Na osoby odpovědné za zadání a tvorbu ISKN se v poslední době snesla tvrdá kritika, které jsem se také jako člen Zeměměřické oborové rady (ZOR) stal subjektem. “Stanovisko k projektu ISKN” autora Mgr. Ondřeje Pavlaty (označuje se za spoluautora stávajícího systému) a vyjádření “Ke Stanovisku KGK a ZOR ke stavu plnění projektu ISKN” místopředsedy ČÚZK Ing. Karla Večeře mne přinutilo doplnit k celé problematice vzniku nového ISKN několik poznámek. Nechci tím celý problém nepřiměřeně zjednodušovat, ale dobrat se v dané chvíli k nějakým nejpodstatnějším závěrům o oprávněnosti či neoprávněnosti kritiky a obrany proti kritice. Nepovažuji se za neomylného a očekávám, že i tyto poznámky se mohou stát předmětem kritiky.

• Je objektivní a také značnou nevýhodou, že ISKN nevzniká a není naplňován daty logickou cestou vzniku GIS, tj. nejdříve digitální prostorové určení objektů systému, jejich zobrazení v digitální mapě a poté následné připojení popisných dat o objektech systému.
• V souvislosti s tím je také velmi vážnou - částečně objektivní a částečně subjektivní - nevýhodou to, že pro současné pracovníky katastrálních úřadů se po dobu nejméně 10 let (a do budoucna to nevypadá lépe) realita o “pozemských” hranicích a tvaru pozemků zúžila na jejich obraz v katastrální mapě chápané někdy (mnohdy??) jen jako pouhý “digitální výkres” orientační povahy o tom, k čemu se vztahují data SPI. Obraz, který je z historické danosti mnohdy velmi nepřesný a ne vždy obsahově jednoznačně odpovídá připojené digitální databázi popisných informací. Přitom zvětšením tohoto obrazu na monitoru počítače a přiřazováním souřadnic různého významu (jednou jako geometrický základ podrobného měření změn, podruhé jako kartografický základ zobrazení změn v nepřesné mapě) se postupně ztrácí historické povědomí o vzniku obrazu pozemků na mapě a nahrazuje se “fetišizmem jakýchsi souřadnic” snadno získaných právě jen a jen prostředky počítačové grafiky, nikoliv souřadnic získaných zjištěním a měřením v terénu za účasti vlastníka nebo jiného oprávněného. Produktem tohoto vývoje může být budoucí narůstání rozporů mezi zeměměřiči a vlastníky nemovitostí (a jinými oprávněnými) na straně jedné a pracovníky katastrálních úřadů straně druhé. Nechci být špatným prorokem, ale obavám se nepřiměřeného množství návrhů na opravy geometrického a polohového určení hranic pozemků a návrhů na opravy výměr zapříčiněného právě digitalizací sáhových katastrálních map. Tato digitalizace, provádí-li se bez využití všech zdrojů změn pouhou transformací rastrových souborů a jejich vektorizací, může daný - nikoliv jednoduchý vztah SGI a SPI - zhoršit na často nepřijatelnou úroveň kvality. Prosím, ať předchozí věta není chápána jako kritika současného rozhodnutí vedení ČÚZK, kdo má katastrální mapy digitalizovat. Dobře nebo naopak špatně digitalizovat katastrální mapy lze jak na pracovišti katastrálního úřadu, tak na pracovišti zeměměřické firmy.
• Každý projekt, má-li být úspěšný, musí být nikoliv jen “zadán, schválen a veden”, ale musí být při uskutečňování všech projektovaných cílů co nejlépe, tj. odborně až jasnozřivě “řízen”. “Řízením projektu” zde myslím především včasné a pokud možno neomylné rozhodování o každé informaci, která je produktem uskutečňování projektu a může mít v daném okamžiku vliv na úspěšnost řešení dalších etap.
• Řízení projektu vyžaduje již od počátku

• Samo rozhodování o tom, kolika lidí a z kterých úrovní se takovéto “řízení projektu” má týkat není nijak jednoduché. Nesmí jich být ani málo a ani moc, a jak to předem stanovit, je samo o sobě rozhodnutí z nejvážnějších. Je však jisté, že subjekty řízení projektu by měly být nejen osoby na nejvyšší úrovni, ale i vybraní jedinci, kteří budou provozovateli a uživateli systému, a to nejen uživateli vnitřními, ale i vnějšími. “Řízení projektu” je proto samo o sobě důležitým informačním systémem zadavatele o průběžné úspěšnosti jeho řešení.
• Nebezpečí, že osoby systému řízení projektu budou z technických i ekonomických (obchodních) důvodů manipulovány řešiteli projektu, je u vzniku každého informačního systému všudypřítomné a je třeba s tím počítat.
• Ať již bude proveden audit vznikajícího ISKN kýmkoliv, určitě jej nejobjektivněji udělají lidé, kteří zatím nejsou, ale zanedlouho se stanou součástí systému jako jeho uživatelé (viz první poznámka). Přiměřeně naší národní povaze se za ISKN odpovědní pracovníci resortu tvrdé kritice nevyhnou, bude-li systém nedokonalý, uživatelsky nepřívětivý a vzdálený plnění proklamovaných cílů. Bohužel lze také očekávat, že bude-li se systém svou funkcí úspěšně blížit proklamovaným cílům, chvály bude jako šafránu.
• Za podstatné pro budoucnost ISKN a pravděpodobně také resortu a oboru zeměměřictví a katastru považuji to, zda bez ohledu na některé projektované a možná ne zcela splněné (splnitelné??) parametry systému (cíle řešení, doba tvorby, finanční náročnost tvorby a údržby, funkčnost, atd. atd.) bude ISKN po nastartování

• Pokud tomu tak bude, existuje vždy šance, že to podstatné, co v kritice tvorby systému dosud zaznělo, bude dostatečným zdrojem poučení a zdrojem nápravy. To samozřejmě souvisí s vůlí vedení ČÚZK využít potencionál těch odborníků, kteří, byť dosud kriticky, nabízejí eticky čistě a neúčelově svůj čas, zkušenosti a tvůrčí erudici.

Závěrem poznamenávám, že si vůbec nedokáži představit, že dokončovaný a snad již záhy spuštěný ISKN nesplní zcela jednoznačně a prokazatelně parametry pokroku. Co však právě teď očekávají od systému lidé, kteří se stanou zakrátko jeho součástí, nelze asi jednoznačně a objektivně zjistit. I míra očekávání bude asi velmi různá přiměřeně úrovni poznání jednotlivců nebo skupin o fungování ISKN. Proto zastávám názor, že s argumentací proti nebo naopak ve prospěch blízké technické a ekonomické úspěšnosti ISKN je třeba nyní přestat. A to hlavně proto, aby se v myslích vzájemných oponentů nepromrhaly poslední šance uvedené v poznámce před tímto závěrečným odstavcem. Projekt ISKN by se - před a záhy po zavedení do praxe - neměl stát bojištěm nesmiřitelných postojů. Na výsledky nějakého nesmyslného souboje o ten “pravý ISKN” není veřejnost - zejména ta neodborná - nijak zvědava. A bude nám všem zeměměřičům měřit stejně, a to bez ohledu na příslušnost jednotlivců nebo skupin k státnímu nebo soukromému sektoru.

    Vyvěšeno: 31.1.2001

---

Z časopisu Zeměměřič č. 1+2/2001