Vynikající anglický astronom a ředitel hvězdárny v Greenwichi. Okruh jeho zájmu byl veliký: byl dobrým astronomem, fyzikem, projektantem, zeměměřičem i meteorologem. Byl přítelem I. Newtona a redigoval jeho Principy matematiky. Halley se stal světoznámým pro identifikaci a předpověď periodicity komety nesoucí jeho jméno. Halley popsal dráhu komety za posledních několik století.
    Známa je jeho čočková rovnice, v níž představují a předmětovou, b obrazovou vzdálenost a f ohniskovou vzdálenost čočky: 1/a + 1/b = 1/f.
    Protože severní hvězdná obloha byla již delší dobu ve středu zájmu astronomů, rozhodl se pro pobyt na ostrově Sv. Heleny.
    Na základě astronomických pozorování r. 1678 publikoval Katalog hvězd jižní oblohy, který byl jeho první důležitou prací. K sestavení katalogu se 360 hvězdami na základě pozorování na ostrově Sv. Heleny, používal sextant osazený dalekohledem. Součástí katalogu je i mapa jižní oblohy, kterou Halley věnoval králi Karlu II. Král za to doporučil Queen's College, aby udělili Halleyovi titul Master of Arts. Halley publikoval také meteorologickou mapu světa, v níž ukazuje směr větrných proudů (1686).
    V roce 1690 vynalezl potápěčský zvon - zařízení umožňující bezpečnou práci pod vodní hladinou. Roku 1705 publikoval "Synopsis of the Astronomy of Comets". Na základě pozorování z cesty 1698 - 1700 vytvořil první magnetickou mapu Atlantiku a Pacifiku. Halley velel válečné korvetě Paramore Pink. Loď vyplula v listopadu 1698. Po vzpouře se Halley vrátil do Anglie a vyměnil posádku. V jižních mořích se dostal až pod 52° jižní šířky a setkal se s ledovci. Od roku 1720 až do své smrti působil jako astronom Královské observatoře v Greenwichi.
    Z pozorování v r. 1677 na Sv. Heleně, kdy pozoroval přechod Merkuru přes sluneční kotouč, došel k názoru, že by podobný tranzit Venuše mohl využít k zodpovězení důležité otázky, jak je daleko Země od Slunce.
    Edmund Halley byl velmi diplomatický. Tak např.: při posuzování sporu mezi Hookem a Heveliusem (viz Zeměměřič č. 5/99), co je přesnější, zda teleskopická astronomie nebo klasické dalekohledy, oba rivaly srovná - přiznává Hookovi pravdu teoretickou a Heveliovi pravdu praktickou.

    Koberec z Bayeux

    První známé zobrazení Halleyovy komety je vyšito barevnými vlněnými vlákny do lněného plátna proslulého koberce z Bayeux 63 m dlouhého a 0,46 m širokého. Návštěvníci bayeuxské katedrály mohou vidět, jaké události se udály v roce 1066. Podle legendy jej vyšívala po 10 let královna Matylda.
    Než zemřel král Eduard III., slíbil následnictví Vilémovi - vévodovi normandskému. Něco podobného stvrdil přísahou i Eduardův earl Harold, když ho bouře zahnala k normandským břehům. Místo splnění slibu však Harold dosedl na uprázdněný trůn sám.
    Koncem března se objevila kometa v plném jasu a stala se tak předzvěstí normandského vpádu do Anglie.
    Vilém se s tím však nesmířil. Získal na svoji stranu domácí šlechtu i papeže. V září se normandské vojsko vylodilo v Anglii a 13. října 1066 došlo u Hastingsu k bitvě, v níž zkušené normandské vojsko porazilo anglické vojsko a dobylo Anglii. Mezi mrtvými byl i Harold.