Zemi západním směrem, doplula na Kapverdské ostrovy 9. července, kde však již bylo 10. července. S opačným problém se setkal Bering, když doplul na Aljašku.

Datová hranice byla zvolena na 180. poledníku. Aby ze změny data neplynuly obtíže, nesleduje datová hranice přesně 180. stupeň, ale má místní odchylky tam, kde tento poledník protíná pevnou zemi. Východní polokouli ponechává Wrangelův ostrov, Čukotku, Tongu, Kermadekovy a Chanthamské ostrovy. K západní polokouli přiřazuje Aleuty. Průběh datové hranice je zřetelně vyznačován na mapách.

Při jejím přechodu je nutné změnit datum o jeden den. Při přechodu východním směrem se jeden den ubírá, při přechodu směrem opačným pak přidává.

Od poledníku datové hranice (180°) začíná číslování map v systému S-42 v Gaussově zobrazení. Mapy v šestistupňových pásech mají kolem nultého poledníku čísla 30 a 31, v České republice 33 a v části severní Moravy 34. Mapy v měřítku 1 : 25 000, 1 : 50 000, 1 : 100 000 a 1 : 200 000 se využívají jako vojenské topografické mapy po 4. obnově v roce 2001. Nyní probíhá 5. obnova a v souladu se zavedením světového geodetického systému WGS 84 ukončí tyto mapy platnost dnem 31. 12. 2005.

Pro účely GPS je definován souřadnicový systém World Geodetic System WGS-84 definovaný geometrickými a dynamickými parametry. Tento systém má počátek v hmotném středu Země, osa z byla ztotožněna se střední polohou astronomického pólu vektoru úhlové rychlosti Země v období 1900 - 1905 a osa x je průsečíkem nultého poledníku WGS-84 s rovinou rovníku (viz také Zeměměřič č. 3/2000).

    vyvěšeno: 8.března 2002