Rozhovor se zakladatelem soutěže
  
   Podařilo se nám navštívit Ing. Františka Janovského 24 hodin po skončení 37. GR ČR. Ve chvíli, kdy si rovnal tělo i ducha po posledním ročníku nejstarší, největší a nejpopulárnější automobilové soutěže geodetů. V krbu praskalo dřevo, v kuchyňském baru bublala mašinka na presso a my jsme se zeptali rovnou:
  
   Tak jak bylo letos?
   Ale jo, paráda. Všechno klaplo. Všichni jsou zdraví, nářadí (pozn. autora: automobily) nepomačkaný. Dobrý!
  
   Ale předevčírem a včera jste nebyl tak docela v pohodě.
   Co je to pohoda? Představte si, dělat tu soutěž jenom pro auta. Myslím tím pro auta bez lidí. To by byla pohoda. Jakmile do něčeho vstoupí lidi, zvlášť někteří, tak nikdy nevíte, co taková "live" akce udělá. A přitom těch pět procent remcalů dokáže naťuknout pohodu těch zbývajících devadesáti pěti procent.
  
   A co máte na mysli konkrétně?
   Vezměte si to popořadě. Ještě než to všechno začne, tak zjistíte, že neumí číst. Dáme termíny přihlášek - neplatí, dáme termíny plateb včetně čísla konta - neplatí, napíšeme, že jedou dvoučlenné posádky - je z toho poprask, všichni vědí, že soutěž končí společenským večerem - někteří tam přijdou jako vandráci - neumytí, neoholení, neoblečení. A ještě nezmiňuji fakt, že se přihlásí lidi, kteří nevědí o co jde, slepým mapám říkají "hádci", šipkáči "ty značky". Ono asi platí to Leninovo 3x učit se, ale proč na svým způsobem vrcholném podniku.
  
   Ale to je snad jejich problém, oni se musí přizpůsobit!
   To taky. Ale nás nutí k autocenzuře. Když děláme trať a itineráře, tak musíme počítat jak se špičkovými sportovci, tak s těmi příchozími. Ty první nesmíme otrávit elementárností pojetí soutěže, ty druhé nesmíme taky otrávit tím, že jim prohloubíme mindráky. Představte si fotbalový turnaj, na kterém hraje první liga se IV. třídou dohromady. A všichni z toho musí mít jakýsi požitek. To je naše kvadratura kruhu.
  
   A jak to chcete řešit, jiné to nebude.
   Asi ne. Já bych viděl to řešení zase v lidech. Když to chystáme, tak to bereme jako že soutěžícím chystáme hru a chceme je pobavit. Jenže oni nám kašlou na hru a rok od roku víc závodí. To má logiku: začněte s klukama mezi panelákama cvrnkat kuličky a za čtrnáct dní z toho máte Sídlištní ligu s přísnými pravidly, upravovanými kuličkami podle nejnovějších fyzikálních objevů, zfanatizovaný rodiče kolem. To obnáší každá hra i sport. A k tomu ještě ta člověčina!
  
   Co tím myslíte?
   Podívejte se: v pátek za mnou chodil jeden pán, jak to bylo s úkolem číslo 2. Přišel i v sobotu a měl to perfektně rozkreslený, ten musel noc strávit v Třebušíně a počítat hlavní silnice. Neměl jsem žádný kompetence, a tak jsem ho poslal za kompetentními osobami. Obtěžoval je taky. Proč? Mohl dát písemný protest, položit na stůl tisícovku a trvat na svým. Určitě odjel domů s pocitem křivdy. Je to škoda, je mi to líto. Já vím, že ten úkol byl sám o sobě blbej, sám bych ho tam nikdy nedal. Ale pravidla jsou pravidla.
   Včera večer zase někdo pustil zlou slinu a tvrdil něco o podvodech s jedním jízdním výkazem. Blbost, v životě bych nedopustil, aby v průběhu soutěže došlo k nějakému podvodu. Protože, a to platí ve všem, podvod uděláte jen jednou. A pak se s vámi už nepočítá… A my jsme to vydrželi právě proto s rallye tak dlouho. Myslím si, že úspěchy posádek geodetů plynou z toho, že je to rallye pro geodety, rozhodně GEFOS Praha a GEOS Litoměřice se musí lépe orientovat a řešit úkoly třeba z katastru. Litoměřičáci mají jistě ohromného fóra ve znalosti prostředí, vždyť jsou celý rok denně v terénu.
  
   A co používání mobilů a tak?
   Podívejte se, to je věc důvěry. My jsme sdělili jasně, že je to nelegální. Nemůžeme lidem sebrat mobily. Samozřejmě borci si vzpomenou na "Chcete být milionářem" a honí přítele na telefonu. My je chytat nemůžeme. Když ho ale vidí soupeř, ať podá protest podle pravidel. To by ho ale musel při tom vyfotit. A i když ho vyfotí, tak podvodník bude tvrdit, že mu volala manželka, že děti bolí zuby. Víte, raději mám atmosféru důvěry než nedůvěry. Pořád jsem idealista a myslím si, že důvěra může poněkud i svazovat ruce podvodníkům.
   Ono je to všechno o vychování. Umět pozdravit, představit se, zkrátka někomu ta kindrštube chybí a už to nikdy nedožene. Mám radost, že tato konstatování se v žádném případě netýkají geodetů a těch nejmladších účastníků. Společnost se vyvíjí pozitivně.

Další články na téma Geodesia rallye ČR v tomto čísle:

• Zvítězila Geodesia rallye
• 37. Geodesia rallye se vydařila
• Výsledky 37. Geodesia rallye ČR
• Občanské sdružení Viva Geodesia
• Občanské sdružení Viva geodesia a ředitelství Geodesia rallye ČR
• Cvičná etapa slavné zeměměřické rallye
• Obálka časopisu a mapa etapy

vyvěšeno: 18.říjen 2001

---

Z časopisu Zeměměřič č. 11/2001