Vytvořil jediný systém zemské i nebeské mechaniky, který položil základ klasické fyziky. Přesně zformuloval základní zákony mechanického pohybu, dal jim podobu matematických rovnic a vytvořil diferenciální a integrální počet s jehož pomocí umíme tyto rovnice řešit. Teprve od Newtonových dob se stalo možným vypočítat pohyby planet, předpovídat přesné doby zatemnění Slunce a Měsíce, dobu návratu periodických komet. Tak byla v minulém století předpovězena existence některých planetek a nové planety Neptunu. Newtonův gravitační zákon umožnil určit hmotnost nebeských těles a síly působící mezi nimi. Významné jsou jeho práce v oblasti optiky "Optics: or a Treatise of the Reflections, Inflections and Colours of Light". Je známa jeho rovnice čočky: e1 e2 = f2, kde e1 a e2 jsou vzdálenosti předmětu a obrazu od příslušného ohniska a f je ohnisková vzdálenost.

Dalším výsledkem vědecké práce je konstrukce zrcadlového dalekohledu (1671), který nemá optické vady způsobené čočkami. V Newtonově dalekohledu se paprsky odrazí od zrcátka, které svírá s optickou osou úhel 45i a zalomí paprsky pod pravým úhlem do okuláru, který je umístěn mimo osu dalekohledu. Dalekohled zvětšoval 38krát, ohniskovou vzdálenost měl 16 cm a průměr objektivu 37 mm. Ve své práci o optice Newton ukázal, že světlo je možné složit z barevných spektrálních paprsků. Jeho nejvýznamnějším dílem jsou "Philosopiae naturalis principia mathematica" - Matematické základy přírodní filosofie, které vyšly v roce 1687 na naléhání a za materiální pomoci známého astronoma Edmunda Halleye. Newton v něm formuloval tři pohybové zákony (zákon setrvačnosti, zákon síly a zákon akce a reakce). Newton zde také uvádí zákon gravitační, podle něhož přitažlivá síla mezi dvěma hmotnými body nebo kulovými tělesy se mění nepřímo úměrně čtverci vzdálenosti mezi jejich středy.

Na Newtonovu počest byla v soustavě SI pojmenována jednotka síly newton. Newton [N] je síla, která tělesu o hmotnosti 1 kg udílí zrychlení 1 ms^-1. Newton se později stal správcem královské mincovny. Roku 1703 se stal prezidentem Londýnské královské společnosti. Roku 1705 byl povýšen do šlechtického stavu.

Ole Römer (1644 - 1710)
Slavný dánský astronom, který zdokonalil pozorovací metody. Jedním ze stěžejních Newtonových předpokladů byl takzvaný absolutní čas, všude, doma i v nejvzdálenější galaxii. Z toho vyplývá, že rychlost světla musí být nekonečně veliká. Již před vydáním Newtonových zákonů však představu nekonečné rychlosti světla zpochybnil v roce 1675 dánský astronom a fyzik Ole Römer. Všiml si zvláštního jevu souvisejícího s planetou Jupiter a jeho měsíci. Römer vypozoroval, že se doba, za kterou měsíce ze zákrytu vystoupí, mění podle momentální vzdálenosti Země a Jupiteru. Dánský fyzik pozorovaný jev vysvětlil tím, že rychlost světla musí být konečná a vypočetl ji r. 1676 na 225 000 km/sec. Svá měření prováděl v Kulaté věži v Kodani, viz díl o Tycho Brahe. Zabýval se konstrukcí nivelačních přístrojů.

Christian Huygens (1629 - 1695)
Matematik, fyzik a astronom. Studoval v Leidenu práva a potom matematiku. Zabýval se vlastnostmi rovinných křivek, položil základy počtu pravděpodobnosti. Objevil Saturnův prstenec a měsíc Titan. Pro praktickou astronomii zavedl kyvadlové hodiny. Zabýval se konstrukcí nivelačních přístrojů.

Po zrušení Ediktu Nantského zaručující svobodu protestantů opustil Francii a v Anglii se setkal s Newtonem. Později se vrátil do Holandska. Na základě Newtonova gravitačního zákona a Huygensova zákona o odstředivé síle byla vyslovena domněnka, že Země je zploštěná na pólech (Cassini tvrdil opak). K vyřešení tohoto problému bylo provedeno z rozhodnutí pařížské Akademie stupňové měření v Peru a Laponsku v roce 1735 (viz připravovaný díl o stupňových měřeních). V díle z roku 1656 "De ratiociniis in ludo aelae" podal první vědecký základ k počtu pravděpodobnosti. Optika mu děkuje za zlepšení dalekohledu. Je znám jeho okulár z roku 1660, který tvoří optická soustava dvou ploskovypuklých čoček, jejichž obě vypuklé stěny jsou obráceny k objektivu. Nitkový kříž je umístěn mezi těmito čočkami. Později byl nahrazen okulárem Rams- denovým a jinými. Našel zákon dvojlomu vápence, polarizaci světla a vysvětlil interferenci. Příště o Edmundu Halleyovi.